Hiroshima: The Next Day
Obsahy(1)
Film vypráví o tom, jak se minutu po minutě odvíjel příběh, který změnil svět. Příběh, na jehož začátku byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba. Na základě postřehů lidí ve vzduchu i na zemi, mj. i posledního rozhovoru s člověkem, který bombu nabíjel, se dozvíte, jak se odvíjely události onoho tragického dne. Osmiletý Takeši Tanemori hrál s kamarády na schovávanou a zrovna se chtěl schovat, když jakoby udeřil blesk. “Viděl jsem kosti ve své ruce, úplně jako na rentgenu.” Třináctiletá Šigeko Sasamori byla jednou ze známých “Dívek z Hirošimy,” které přijely do USA, aby zde podstoupily léčbu popálenin. A konečně Koko Kondo, které tehdy bylo jen osm měsíců, celé dětství strávila ve výzkumu dopadů radiace, které byla během útoku vystavena. Promluví i odborníci, kteří čerpají z odtajněných armádních materiálů a popisují smrtící účinky bomby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Príbeh zrodu atómovej bomby "Little Boy", ktorú Američania v roku 1945 zhodili na Hirošimu. Po výbuchu 600 metrov nad zemou, pripravila za 10 sekúnd o život viac ako 70 000 ľudí. Následky tejto katastrofy, ktoré právom možno považovať za vraždu nevinných ľudí, dodnes vyvolávajú rozhorčenie, pričom nútia zamyslieť sa, či je práve táto forma dosahovania mieru medzi národmi v konflikte, tou najlepšou voľbou. ()
Hirošima a Nagasaki....Sodoma a Gomora novověku...S opravdu morbidní nadsázkou lze říct, že Německo mělo svého Mengele (a nespočet jemu podobných) a USA si (s benevoletním souhlasem Ruska) střihlo atomový "pokus" a to rovnou dvakrát za sebou. Před atomovou energií nemám respekt, ale nevyslovitelnou fobii a nechápu, jak to někdo nemůže nechápat... Závěrečná slova jednoho z provázejících mluvčích dokumentu o tom, že to, že jednou vymizí jaderné zbraně nezaručí klid světu, protože lidé budou dál vědět, jak je vyrobit, jsou vlastně všeříkající... ()
Nacisti už niekedy koncom 30-tich rokov pracovali na vývoji atómovej bomby. Spojené štáty sa snažili atómovú zbraň vyrobiť skôr. Ich program sa volal Manhattan a viedol ho Dr. J.Robert Oppenheimer. Prvá atómová bomba bola testovaná 16. júla 1945 v Trinity Site v Novom Mexiku. Dokument bol natočený pri príležitosti 70 výročia použitia nukleárnych zbraní Američanmi proti civilnému obyvateľstvu miest Hiroschima a Nagasaki. Ani tých 70 rokov nám nedáva dôvod na spokojný spánok. Stále je cítiť eskaláciu napätia medzi mocnosťami a nespokojnosť vo svete. Dnes mnohé krajiny vlastnia atómové zbrane na získanie prestíže prípadne z dôvodu používania hrozby k vydobitiu si svojich pozícii. Trocha z histórie 2. svetovej vojny k vytvoreniu si obrazu o nutnosti použitia nukleárnych zbraní Američanmi v Japonsku. Japonsko bolo tesne pred kapituláciou, keď jeho najväčšiu pozemnú armádu o sile 1,5 milióna mužov v zbrani v operácii Augustová búrka (8.8. až 15.8.1945) maršal Malinovský v neskutočnej bleskovej vojne zničil za necelý týždeň v oblasti Mandžuska a Kórei. Japonci kapitulovali 15.8.1945. Predovšetkým táto prehratá bitka prispela ku definitívnej porážke Japonska aj za prispenia tragédii dňa 6. a 9. 8.1945. Nemôžem sa zbaviť pocitu, že Spojené štáty týmto útokom sledovali predovšetkým politické ciele. Atómový výbuch zničil všetko a zdalo sa, že mesta ostanú navždy mŕtve. Opak je pravdou. ()
Doporučuju zhlédnout 3.díl z tohoto historického cyklu známého režiséra Olivera Stonea, mimochodem levičáka jak poleno, kde vyvrací zažité a mylné dohady, že by se odehrávaly jatka při invazi Američanů do Japonska. Japonci byli připraveni kapitulovat, nicméně ne bezpodmínečně, protože se báli pověšení jejich božského císaře. Stalin učinil, jak na Jaltě/Postupimi přislíbit. Dne 8.srpna 1945 otevřel frontu v Mandžusku, jenže o tom se vůbec nemluví. Proč? Protože Američani vypočítavě použili atomovku pouhé 2 dny před tím. Proč? Z pouhé demonstrace síly vůči SSSR. Je více než pravděpodobné, že po otevření fronty 8.8.1945 by kapitulovali, protože byli na dně, navíc se báli Rusáků, od nichž by severní ostrovy už nikdy nedostali. Takže tak....opravdu i v USA se učí něco, co tak nebylo. Tím nechci omlouvat prasárny fanatických Japonců za WWII, ani říkat, že si to nezasloužili, ale pravdou je, že si ty bomby mohli Američané odpustit. 70% ()
No já chápu, že citlivé dušičky tenhle průměrný dokument šokuje a děsí, dohání k slzám a beznaději, necháva strnulé a oněmělé hrůzou, ale viděl jsem horší záběry. Náplň tohoto filmu, ač přináší některé zajímavé informace i dobré záběry, však nedokáže zobrazit dopad použití atomové zbraně tak syrově, jak si zaslouží. Nebudu tu hájit fanatický a nacionalistický japončíky s letitými zkušenostmi v genocidě a zotročování. Ani bodré a statné americké správňáky, kteří si natrénovali hromadnou likvidaci civilistů už v Evropě (díky pane Harris, jste nám všem inspirací, jak podobným pošukům á la MacArthur, tak očividně japonskému hernímu průmyslu o skoro 40 let později). O úskočné slizkosti Sovětského svazu v otázkách Japonska se nezmiňuji. Ostrá zkouška nové superzbraně tedy nakonec dopadla dobře, postiženým civilistům se však věnuje dokumentární tvorba jen sporadicky a to je myslím největší přínos tohoto díla. ()
Galéria (14)
Fotka © Česká televize
Reklama