Príbeh môjho syna

Vynikající režijní vedení a následně vynikající herecké výkony. Oceňuji rovněž značně nevšední, velmi propracované charaktery několika postav. Zdaleka se tady nepracovalo jen s černou a s bílou. Příkladně básník Gojko byl na jednu stranu výborným, spolehlivým kamarádem, taky ale uměl být vulgární a chvílemi i zlý. S podobnou kombinací se ve filmu zase tak často nesetkáváme. Většinou je to tak, že je buď kamarádský, a pak dostane do vínku ještě dalších X super vlastností, nebo je to naopak sprosťák, a pak je jen otázkou času, než zjistíme, že u sebe ve sklepě schovává nejmíň tři mrtvoly. Stejně tak syn hlavní hrdinky. Všechno se v tomhle filmu točí de facto kolem něj, on tady ale rozhodně není jen za roztomilýho klaďase. Zaprvé není vůbec roztomilej (byl/nebyl to záměr- těžko říct), zadruhé ho vidíme například v situaci, kdy těžce plísní "vlastní" matku, div že na ni nevztáhne ruku. Tohle jsou pro mě momenty, které hodnotím velmi pozitivně. Slabší, příliš teatrální pro mě byla naopak situace, kdy se má fotograf milovat s Bosňačkou Askou, a jen co si odskočí, tak ji do ložnice přijde přefiknout pět vojáků. Z tohohle pichu hned navíc vzejde dítě. Tohle na mě bylo trochu moc, ale jinak se mi to opravdu líbilo. Rozhodně to není tuctový film. Naopak bych řekl, že je skutečně výjimečný. (27.05.2013)

Už dlouho jsem neviděla film, který by na mě takto zapůsobil. Ze začátku má člověk pocit, že vidí až nakonec, ale finále je přinejmenším překvapivé a na city zahraje velice silně. Užíváme si štěstí i neštěstí. Všechno je zdánlivé a pomíjivé, zvlášť když v záloze číhají úskalí války. Tenhle snímek také otevírá dveře multikulturnímu otevření se, uzavírá předsudky a posouvá naděje na lepší zítřky. Dává odpouštět a dává smířit se, dává zapomenout nezapomenutelné a dívat se kupředu... (09.10.2013)

Červená knihovna bude pořád jen červená knihovna, můžete ji klidně vyprávět na přeskáčku a zasadit do válečného Sarajeva, nic se na tom nezmění. Kombinace realisticky vypadajících válečných scén s příběhem jak z laciné telenovely podle mne nefunguje. Navíc je to ještě roztažené přes dvě hodiny. Zkrátka jen doják cílený na divačky - matky. (21.05.2018)

Tak tady jsem maličko bojovala s hodnocením a nakonec jsem se (zejména díky výtečné hudbě) dát to vyšší. "Příběh mého syna" je epické komorní drama, které se motá kolem čtyřky hlavních hrdinů. Postupně rozplétá jejich vzájemné vztahy a poodhaluje temná tajemnství. Kdyby režisér netlačil tolik na pilu divákových slzných kanálků, tak by to vyprávění plynulo pravděpodobně více uvěřitelněji. Každopádně velmi zajímavé a kvalitní herecké obsazení, báječná hudba, neokoukaný příběh.. Jen by to chtělo trošku lépe prodat.. (03.05.2021)

Absolútne chápem, že sa môže pre niekoho stať tento film veľmi zásadným emocionálnym pôžitkom. Mohol by som vymenovať všetky jeho klady a zápory, ale čo z toho, keď je to hlavne veľká nuda a subjektívny čas sa tiahne niekam k trom hodinám. Mladí krásni rozorvaní ľudia cítia, že "something in the way" a otvárajú dvere gýčovitej melodramatičnosti a pátosu. Krátke sekvencie vojny pripomínajú klipy MJ typu Heal the world, alebo Man in the mirror. Nechcem, aby takto vyzerali súčasné talianske filmy a nechcem, aby takto vyzerali filmy o vojne v bývalej Juhoslávii. (25.09.2015)