Zavolajte sestričky

Moc bych si přála, abych se alespoň u jednoho dílu nerozbrečela. Zatím se mi to ale vůbec nedaří. Nevím, jestli jsem taková plačka nebo je to tou hudbou, je to zkrátka dojemné a nic s tím neudělám. Doufám, že nejsem jediná, kdo je z těch všech hrůz a krás pořád naměkko. I když je otrava pořád brečet a pak z toho mít půl dne bolest hlavy, přesto tento britský seriál považuju za jeden z nejlepších. Pozn. Sleduji v původním znění, díky česká televize! (15.02.2022)

Ubrečená sračka, kterou jsem byl nucen sledovat v nemocnici v čekárně, když jsem šel na převaz. Seriál, ve kterém všichni brečí. Bulí ženská, že je těhotná. Bulí ženská, že není těhotná. Bulí ženská, že porodila zdravé dítě. Bulí ženská, že porodila mrtvé dítě. Bulí rodiče, že bulí jejich dcera. Bulí doktoři. Bulí celý svět. Festival bulení. Do toho rádobydojemná hudba, která hrála snad nonstop a která se snaží přimět bulet i diváky a to takovým agresivním a vlezlým způsobem až ve stylu - budete brečet všichni a jestli ne, tak z vás ty slzy vymlátíme. K tomu úplně debilní dialogy (většinu času jsem poslouchal, protože tv byla ve špatně sledovatelném úhlu a tady se krásně ukázal onen princip smyslů, kdy oslabíte jeden a posílíte tím ostatní, proto ty dialogy a vlezlou hudbu člověk vnímal víc) vesměs pseudomoudra a bláboly, prostě přesně tak, jak lidi nemluví. Jako bonus ty oxfordské ksichty + jeptišky a kecy o bohu. Ze srandy jsem kouknul na CSFD, že si kopnu do 55% mrtvoly a ejhle, on je to jakože top seriál?!!! Nevěřil jsem vlastním očím, tak jsem se pro jistotu podíval na další díl, jestli jsem se třeba netrefil na nějaký úleťácký díl a bohužel opět se bulelo. Tentokrát černoška, že má nafouknuté břicho a myslela si, že je těhotná. A doktorka ji utěšuje slovy: "Vy tak milujete, že budete chytrá." XD))))))))))))))))) Tvl nepsal to Nolan? Jako abychom si rozuměli, tvrďák nejsem, u porodu jsem byl a bulel jsem, ale tohle je nefalšovaná přeslazená sračka úrovně Rosamunde Pilcher. Pamatujete si ten hnusný sladký cumel z pouti? Tak si představte, že jej omočíte v medu a začnete ho lízat a budete to zajídat polévkovou lžíci cukr krystal a ani se nepřiblížíte tomu, jak přeslazený sranec to je. (06.07.2023)

Příjemná mini-série, která má co nabídnout spíše ženské části publika. Ze začátku jsem byla nadšená, poslední dva díly mě ale zase až tak nezaujaly. Někdy mi to přišlo až moc uhlazené a zidealizované. Všechny herečky se mi zdály vybrané dobře, až na hlavní představitelku sestry Jenny - herečka Jessica Raine mi přišla hodně nezkušená, její herecký projev není moc živý a proměnlivý. Probudilo to ale ve mně chuť si přečíst knižní předlohu - memoáry Jennifer Worth. Sérii taky provází povedený dobový písničkový soundtrack - včetně mé oblíbené písničky "Love is a many-splendored thing" ze stejnojmenného filmu. (10.02.2013)

Plusy: Laskavost, anglická uměřenost, komunitní sounáležitost. Zajímavost (mikro)příběhů. Většina hereček, zvlášť musím vypíchnout samozřejmě Hartovou. Neměl jsem problém s idealizací, protože ji přičítám výchově k sebeovládání vzhledem k době a místě (jak Anglii 50. let min. stol., tak náboženskému řádu). Jako antiklerikálovi mi nevadily ani postavy velechápavých jeptišek, protože se chovaly nevtíravě a evangelizovaly leda vlastním příkladem. Drobné mínusy: Ve 3. sérii mi nesedla nová postava sestry Winifred (Yeatesová) a nová a mírně nesympatická nesmlouvavost Shelagh (Mainová; s úsměvem uměla být nesmlouvavá i sestra Julienne – Agutterová – ale nikdy to nevyznělo až arogantně). Hodnocení po 3 sériích: 85%. (28.11.2020)

Seriál věnovaný historii poválečného porodnictví, resp. práci porodních asistentek v okrajové části Londýna, vzbudil zaslouženou pozornost. Působí velmi autenticky, vždyť také zdravotní péčí o těhotné ženy a rodičky se Británie dlouho mohla chlubit. Zda je i dnes britské zdravotnictví k maminkám tak vstřícné a poskytuje péči zdarma, nevím. Nicméně v seriálu je starostlivost, laskavost a empatie zdravotnic všudypřítomná a my diváci, kteří máme rádi šťastné konce, se z toho těšíme. Ano, seriál zachycuje i tu smutnou stránku, ale o to víc se nás dotýká, protože víme, že život je pes. Nemoc a smrt se nevyhne nikomu. Autenticky působí prostředí, prašné ulice, bytové domy pro chudé, vybavení domácností, kde nevidíte prakticky nic cenného (ale ty krásné kovové postele a háčkované záclonky měli pravděpodobně i ti hodně chudí). Stejně famózní práci odvedl kostýmní výtvarník. Taková škála dobových ženských šatů! Po stránce vizuální velmi povedené! Pečlivě vybraná hudba reflektující dobu. Z mého pohledu nemohu prakticky nic vytknout. (15.03.2023)