Zabijácké včely
Panique !
Réžia:
Benoît d'AubertScenár:
Vincent SolignacKamera:
Mathieu CzernichowHudba:
Guillaume RousselHrajú:
Richard Anconina, Alessandra Martines, Clara Ponsot, Liliane Rovère, Charlie Dupont, Yves Verhoeven, Pierre Derenne, Pierre Chevallier, Pierick Tournier (viac)Obsahy(1)
Po deseti letech boje se zákeřnými chorobami v Africe se do Francie vrací lékař Francois. V malém přímořském městečku má na pár dnů zastoupit kolegu a strávit tu prázdniny se svou dospívající dcerou Garance. Jenže to, co mělo být příjemnou dovolenou, se nečekaně mění v dramatický boj o život. Přibývá totiž útoků nezvykle agresivních včel, a když několik lidí zemře, spojí se Francoise se sympatickou včelařkou Clementine, aby se společně pokusili zjistit příčiny agresivity a našli způsob, jak je zastavit. Současně se snaží přesvědčit starostu, aby zrušil blížící se tradiční květinovou slavnost. Ten však odmítne. (nash.)
(viac)Recenzie (25)
Za zmutováním včel na jihu Francie stojí tentokrát chemikálie, které se z nedaleké továrny, co je již deset let zavřená, dostaly do půdy. Včely jsou dokonce tak agresivní, že zabíjejí asijské sršně, které naopak včely loví. Francouzi bohužel pojali téma vraždících včel jako vztahové drama, kde včely jsou pátým kolem u vozu. Tradičně rozbitá rodina, otec se pokouší sblížit s dcerou, k tomu se postupně zamilovává do místní včelařky, se kterou se kdysi náhodně seznámil v nemocnici, dále se pokouší navázat lepší vztah se svým kmotřencem a všechny problémy ještě zvětšuje padouch starosta s ještě větším padouchem vědcem, který oné včelařce zničil kariéru. A samozřejmě jeho i starostu ukazuje film jako největší blbce pod sluncem. Včely se sem tam míhají a někoho ubodají. Tu šnorchujícího mladíka, tam zaměstnance čerpací stanice a nakonec se vrhnou na farmářské trhy. Útoky jsou nijaké, postavy z větší části hloupé a nesympatické a samotné vyřešení je až naivně prosté, milý Watsone. Solidní kamera, občas pěkná scenérie a detailní záběr na opylující včely. Toť vše. ()
Tak zase tu máme jeden dort, který tentokráte nezpatlali pejsek a kočička, ale přátelé z vinařského kraje a už před samotným psaním scénáře (dá-li se tak nazvat) toho vína zkonzumovali krapet víc, než by bylo zdrávo. Agresivní Májy už v roce 2009 nemůžou nikoho zajímat - ani důchodce, který k televizi přijde o nějakou tu desetiminutovku dřív, čekajíc na desátou reprízu Pojišťovny štěstí.. Snad nejhorší je pak to, že se Francouzi u tohohle paskvilu tváří ještě vážněji, než reportéři primáckých Krimi zpráv. A to už je co říct.. ()
Celý film na něco čekáte a až když začnou běžet závěrečné titulky pochopíte, že prostě už nic nepřijde. Film absolutně o ničem, plus dokonale dementní a nejblbější konec, co jsem kdy viděl. Kdo čekal alespoň nejakou finální scénu, jako já, bude se divit. Hasiči akorát umejou auto, pak projede karavan a to je celé. Žádný boj s rojem, prostě nic. Nejdramatičtější na celém filmu je tak jeho název. ()
Ekohororům v současnosti odzvonilo, takže když se náhodou něco objeví byť v televizní produkci, okamžitě vzbuzuje zvědavost, s čím novým tvůrci přišli. Tentokrát se do toho pustili Francouzi a vybrali si včely. Na televizní snímek jsem nic zásadního ani světoborného nečekal. Jen lehký horůrek na odreagování. Lehký byl, a značně nelogický. Tady asi scénárista hodně tápal, jinak by to neukončil tak stupidním způsobem. Bývali doby, kdy vznikali dobré i špatné snímky, ale tohle je přímo trapas. A přitom začátek byl vcelku solidní a mnoho sliboval. Kdepak, za ty peníze měli radši natočit dětem nějakou slušnou pohádku. Možná by udělali líp. ()
Film v zásadě nenabízí nic neobvyklého. Zabijácké včely jsou stejné jako jiný hmyz nebo ptáci. Buď přežily pravěk a nebo zmutovali někde v laboratoři. Jak se rychle objeví, tak zase zmizí. Nic drastického se zde neděje. Stále dokola. Přesto mi ale nevadilo se na film dívat. Pozitivní na filmu bylo, dosazení krásné a sympatické Alessandry Martines. Známé jako princezny Fantagiro. ()
Reklama