Adoration

Jaká je pravděpodobnost, že dvě šukézní milfky, navíc nejlepší kamarádky, mají stejně staré syny, kteří splňují standartní podmínky pro hezouny? A jaká je pravděpodobnost, že se ti dva zamilují do matky toho druhého a matky jejich city opětují? A jako na potvoru jedna je nezadaná a manžel druhé odjíždí za prací do Sydney, což vede k rozbití rodiny. Takže ono by se chtělo říct, že námět je originální, ale on je totálně vymaštěnej. Oukej. I z debilního námětu se dá vytřískat solidní počin. To se tady ovšem nestalo. Když si to tak zpětně přehrávám, tak kluci se zamilujou, ženský se zamilujou a všichni jsou zamilovaný. Jasně, i tady se najde prostor pro moralizování, že to není správné, ale je to vlažné a ani postupem času to na intenzitě nenabývá. A přitom stačilo dát oběma dámám manžely a film se mohl vyvíjet lépe a jinak. Docela mě to štve, protože Naomi i Robin Wright patří k mým oblíbeným herečkám a ačkoliv jsou to právě ony, kdo snese přísnější měřítko, nedokázaly Adore vytáhnout z podprůměru. 30% (23.01.2014)

První co mne napadlo bylo že je to zas nějaká vívegovina. Jenže když spisovatelka Doris Lessing napsala v roce 2003 povídku "Babičky", byla inspirována prý skutečným příběhem. Inspirace přišla v hospodě kde se dvě matky bavily aférou kterou měly společné se synem té druhé. Předlohou je odvážné téma na hraně incestu. Být na režisérské stoličce hřebejk, zapíchl by se pěkně hluboko … Ovšem na režisérské židli je Anne Fontaine, která morálně nejednoznačné téma zpracovala v zdařilé plážové melodrama s pěknými filmovými obrazy. Francouzko-australská produkce se mi už vícekrát osvědčila. Produkce: Gaumont, Screen Australia (05.01.2018)

Robin a Naomi v jejich (zííív) slabší filmové chvilce, která potvrzuje smutné pravidlo, že i ti nejlepší herci občas naletí na ryze podprůměrný scénář. Tentokráte v podobě australské telenovely v celovečerním martyriu, jehož dvě úmorné hodiny dodávájí slovnímu spojení "uměle vykonstruované drama" doposud netušený rozměr. (13.09.2016)

Krásný romantický snímek s nádherným "plážovým životem" Austrálie a vynikající Naomi Watts a Robin Wright v ústředních rolích krásných matek (no, kdo byste jim hádali jejich věk?) Obě jsou tak dokonale sehrané, že jsem jim úplně věřila, že jsou nejlepší kamarádky už od dětství. Úžasná chemie a jiskření mezi Robin Wright a Xavierem Samuelem. Už ne však tak úžasná mezi Naomi Watts a Jamesem Frecheville. Naomi je krásná a výborná, ale pokud druhý z páru postrádá nějaké to charisma, tak to prostě nebude fungovat tak silně, jak by mělo. Opět mě potěšil, již tradičně skvělý Ben Mendelsohn v roli manžela. A i když toho tato postava po charakterové stránce nenabídne o nic moc víc, než aby spadala do škatulky "hodný, milující, pracovitý manžel", dostává slušný prostor a Ben v ní dokáže zaujmout, takže díky němu se nejedná jen o nevýraznou, šablonovitou postavu. Perfect Mothers nabízejí příjemnou a vkusně podávanou romantiku, která je očištěna od jakéhokoliv patosu, křečovitosti, a citového vydírání. Nechá nás splynout s postavami. Snímek má evropský feeling a je na něm krásně poznat neamerický filmařský přístup. (17.04.2016)

Tady bohužel až příliš snadno prošel nůž máslem.. Sledujeme zajímavou romanci od tvůrkyně Coco Chanel, z plátna je však mnohdy až zbytečně cítit sešněrovanost a zbrklost. Příběh je jasně narýsovaný, o citech a emocích jednotlivých postav se toho ale překvapivě moc nedozvíme. Scénář se totiž s „atraktivním“ materiálem popral v kostrbatém duchu červené knihovny, místy sice zkouší, kam až může zajít, v tomhle světě sakra velkých náhod to ale bude mít docela náročné. Autorský záměr jde stranou, chování postav můžeme chápat, ale se ztotožněním to bude obtížnější. Evropská režisérka Anne Fontaine předkládá komorní látku, která nakonec vyzní docela do ztracena. Už jen s ohledem na kvalitní výkony Naomi Watts a Robin Wright je to docela škoda!! (19.09.2013)