Rytíř pohárů

Istý filozof sa raz boril s dilemou, či má do svojej knihy pripájať aj poznámky a vysvetlivky. Nechcel totiž, aby bola príliš dlhá a tým pádom nezrozumiteľná. Nakoniec ich tam predsa dal, lebo citujem "Ak sa veľkosť knihy nemeria počtom strán, ale časom potrebným na jej porozumenie, mohlo by sa o nejednej knihe povedať, že by bola oveľa kratšia, keby nebola taká krátka." Potrebujete vysvetlivky a komentáre? (20.12.2016)

Už jsem to psal dříve u jeho filmů a musím to napsat znovu a znovu. Malick není pro každého. Jeho prezentace myšlenek, úvah a i vnitřního tápání věřícího člověka převedena na plátno nemusí být každému jasně srozumitelná. Já si bohudíky každý jeho film nesmírně užívám. Nemohu říci sám, že vždy vše zcela chápu, přesto tak nějak vnitřně cítím, že ta jím vysílaná energie je mému nitru srozumitelná a že je na téměř podobné frekvenci. A jsem za to nesmírně rád. Zdaleka jsem neviděl od Malicka vše a každý jeho film mám uchován jako láhve starodávného koňaku, které se otevírají jen při významných příležitostech či situacích, či kdy zkrátka je na ně už konečně chuť. Tenhle film si suším v archívu už dlouho, ale dneska se den nějak nepovedl. Nálada pod psa, venku létá do rozkvetlých stromů cosi jako sníh a tak jsem měl chuť něco vidět. Hned od prvních sekund zase poznáte Malickův rukopis. A ač u filmů kameramany mění docela často, nějak se mu daří ten rukopis přenášet do každého dalšího snímku. Já ty rotující kamery kolem postav či neskutečně nápadité záběry prostě zbožňuji! Jeho vituální pojetí života a světa je divákovi předkládáno tak, že často musí jen žasnout nad těmi čarokrásnými obrazy. I zde si Malick klade stále tu stejnou starodávnou otázku. Quo vadis ...  ? Kdo jsme, kam vlastně kráčíme...? Proč tu jsme?  Christian Bale se skvěle zhostil role chlapíka, kterému po materiální stránce vlastně nic nechybí. Žije si v blahobytu, v luxusních moderních domech o nichž my můžeme jen snít, čas tráví s nádhernými ženami, ale snad právě proto je v tom konzumním stereotypním odžívání svých dní ve zlaté kleci pomalu ale jistě znechucen a trochu udiveně si klade otázku zda to je skutečně ten důvod proč tu jsme? Krize středního věku někoho uvede do deprese při ohlédnutí zpět, ale jiného může naopak nakopnout, protože ještě není konec a cílová rovinka je ještě relativně daleko. Malick se navíc snaží laskavě připomenout, že i v krušných chvílích na těžké chvíle nikdo není sám, že je tu vždy někdo kdo je tu neustále s námi. Pro věřící je to možná útěcha, ale nevěřícím stejně nezbyde nic jiného, než se z toho všeho nějak vysekat sám. Vždycky se dá ale začít znovu. Vždycky, jen se nebát udělat ten krok vpřed. Terrence Malick film tentokráte prolnul nádhernou hudbou Hanan Townshenda a nebál se sáhnout ani k Edvardu Griegovi (jehož miluju). Fascovalo mně, že Suita No. 2 z Peer Gynta do filmu padla jako ulitá ač jindy klasika ve filmech obzvláště takto vážných a moderních může mírně rušit. Jestli mohu doporučit, pusťte si dle rady uvodních titulků film hodně nahlas a na velké obrazovce. Pak už se nechte jen vtáhnout hluboko do vašich vnitřních úvah až kamsi do mlžných krajin své duše. Pane Malicku, tohle byl další filmový skvost! Dávám za 5 a kdo nepochopil, nechť prosím nekomentuje...  ! * * * * * (02.04.2022)

Ono je samozřejmě moc příjemné stíhat kamerou Teresu Palmer nebo Natalii Portman. Ale po pár minutách i tady je potřeba něco hmatatelného, nějaký příběh. Terrence Malick to zase udělal a tentokrát už jsem mu to neprominul. Hluboce rozjímavý tvůrce nás zavádí do znudění moderního jedince, jeho vnitřní rozpolcenosti, čeká nás mnoho výjevů, mnoho obrazové rozkoše, mnoho nudy. Jeho myšlenky jsou o ničem i o všem, umí zaútočit i dokonale zamotat hlavu. Malicka není snadné mít rád, ničí kritiky i samotné diváky. Zvlášť v posledních letech. To the Wonder jsem s výhradami zvládnul a vlastně byl spokojený. Tohle už mi nesedlo. Kde jsou ty časy výtečných (a také meditativních) kusů jako Tenká červená linie nebo Nový svět? Sic i dnes umí zalézt pod kůži a donutit přemýšlet, ale ta jeho zauzlovanost a artovost je už fakt přes čáru. Emmanuel Lubezki tradičně skvostný!! (16.01.2016)

"Labyrint světa a ráj srdce" podle Malicka... Cizinec v sobě bloudí přepychem bídy a za pravidelného odvažování úbytků štěstí se pokouší zjistit proč, a kdy vlastně, zapomněl žít. Oblečen, jako by bytím jen procházel, a přesto, že neustále mluví z cesty, útržky jeho myšlenek jsou oslovitelné - stačí je dešifrovat poté, co se nechám vtáhnout do obrazu, pohybu, zneklidňujícího ohlušení, hlubokého prázdna... To je prostě Malick, ten, co si filmy točí pro sebe, ale kdo má zájem, může se dívat s ním... Vábivý Christian Bale ♥ . (Že se ale našmajdal, snad mu dali aspoň dobrý boty ;-)) (23.06.2016)

no, možná nebyl úplně nejlepší nápad si vzít Malickův film do práce na noční, ale nakonec sem přežil a co víc mě tahle bezdějová filmová báseň s božskou kamerou a skvělou hudbou dokázala nejednou vtáhnout a překvapivě mě bavila mnohem víc než zbytek jeho tvorby kromě TRL a Hidden Life. V jednu chvíli jsem byl dokonce na vážkách jestli nepřidat čtvrtou hvězdu, protože některé pasáže jsou vskutku podmanivé a to jsem od jednoho z nejhůře hodnocených Malickových filmů upřímně nečekal...70% (22.08.2023)