Assassin’s Creed

Maně tuším, že film vychází z nějakých digiher. Tvůrci však museli počítat i s tím, že si jej pustí někdo, kdo naposledy pařil vlka, jak chytá do košíku produkty slepičích ovulací. Takže pozor, detailní spoilery, díky nimž budete o ději vědět totéž, co já po ukončení martyria! Týpek neumí jezdit na kole a přišel o rodiče. Ne tak úplně, protože za třicet let objeví otce, jak kouká z okna. To ale není podstatné. Asi. Tak tedy - náš hrdina provedl cos, pro což dostal provaz. Křeslo. Vlastně lehátko. Tam mu bylo intravenózně vpraveno něco tak rafinovaného, že se probudil až v Madridu a jeho tělo vězeňská služba vůbec nepostrádá. Ihned po procitnutí se seznamuje se slečnou disponující aparátkem, který sebou mrská, dělá vžžžhům a přenáší lidské vědomí do naprosto detailních vzpomínek ztrouchnivělých předků. Konečně tedy chápu, co je to genetická paměť. Týpkovi to nejdříve nevoní, ale poté, co bezmála zdechne a alespoň tedy trošičku ochrne, se už už nemůže dočkat, až na přístroj opět rozkročmo naskočí a zavelí hyjé. Ve vkusně násilných vzpomínečkách na život a dílo praděda se leccos přihodilo, bohužel však nevím přesně, co. Brebentí se tam španělsko - latinsky a dobroděj, jenž to frknul na net v dabingu, neměl potřebu přilepit i titulky. Ve své podstatě však všichni zkouší dohonit Adamem nahryzlé jablko, poněvadž prý ukrývá data. O svobodě. No jako fakt. Abych nezapomněl - v tom Madridu u stroje je ještě řada dalších lidí z nějaké sekty (do které právě patřil i ten tatínek, co pohledem ze zaskleného průzoru poslední čtvrtstoletí kontroluje okolí a pouští slinu) a ti se najednou vzbouří, s čímž se nepočítalo, protože má jít jen a pouze o extrémně násilné magory. Vše pak krásně vyvrcholí schůzkou templářů, kterým vládne jedubaba. Sic, hle, no toť, etc. Meeting, co měl být korunováním tisíciletých snah tohoto (jak je zde vylíčen) všemocného a paranoidního řádu, byl po bezpečnostní stránce zajištěn způsobem, který umožnil podřezávání řečníků na pódiu nemytými protivníky, rafinovaně maskovanými kápí. Slečna vědkyně, které z našeho potomka hašišínů (neptejte se mě, prostě to je asi šíita, no) přinejmenším na chvíli navlhl drn natolik, že mu umožnila zakuchnutí jejího papá, pak nečekaně otáčí kormidlo a zadělává dementním proslovem (kolikátým již) na další díly. Takže klidně do toho, třeba to pochopíte lépe. Já se ještě hodinu po dosledování motám v kruzích a narážím do stěn své unimobuńky 1+výlevka v rohu. (11.04.2017)

Pro mě osobně velké překvapení, zejména po všech těch zdrcujících prvních dojmech a recenzích. Nakonec je tam těch scén z Absterga trochu víc, než scén z Animu ... ale i přes tu všehosáhlou demenci a nelogičnost scénáře to vždy nakonec vynahradí velmi nápaditá a hravá akce, a hlavně ten nabušený soundtrack, kdy vám budou stát i chlupy v oblasti řitního otvoru (dámy prominou) ! Po megasrágoře jménem Rogue One je tohle velice příjemné osvěžení, jelikož Kurzel vypadá opravdu jako fanoušek, který ovšem nedostal takový ranec, aby se mohl vyblbnout ještě více. (30.12.2016)

Tentokrát hodnotím čistě jen divácký prožitek. Od filmu jsem raději moc nečekal, a tak jsem byl vcelku příjemně překvapen. Z původního fantasy se sice stalo sci-fi, ale tvůrci vsadili čistě na akci. Poletující kamera se občas dívá vašima očima, tudíž si chvílemi připadáte jako v PC hře (což je vpořádku). Úderná hudba duněla tak, až se chvílemi otřásalo celé kino (asi ne, ale já ten pocit měl). A dlužno dodat, že naprosto skvělá hudba. Dále film sází na působivou vizuální stránku (nejen honička, ale třeba taková katedrála z vně i uvnitř je lahůdka, kord když je teprve ve výstavbě) a v neposlední řadě na dobré herecké výkony. J.Irons je padouch přesně podle gusta! Příběh jednoduchý - honba za tajemným Jablkem. Kde se vzalo a jak funguje, je vcelku jedno. Ač je mrtvol více jak v RoboCopovi, tak s krví se šetří. Ne že by nebyla, ale neplýtvá se...to proto, aby na film mohly i děti (jenže pro ně stejně moc vhodný není). Pokud máte rádi jízdu s vypnutým myšlením, pěkné obrazy, rvačky, honičky na koních...pak hurá do toho! Na původní AC klidně zapomenout... (01.01.2017)

Tenhle film má „ksicht“. Jde jednak maximálně naproti fanouškům herní série, ale zároveň se snaží o osobité umělecké pojetí assassinského univerza. V pasážích ze středověkého Španělska je vizuálně nádherný, zobrazení Animusu je odvážně jiné (a lepší!), než známe z her a i když mě to emocionálně nechalo chladným, oceňuji osobitost, kterou přinesl Kurzel a cítím z toho jeho snahu natočit co nejlepší film, který nebude jen nudným popisným převodem hry. Výsostně umělecky zaměřený Kurzel mě prostě baví. Škoda, že lidé jeho poctivý přístup nedocení a že nebude pokračování. (16.07.2017)

Zajímavý, umělecky ambiciózní pokus. Vizuálně podobně "černobílé" a artově vyšisované jako cokoliv od Nolana, nebo třeba Spectre. Scénář je ale břečkoidní a pohřbívá osobitost a sebevědomý směr, kterým se tvůrci ubírali. Parkour je fajn, Španělsko 15. století také, avšak cokoliv v přítomnosti bída. A v tomto případě se obávám, že na rozdíl od Warcraftu tady nebudou nadšení z filmové adaptace ani sami hráči tak slavné hry. (07.01.2017)