Obsahy(2)
Kotoko je príbeh slobodnej matky, ktorá trpí dvojitým videním. Starostlivosť o svoje dieťa je pre ňu vysiľujúca úloha, ktorá nakoniec vedie k jej nervovému zrúteniu. Práve vtedy, keď jej dieťa uniesli a veci sa jej vymknú spod kontroly, ju začnú podozrievať z týrania. (nessbeal)
Recenzie (18)
HO-I CHO-GA Tsukamoto opět útočí na diváka svým násilným vizuálním stylem a expresivním herectvím. Otevírá téma duality lidského a nelidského a maže tenké hranice mezi příčetností a šílenstvím, myslí a tělem, iluzí a realitou. Oproti režisérovým předešlým filmům je Kotoko mnohem intimnějším dílem, čemuž napomáhá i fakt, že jeho hlavní hrdinka je tentokrát oproštěna Tsukamotových charakteristických instancí - postrádá feminitu, nezávislost i odhodlanost, jež je postupně ještě degradována. Její síla vyvěrá z psychické nestability a strachu z okolního světa, který deformuje její tělesnost. Cocco je ve své roli přímo uhrančivá a vzhledem k její vlastní minulosti sama maže hranici mezi pouhým herectvím a skutečností. Emociální dopad Kotoko je neskutečný a díky sledu filmové fikce a imateriálních situací vytváří jednoduše nepředvídatelné dílo. Tsukamoto opětovně obhájil svůj post přední autorské osoby současného filmu. ()
Jako český název navrhuji "Kokokodák". ()
Zase mi to bohovsky sadlo, tie horory o strelených uvrieskaných ženských, ktoré nevedia čo od dobroty mi nejako idú proti srsti. Táto mala jednu predstavu za druhou, jeden hysterický záchvat za druhým (až ma z toho rozbolela hlava), vkuse niekde pobehuje, vkuse do niečoho trepe a s niečím trieska o zem, vkuse sa len reže, ale nie a nie, aby sa už konečne dorezala na smrť. Nudná, poloamatérska blbosť bez deja s otravnou hlavnou predstaviteľkou a roztrasenou kamerou. Jedna dobrá gorescénka sa ale v záverečnej tretine objavila (tanček plodnosti v daždi taktiež aspoň trochu pobavil), takže to výnimočne nehodím do odpadu, ale asi by som musel byť masochista, aby som sa k tomu ešte niekedy vracal (presunutie slabík v názve pekne vystihuje moje pocity z filmu). ()
JAn to vystihol dokonale. Je to proste iný Shinya, nie ako som ho spoznala, ale filmopis je nezameniteľný. Ak by sa toho ujal Takashi, alebo nebohadaj Teruo, tak by bol výsledok úplne iný. A netvrdím, že lepší. Ja som ale spokojná , a zaskočená zároveň. ()
Už věky jsem neviděl něco tak bizarního a zároveň dokonalého. Jako antagonistka, tak stejně tak divák musí ze střípků skládat, co je realita a co ne, a i když jde o film tempem pomalý, moje mysl u něj hučela naplno. V kontrastu jsem předtím viděl všechny Nolanovy Batmany, a ačkoliv nerad používám jakékoli filmové příměry, to bylo jako nebe a dudy. Nolanova údajná "genialita", která nic neříká a divák prostě musí mávat rukou nad spoustou věcí, co nepochopí - a skutečná genialita filmu, kde když vám něco uniká, musíte se o to víc soustředit a poznání vede k dokoukání celých titulků a koukání do prázdna. Rozhodně ne film pro každého, rozhodně ne film pro pseudointelektuály ani jinou chátru. Tohle je film O Něčem. A o Čem... to se musí vidět. ()
Těžko se do toho dostává. Shinya Tsukamoto chtěl natočit film o osobnosti své oblíbené zpěvačce z jejího pohledu, jakože "z jejího světa", takže kdo o zpěvačce Cocco nikdy neslyšel, jako já než jsem viděla tenhle film, tak ten to asi moc neprohlídne :). Další podstatná věc proč to není zrovna úplně přístupný je to, že je to jak kdyby to točil Sion Sono, asi na způsob Noriko's dinner table. Takže je to nakonec asi nejneprůhlednější Tsukamotův film, protože člověku asi docela potrvá než si uvědomí na co se to dívá a pokud nezná přinejmenším nějaká základní fakta o té zpěvačce, jako třeba že se potýkala s psychickými problémy, tak teprve až po kouknutí na interview s Tsukamotem, kde vysvětlí co a proč chtěl točit včetně nějakýho toho vlastního vkladu jako tématu strachu z války, asi bude mít divák aspoň trochu jasno :). Jinak ale Cocco hrála svoje filmové alterego Kotoko docela dobře :). Nevím teda nakolik hrála a nakolik prostě předváděla sama sebe, ale každopádně Kotoko ve filmu byla úplně nepředstavitelná hysterka :). ()
* dávám za některé pěkné scény ve filmu a nápad, který je nevyužitý (aspoň pro mne). Tsukamoto prostě měkne, kdyby tento nápad dal cyberpunkového habitu v ČB provedením jako za starých časů, tak by to bylo super. Za zmínku stojí taky zvuková stránka. :) 25% ()
Chvíľu mi to neuveriteľne liezlo na nervy. Kotoko je psychotická, hysterická žena so sklonmi k sebatrýzneniu. Okolo nej sa točí celý vesmír a ona sama je ako keby vybočením z reality. Cukamoto nielenže dbá na potrebnú dávku preformance - dlhá scéna spevu ktorý vyznieva až tragicky smutne - až po typické expresívne a neznesiteľné zábery plaču dieťaťa a kriku jeho matky.. ktoré tvoria väčšinu časť filmu. Potom sa tlačí na pílu nechutností a prekračujú sa nejaké tie hranice - roztrieľaná hlava zúfalého dieťaťa. Koniec je ale tak krásne poetický a necháva nás tápať v tmách čo sme to vlastne videli, že môj dojem z filmu závratne stúpol. Cukamoto rád zamlčuje a skôr zavádza.. ale hádam v žiadnom svojom filme nemal tak poetické zakončenie ako je tomu tu. V zásade páčilo. Bol to veľmi pekný kompromis medzi artom a diváckou pútavosťou.. Už len nech sa dá vidieť jeho remake Nobi. Inak na tak sugestívny a šialený príbeh to má veľmi nežný a melodický soundtrack. ()
Za mě je to někde na půl cesty mezi 3 a 4 ale protože mám Shin´yu rád, bylo to osobitější než Nightmare detective a bavilo mě to více než Snake of june-tak se rád kloním spíše k té čtverce. Je fakt že hysterický začátek je těžká zkouška divákovy výdrže a i já jsem si v těch chvilkách říkal jestli to vydržím hodinu a půl.. Naštěstí někde ve třetině se to přehouplo do moc hezké a vtipné divnoromance která se v poslední třetině transformuje v poutavé ArtPsychoDrama. Téma je tentokrát obtížněji stravitelné, těkavé a nervní, ale je to parádně zahrané(nemusí to být sympatické ale ten strhující výkon Cocco popřít prostě nelze) a Tsukamoto z toho celého vychází jako hrozný optimista, empatik a srdcař...... Zážitek a zkušenost...těžká ale cenná......... EDIT: Tak se mi to za pár dní usadilo, hrany se srazily a myslím, že to je (z mého úhlu vnímání) na ty plnohodnotné čtyři úplně s přehledem-né li na víc.........Magie... EDIT2: Jako-nedá se nic dělat-pořád(i po pár týdnech) to mám v hlavě a pořád se mi to vrací jako něco výrazného a až transcendentálního. Prostě silný film, který ale potřeuje prostor aby se mohl usadit a rozkvétat....dodatečně 5 ()
no, Cocco mám rád jako zpěvačku, ale tohle nedávám takovýhle filmy.. ;-) ()
Čo do p...?! Aby mi z filmu bolo až fyzicky nepríjemne, to sa mi snáď ešte nestalo. Majstrovsky natočený a zahraný psychologický art horor. Ak by bol scenár zrozumiteľnejší (ako napríklad "Prečo sa úspešný spisovateľ dobrovoľne rozhodne žiť so sebadeštruktívnou psychopatkou?"), vpálim plnú pálku. ()
Příjmně laděná romantická dráma. ()
Na první pohled velmi složité psychologické drama s kapkou hororové vsuvky. Je to zkoumání ženy, která je duševně rozpolcená a vidí dvě různé diametrální roviny. Jednou vidí člověka jak na ní mluví a na druhé straně vidí jak ji fyzicky napadá. Její dítě je vystaveno chování matky a nemůže s tím nic dělat. Je to opravdu hodně těžké psychologické drama a na první pohled naprostá sračička. Jeslti se k tomuto někdy ještě dostanu či budu chtít dostat, tak snad víc procitnu. ()
Skoda. Cakal som podstatne viac. Cocco sice hra rolu "pomatenej" mladej matky ( tiez spieva, tancuje, vydatne sopli...) velmi efektne a presvedcivo, avsak tento film kriva hlavne v deji a v nevyvazenosti jednotlivych pasazi. Pretoze ma striedavo nudil, zaujal i otravoval. Ako horror by som ho rozhodne neoznacil. Caste preblikujuca, nepokojna kamera a kakofonia pazvukov, ma nevylaka. Skor znehodnoti potencionalny zazitok z filmu. ()
Výborně pojaté psychologické drama s prvky body hororu postavené na principu nespolehlivého vypravěče. ()
Bizarní, ztřeštěné, agresivní psycho drama. (max.50%) ()
Chvílemi mi tato bizarní psychárna plná surreálých výjevů, (sebe)poškozování, paranoí zoufalé matky seděla, chvílemi skoro vůbec. Ocením však to, že mistr Cukamoto přišel zase s něčím novým. A potom hřebíky v ruce hned na prvním rande, to tak často nezažiju ani já. ()
velice zvláštní kousek. Hranice mezi nemocí a (ne)příčetností či šílenstvím je opravdu tenká! Snímek dost k zamyšlení a herecky taky zajimavě záhráno, navíc pár velice silných momentů přidává na hodnotě. ()