Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Príbehy, ktoré septimáni zažívajú v priebehu jedného školského roka, spája príbeh profesora Matulku, starého mládenca a večného suplenta, ktorý si kvôli prehnanej svedomitosti ani v pokročilom veku netrúfa zložiť poslednú štátnicu. Stále sa mu totiž zdá, že ešte niečo nevie, a tak by snáď bez diplomu odišiel i do penzie. Našťastie sú tu jeho študenti, ktorí síce dávajú dobráckemu učiteľovi poriadne zabrať, ale po nezodpovednom žarte s vybuchujúcimi guličkami, kedy Matulkovi príde nevoľno, sa chlapci spamätajú a s pomocou mladého profesora, niekdajšieho Matulkovho žiaka, pripravia šľachetnú lesť. Pod zámienku nákupu na doplnenie školskej etymologickej zbierky Matulku vylákajú na skúšku u láskavého profesora Vondráka. (STV)

(viac)

Recenzie (491)

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Narozdíl od Školy má tento snímek i výrazně sociální náboj nejen v osudech Matulky, který se bojí na zkoušku (protože přirozeně nemá ještě všechno prostudováno ;-) ale hlavně v hudebně nadaném studentovi v podání Rudolfa Hrušínského, jenž odejde z domova jen kvůli své milované hudbě. Nezapomenutelné jsou scény se čtením pod lavicí a František Kreuzmann nemá tak zápornou roli...je tady docela sympatický :-) ()

WANDRWALL 

všetky recenzie používateľa

Umět pobavit, to se tomuhle filmu daří. A to už několik generací. Profesor Matulka je uznávaný i školníkem. To se dneska na málokteré škole podaří. Školník je součástí školy, prožívá vše s vyučujícími i studenty. Profesora Matulku hraje J. Plachta. I když zemřel v 51 letech, tedy tak mlád, tak hrál často role starších dobráků, laskavých, a díky tomu byl oblíbený, a snad i je, u řady diváků. Málokdo ví, že též psal, a ne špatně. A moc zajímavě o něm hovořil i J.Werich, který analyzuje herce tak jak je viděl, na jednom ze svých záznamů o lidech, které v životě potkal. Film je to podle mého soudu - vážnější - než jen komedie. ()

Reklama

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Příjemně patetické a oproti Škole, základ života tu prakticky nenajdeme žádného smrdutého kojota. Mazánek je tu jen snaživý ale nezákeřný šprt a v učitelském sboru nikdo nechce studenty vyhazovat.  Komedie na niž naši prarodiče chodili do kina, rodiče vyrostli  a nám se líbila... Přežije však v srdcích i dnešní nastupující "metagenerace"? .... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Žákova útla knižka Študáci a kantoři sa stala námetom hneď pre dva filmy. Oba nakrútil Martin Frič, do oboch pretavil svoj nevšedný talent a do oboch obsadil výrazné herecké osobnosti. Nemožno sa čudovať, že aj po 70 rokoch a nesčíselných reprízach v televízii si nájdu svojich divákov, a to aj u časti najmladšej generácie, ktorá síce už kdečo nechápe, kdečomu sa čuduje, ale nestarnúci humor má šancu udržať ju u obrazovky aj keď film je čiernobiely. Mne osobne sa oveľa viac páči Cesta, než Škola napriek tomu, že keď svojím slizkým hlasom prehovoril Voříšek, otváral sa mi Sarajevo-nerez vo vrecku. Aj hercov by bolo lepšie vyberať tak, aby študáci a kantoři neboli rovesníkmi (Nedbal, Pešek, Filipovský). Na druhej strane Jindřich Plachta s výzorom pripomínajúcim Jeana Rena skúškou časom prešiel rovnako úspešne ako skúškou vo filme a jeho výkon možno považovať za dokonalý. ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

České komédie zo školských lavíc sú unikátmi. Aj keď táto nie je pre mňa až takým skvostom ako napr. 'Marečku, ...' alebo 'Obecná škola', bavil som sa znamenite. Veľa vtipných školských brebtov a somarín, ktoré zažije každý žiak a týmto filmom si ich vždy rád pripomeniem, aj keď sa dnes na školách zabáva a vystrája trošku inak. 80%. ()

Galéria (15)

Zaujímavosti (31)

  • Vzhľadom k tomu, že Žákovi pražskí kolegovia nezniesli jeho úspechy ako literáta, odsťahoval sa radšej do východočeskej Jaroměře a s kamarátmi z Prahy udržiaval aspoň korešpondenčná styky a veľkolepé pijatyky po jaroměřských krčmách, kde bol obľúbeným štangastom. Listy medzi režisérom Fričom a spisovateľom Žákom vydal Národný filmový archív v knihe "Ej, Bogatyr makovice obrazotvorče..." (Raccoon.city)
  • Tri týždne premietali film v troch premiérových kinách a už 10. novembra 1939 vytlačili Ľudové listy článok s titulkom 46 777 divákov videlo Cestu do hlubin študákovy duše. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama