Adoration

Tady bohužel až příliš snadno prošel nůž máslem.. Sledujeme zajímavou romanci od tvůrkyně Coco Chanel, z plátna je však mnohdy až zbytečně cítit sešněrovanost a zbrklost. Příběh je jasně narýsovaný, o citech a emocích jednotlivých postav se toho ale překvapivě moc nedozvíme. Scénář se totiž s „atraktivním“ materiálem popral v kostrbatém duchu červené knihovny, místy sice zkouší, kam až může zajít, v tomhle světě sakra velkých náhod to ale bude mít docela náročné. Autorský záměr jde stranou, chování postav můžeme chápat, ale se ztotožněním to bude obtížnější. Evropská režisérka Anne Fontaine předkládá komorní látku, která nakonec vyzní docela do ztracena. Už jen s ohledem na kvalitní výkony Naomi Watts a Robin Wright je to docela škoda!! (19.09.2013)

Upřímně řečeno, pro mě nejzajímavější, co mi tento film přinesl, bylo vyslechnout si názory mých drahých kolegyň v práci, kterým jsem film dodal. Jedna sympatizovala s těmi mladými fešáky i s jejich matkami, druhá považovala film za blbost, protože tohle se přece "nemůže vůbec stát". No a co já? Za mě to vyřkl francouzský název filmu: Perfect Mothers :) (24.12.2013)

Tak o tomhle filmu by se mělo dozvědět sakra více lidí, protože je to celkem nepoznaný klenot. Natočit film o dvou ženských, kterým navzájem přeskočilo z vlastních synů (a nikoliv tak, že by byly zralé na blázinec, i když...), je kurva těžký, a pokud se to podaří natočit takto, pak klobouk dolů. Ten film je doslova nasycen "zakázanou chemií" a závěr mi doslova vyrazil dech - hodně netradiční, svěží filmový vítr !!..................moje hodnocení = 8,5 z 10. (02.11.2014)

"Co jsme to udělaly? Překročily jsme hranici." ...Ženská zralost se nechává svádět mládím. Vše co je něčím jiné a kritizované se mě naopak líbí a přitahuje, takže já mám pro tyhle dvě přitažlivé maminy pochopení. A proč taky ne? Klidně tu budu za ujetou, ale mě to líbilo. Nejvíc jsem si vychutnala jiskření mezi Robin a Xavierem, jen škoda, že se tu tak šetřilo s emocema a napětím. (23.02.2014)

Strhující drama o lásce jako trám. I když v jedné chvíli mě napadlo, zda druhý pár chování prvního páru nenapodobuje, protože tam pověstná jiskra neproběhla. Zakázané ovoce chutná nejvíce, i když.... Vztah nebyl pokrevní, přesto tutlaný a skrývaný. Idylka nemohla trvat věčně, to si obě nejlepší kamarádky dobře uvědomovaly. Zásadním a osudovým momentem byla jejich domluva, že jedna se vzdá své lásky ve prospěch druhé, která svou lásku ztratila. Byla to krutá hra s mužským egem a vyústění to jen potvrdilo. Hra na pravdu vzduch pročistila a vše najednou bylo tak, jak na začátku. To bych nečekala. Film byl vyvážený a příjemný volbou scenérií. Moře a pobřeží bylo uklidňující, herci uvolnění a přirození, byl na ně hezký pohled. (17.02.2014)