Smrtiaci roj

**Pozor, tohle je jeden velký spoiler!** Další z nezapomenutelných zážitků, i když vosy mě nenadchly tolik, jako vražední mravenci a zmutované motolice. Film se odehrává ve velmi oblíbeném prostředí maloměsta. Hlavní hrdinové byli nejspíš dementní, takže když výzkumník Kent z laboratoře pravil svému kamarádovi, hubiteli hmyzu, "testujeme nový jed na vosy, je to ještě ve vývoji a je to v červené flašce, takže si to hlavně neber", bylo určitě všem jasné, že týpek si řekne "tyjo, to je nové, hm, tak to teda otestuju" a šup s tím do postřikovače a hurá na vosy, rovnou na celé hnízdo. Mezitím už vosa, na které se tenhle nový přípravek testoval, stihla ubodat pár lidí včetně koronera, na kterého vybafla z úst své první oběti. Po této vraždě se skrývala v zavřené budově, chudinka, nemohla dále šířit zkázu, ale pak přijel policajt a vypustil ji do světa, vosa se blížila k jeho zaparkovanému autu, čekala jsem, že si sedne na volant a odjede nebo tak něco, vosa mě však zklamala a pouze vosovsky odletěla. Pak si řekla, že si zaletí na oběd se starostou, který ji ale naštval, když ji odháněl, připlácl ji talířkem, vosa se ovšem záhadně teleportovala a milého starostu bodla a následně mu vyžrala oko, což se ale nelíbilo jeho statečné sekretářce, která zachovala chladnou hlavu a okamžitě popadla brokovnici (či co to bylo za zbraň) a jala se po vose stříleti. Vosa se pak drze usadila na starostovo křeslo a zákeřně se krčila a nebohou sekretářku si pozorně prohlížela, jistě už na ni pomýšlela jako na svou příští oběť. Tato ostrostřelkyně však namířila a pálila. Trefa! Když pak po příjezdu policie byla tázána, kde dotyčná vražedkyně je, slečna odpověděla "rozstřelila jsem ji na placku". Chtěla bych vidět jak. Vzniklou situaci samozřejmě sledoval výzkumník Kent, který s onou nebezpečnou látkou pracoval, a entomoložka, která mu hned při prvním nebo druhém setkání řekla "muži si o mně myslí, že jsem divná, protože se zabývám hmyzem" (on ji samozřejmě musel ujistit, že není divná). Do party se k nim přidal strážník Správňák. Jenom ONI si uvědomovali nebezpečí, které jim od žlutočerných hrozí, nikdo je neposlouchal, šerif nechtěl vyhlásit stav ohrožení a zrušit slavnosti, kde se měla podávat spousta hamburgerů, což by samozřejmě přilákalo dozajista celý vražedný roj. Názor asi změnil poté, co na něj onen roj zaútočil při svačině na ulici, šerif se bránil statečně, použil proti vosám pepřový sprej (pokud teda za opaskem nenosí repelent). Nepochopení ze strany boháčů ale není ničím novým, je vidno snad v každém podobném "filmu". Bohatí raději ohrozí životy nebohých občanů, než aby ono hrozící nebezpečí vzali vážně a podnikli bezpečnostní opatření, např. zrušení slavnosti by jim udělalo pěkně tlustou čáru přes rozpočet a oni by si nemohli namastit kapsu. Když míra nebezpečí hlavnímu bossovi dojde, je už pozdě. Když se rozkřikne, že na slavnost se blíží roj agresivních, vysoce jedovatých vos, všichni jim utíkají vstříc, hurá, pojďme přivítat ty vražedné hmyzáky. Jakmile se ale vosy přiblížily do nebezpečné vzdálenosti, honem pryč, na úprku ještě porazit matku i s kočárkem. Mezitím se vosy domlouvají (velryby by jim mohly závidět) na strategii, nejspíš. Zlý bohatý dědek se mezitím schoval do kontejneru, ale zanechal za sebou stopu - před kontejnerem zůstal ležet jeho klobouk. No naštěstí pro něj mu to pak došlo a a rychle ho schoval taky, ještě by ho kvůli téhle chybě ty zlé vosy našly. Už vidím, jak by pak otevřely kontejner a dědulu vzaly do zajetí. Dědek ale ze své skrýše vylezl moc brzo, něco v něm asi vzbudilo falešný pocit bezpečí, když ale viděl, že vosy tam ještě pořád řádí, schoval se do krásného průhledného bazénku. Člověk ale bohužel potřebuje dýchat, takže honem najít hadičku a šup s ní do pusy a zase pod vodu. Ale co čert nechtěl, jedna vosice ho zpozorovala a hned si to k bazénku šinulo sebevražedné komando, které trubičkou vlezlo dědovi do krku. Mezitím naši bojovníci proti těmto pruhovaným vždušnicovcům bojovali všemi možnými prostředky, hlavně plamenometem a bezednými spreji, vos ovšem bylo mnoho, mnoho, když vtom někdo dostal spásný nápad - odvézt celý roj, který láskyplně seděl na hamburgrech, do nějaké stodoly, která by následovně byla vyhozena do povětří. Ovšem královna výbuch nějak přežila a pomstychtivě šla po černochovi/ hubiteli hmyzu, jež je chtěl zahubit. Ale duchapřítomně ho zachránil jeho zrzavý synovec - tasil svůj ruční vysavač, zlořádnou královnu vysál a ve vysavači ji hodil do ohně. Uf, všichni si oddechli. Ale co se nestalo? Na konci, po tom, co jsme se dozvěděli, že Kent a entomoložka spolu začali chodit (překvapivě), jsme mohli vidět, jak ohořelá královna v ohořelém vysavači v neohořelé popelnici (opravdu netuším, jak se tam z té hořící stodoly dostal) klade vajíčka. Juchú! Cesta pro pokračování je otevřena! Tohle byla šílená kravina, hvězdička jenom kvůli Danielu Jacksonovi a jeho krásným očím. (11.04.2009) (menej) (viac)