Réžia:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Miloš SmatekHrajú:
Paľo Bielik, Zlata Hajdúková, Andrej Bagar, Theodor Pištěk, Ján Borodáč, Elena Hálková, Filip Dávidík, Vladimír Majer, Alois Peterka, Marie Skálová-Lamošová (viac)Obsahy(1)
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Máloco mi před očima proběhlo takovým fofrem jako tento film. Velmi mu prospělo omezení dialogů na příležitostné výkřiky v duchu: "Čo teraz?" "Neviem." a důraz na zbojnické fyzično. Takto hutná akce je, myslím, v československém filmu dost neobvyklá a navíc Paľo Bielik je fakt borec, miluju ten jeho pružný úprk a především ďábelskou scénu pod šibenicí. Když se k tomu přidá stylový slovenský folklór a exteriéry nasnímané bez sklonu ke kýči, stává se z banálního a vytřískaného příběhu opravdu strhující podívaná. ()
Prvé spoločné dielo slovenských a českých tvorcov bol tento doma i v zahraničí úspešný veľkofilm. Majster Frič, sfilmoval atraktívnym spôsobom legendárny príbeh hrdinu slovenského národa, Juraja Jánošíka. Stretli sa v ňom herecké hviezdy z oboch strán Moravy, ako Marvan ( pandúr ), Plachta ( zbojník ), Pištek ( gróf Markušovský ), alebo Bagar ( Šandor ) a v neposlednom rade Fričov objav Paľo Bielik v titulnej úlohe. Vzniklo tak dielo hodné pozornosti, vyniká dynamickým strihom, hudbou a dobrým scenárom. ()
Náš starý Fričovský Jánošík s Paľom Bielikom. Je to až poetické a legendárne, veľmi sa mi páčil a po čase naň mením názor, predsa len je to z 30. rokov a musím mu zlepšiť hodnotenie, kedže sa nedá naň pozerať ako na film z 21. storočia. Príroda a celkové prostredie, dialógy, proste, keď sa povie Jánošík, tak sa mi často vybaví tento film. Klenot slovenskej a československej kinematografie. Neuznávam zbíjanie, ale ja tu nejdem hodnotiť jeho činy, či boli správne alebo nie, hodnotím umeleckú stránku tohto filmu. Film, ktorý vám prinesie veľký zážitok, je to naša história, naša kultúra, sme to my. ()
Palo Bielik je se svými třemi metry démonickou, téměř komiksově laděnou postavou. Čas zubu na tomto filmu hodně zapracoval, někdy se člověk neubrání shovívavému úsměvu, ale některé scény jsou tak dynamické, že fungují i dneska. Tož "když jste si mňa upékli, tož si mňa i zjezte!" Slovenští spoluobčané zajisté prominou mou příšernou slovenštinu. ()
Slovenská národní klasika v tomto Fričově podání nebyla vůbec špatná ba naopak mě příjemně překvapila. Stopáž filmu zas nebyla až tak závratně veliká ale přesto si myslím že to stačilo a bylo to dobře zpracované. Zbojnický hrdina Jánošík ač mladý asi něco kolem 25 let, tak toho přesto stačil tolik, že se stal věčnou legendou možná už za svého života... Nebýt však té staré hostinské a lstivé cikánky (Marie Strejciusová a Roza Schlesingerová), tak je možné že by ho vůbec ani nedopadli.. No škoda, ale co ze dá dělat, prohru však vzal statečně s tancem i se zpěvem. Zajímavé je to že o 27 let později se ujal sám Palo Bielik námětu, scénáře i režie ve známém slovenském dvoudílném filmu který, sám osobně považuji za nejlepší a nejvěrohodnější. Ještě bych dodal že na scénáři k tomuto filmu se také podílel Karel Hašler a že také film byl uveden i na IV. MFF v Benátkách roku 1936. Frič nemohl vybrat lépe, a role Bielikovi neuvěřitelně sedla, byl to přeci jenom kus poádného chlapáka. ()
Galéria (5)
Fotka © Archiv TV Barrandov
Zaujímavosti (35)
- Film potvrdil obľúbenosť publika a dopyt po folklóre, po dielach o autentických zdrojoch ľudovej kultúry. (Biopler)
- Hudba Miloša Smatka využívala motívy slovenských ľudových piesní. (Biopler)
Reklama