Cesta do hlubin študákovy duše

"...Ale já myslím, že nejdříve musí dostudovat a pak, že se může věnovat svým zálibám." "To je zásadní omyl většiny rodičů. Domnívají se, že jejich dítě musí studovat, ať má nadání nebo ne. Přitom ubíjejí v mladém člověku všechny osobité záliby a schopnosti. Vždyť ten váš chlapec už mohl být 3 roky na konzervatoři a byl by šťasten. Teď se musí mořit s matematikou, je zoufalý a nenávidí školu, která vlastně stojí v jeho kariéře." (06.05.2014)

Asi jsem, od této podle zdejšího mínění perfektní komedie, očekával moc. Pro mě to bylo chvílemi utrpení sledovat tento film. Dost často to bylo velmi trapné, to mi neříkejte, že ve 30. letech po sobě skoromaturanti skákali ve třídě jak opičáci a ostatní se tomu hrozně řehnili a povzbuzovali. Nebo že jim přišlo super cool a mega vtipné dát postaršímu učiteli na podlahu bouchací kuličky. A to nejsou jediné momenty, co ve filmu zaskřípaly. A co teprve ty nudné momenty při plese nebo co to bylo za tancovačku. Jednou valčík, podruhé, potřetí a už jsem skoro usnul. Samotný děj taky nic moc. Samozřejmě některé momenty stojí za to, ale je jich mnohem méně než ve filmu "Škola, základ života!", který považuji za mnohem vydařenější. 70% (24.06.2010)

Vždy se mně to pletlo a bude se mně to plést s velmi podobným filmem Škola základ života. Jako připomenutí školství za první republiky tahle komedie funguje velmi obstojně, protože septimáni jsou naštěstí zábavní a kantoři jsou vyobrazeni, až na malé výjimky, s naivními charaktery. Nikdo asi už neřeší, že Pešek a spol. byli výrazně starší než žáci, které hráli, a kantoři byli zase výrazně mladší než jejich ztvárněné postavy. Zábava už velmi klasická. Je to přesně ten druh filmu, co rozveselí mysl. 70% (09.01.2012)

Dokonale vybroušený filmový klenot, který dokazuje, že duši mají nejen studenti, ale také filmy. Tento určite. Není tak vyhrocený jako Škola základ života, kterou přes zdánlivou podobnost, překonává ve všech ohledech. Zábavný i překvapivě vážný, přitom milý a pohodový, plný skvěle střižených figurek, nezapomenutelných hlášek, bravurních dialogů a vtípků na účet žactva i profesorstva. Nádherně lidský Jindřich Plachta jako Matulka, dokonalý Miloš Nedbal jako franštinář Šeda, v jehož podání je k dokonalosti přivedeno téma čtení pod lavicí. A nesmím zapomenout dopsat, tady dolů, kde zbývá kousek místa, že tento film má nejen duši, ale také srdce. (21.05.2011)

Skvělá česká komedie, kde sice skoro všichni studenti gymnázia už maj kouty a vypadaj tak na pětatřicet, ale nedá se jim upřít rozverná lvičí nátura, která se mísila s elegantním a uctivým chováním vůči přísnému, přesto duchaplnému učitelskému sboru. Má to svoje kouzlo a něco takovýho se dalo natočit asi jen v té době, neumím si představit, jak by to dneska mohlo fungovat tak hladce a přirozeně jako tehdy. 80% (11.02.2017)