Mama

Španělsko z toho jenom čiší. Španělsko, speciálně pak rukopis jednoho člověka, jehož jméno si můžete přečíst v úvodních titulcích jako část zdánlivě minoritní informace - "film z produkce Guillerma Del Torra". Celkově jde o tradiční téma (nechci říkat neoriginální) zpracované zase trochu jinak. Samotná postava Mamky i její minulost jsou dobře vymyšlené, její vizuál potom ještě mnohem lépe převedený na plátno. Na stopáži 100 minut se může zdát, že film plyne pomalu, ale je tím dosaženo gradace atmosféry, která film v jeho průběhu skoro neopouští. Nečekejte žádnou krev, na tom snímek nestaví (Sinister byl podle tohoto krvák), dostanete však spoustu v průběhu rozesetých šokantních lekaček, perlou je pak ke konci plně odhalená Mamá, která se svým vzezřením a chováním stává jednou z nejpropracovanějších, nejděsivějších a nejlepších hororových postav poslední doby. Dost nahlas zaskřípe až melodramatické a rádoby smutné zakončení, které mi přišlo celkem laciné, ale vzhledem k předchozímu je to jen malá kaňka. On celý tenhle Mamčin příběh je taková strašidelná pohádka pro dospělé. Chce se mi napsat - vemte tématiku z Prince bez království do jedné ruky, vemte postavu Fauna v celé jeho kráse do druhé ruky a spojte ruce dohromady. Prostě španělská filmařská preciznost skoro ve všech směrech, více než áčkové efekty, výborní herci. Největší díry vidím v i tak výborném scénáři - a) konec, b) nepochopil jsem, proč se udál začátek filmu, tedy proč fotr zmagořil....až na pár drobností super. Doporučuju! 89% P.S.:Ještě jednou na mě vyjde dement, který sedící za mnou v CineStaru má potřebu mít nohy vražený v mojim zátylku či prdeli, prysáhám pry patronu kinematografie, bude odcházet s otevřeným obočím!!! PPS: Po Wanových peckách roku 2013 snižuju o půl hvězdy na konečnej čtveřeček. (24.03.2013)

Dve malé dievčatká sú po rokoch pátrania organizovaného ich príbuznými nájdené v opustenej chate. Je záhadou, ako deti dokázali prežiť päť rokov bez kontaktu s vonkajším svetom. Ich vysvetlenie je ale jednoduché. Postarala sa o nich Mama. Tú však okrem dievčatiek nikto nevidí a jej totožnosť je pre každého ešte väčšou záhadou. - Po dlhých rokoch som si tento horor pozrel znova a stále sa mi velmi páči. Dokonca môžem povedať, že je to jeden z mojich najoblúbenejších kúskov v tomto subžánri. Pán Andy Muschietti tu dokázal, že sa pre tento žáner narodil, a zaslúžene zbieral obrovské úspechy v roku 2017. Pravdou je ale to, že prvá polovica je o stupeň lepšia než tá druhá. V prvej časti je silno poznať, ako perfektne dokáže tento režisér pracovať, pretože každá jedna scéna je dôsledne vystavaná a pôsobí divácky atraktívne. Postavy sú uveritelné, rovnako ako vzťahy medzi nimi. A to je dôvodom, prečo funguje aj slabšia druhá polovica, pretože s tými postavami jednoducho súcitíte a digitálne efekty už nemôžu pokaziť celkový zážitok. Je tu poznať aj miestami rozprávkový rukopis producenta Guillerma del Tora. Naviac je tu vynikajúca hudba, kopa hereckého talentu a dôkladne napísaný scenár. Takže keď si to dám všetko dokopy, jediné, čo mi u tohto hororu vadí, sú tie CGI efekty, ktoré podla mňa ani neboli nutné, pretože Javier Botet už mnohokrát predviedol, že žiadne digitálne úpravy nepotrebuje. Taktiež dúfam, že spolupráca Muschiettiovcov a Jessicy Chastain výrazne prispeje k tomu, že sa táto špičková herečka objaví v pokračovaní It. + Javier Botet + herečka z Crimson Peak + herečka z It + herec z Diary of the Dead + herečka z The Sound (11.02.2018)

Tuhle MAMU bych tedy fakt nechtěl... Atmosféra je výborná, z daného příběhu nešlo snad ani vyždímat více. Děj není kdovíjak objevný. Tady je třeba spíše pochválit kameru, režisérovu práci a herce. Tenhle horor je o drobných a nenápadných detailech, o nasvícených (nenasvícených) záběrech. Vizuál je opravdu moc krásný. Konec je z kategorie slabších, ale do té doby jsem měl několikrát solidně nahnáno. 70% (03.05.2013)

Dopředu říkám, že původní tříminutový film byl o notný kus napínavější. Na třech minutách ovšem stačil slušný a hlavně dobře zrealizovaný nápad. Film oproti tomu musí mít příběh. A tam začíná problém. Stejně jako původní tříminutovka vypadá film velmi dobře vizuálně (až na ten digitální útes na konci) a třeba Annabelin sen "jak to bylo" je vyloženě lahůdka. Ty dvě holky jsou taky výborné a skvěle hrají. U toho ale nějak výčet pozitiv dochází. Největší nedostatek je psychologický vývoj postav, který není moc logický. Během filmu jsem měl dojem, jako kdyby do něj byly některé scény zařazeny v jiném pořadí, než jak by měly být (nebo někdo přeházel stránky ve scénáři). Annabel je celou dobu těžce nesympatická kráva a její náhlé citové vzplanutí je asi tak věrohodné jako politické sliby upřímnosti. Ona byla de facto během filmu jediná, které jsem nějaký ten nepěkný konec přál. Proti tomu Jaime Lannister, totiž Lucas, vypadá docela sympaticky, jenže nejdřív půlku filmu proleží v kómatu, pak bloudí noc a den a ještě noc po lese a pak „velké“ finále prospí, aniž by ho jakkoli ovlivnil. Facka scénáři za takovou amatéřinu. Co se týče dalších postav, tak psycholog si svůj konec přivodí díky klasické hororové demenci "půjdu do strašidelné chatrče v noci sám a jen s baterkou co nesvítí". Paní Podolski sice nepůsobila příliš mile, na druhou stranu to oproti Annabel pořád vlastně byla kladná postava a myslela to dobře. Navíc nemám rád, když jsou filmové postavy zjevně dopředu odsouzené k nepěkné smrti jen proto, že jaksi stojí hlavním karakterům v cestě. No a pak mi nějak ušel celý smysl snažení titulní bubáčice. Když chtěla skočit z toho útesu i s holkama, proč to neudělala celých těch pět let. Nejlépe a nejvěrohodněji napsané jsou tak nakonec ty holky. Ještě bych dodal, že filmu trochu ubližuje to, že nenechává divákovi si něco domýšlet, od začátku je všechno otevřené a prakticky nic v něm nepřekvapí. Co s tim? 55 % a škoda nevyužitého potenciálu. A teď promiňte, už mě volá mamá. (22.03.2013)

Výrazne lepšie než predchádzajúca Torrova produkcia Nebojte sa tmy. Funkčný zimomriavkový gejzír, hoci pozliepaný zo všetkého možného (strašiak je pohybovo a dizajnovo kópiou duchov z Nenávisti). Ohraná formulka ďalšieho sťahovania sa do domu, kde straší, sa dá filmu vďaka perfektne fungujúcemu napätiu a ľakačkám odpustiť. A tiež vďaka Jessice, ktorá tomu dodáva punc vyššej produkčnej ligy. Finále na útese ignorujte. (29.03.2013)