Ruby Sparksová

Výborný nápad, který musí pořádně ocenit každý s tvůrčí fantazií, ale který se nedovadlo převést do zdárného konce. Paul Dano je jako mladý spisovatel výborný a Zoe Kazan je ta správná vysněná holka, kterou by si chtěl každý napsal. Jenže scénář má i přes výborné dialogy mnohá hluchá místa a ke konci celý nápad doslova vyšumí do ztracena a klišoidní konec rozpaky nad filmem ještě více podtrhnul. Škoda, tenhle slibný indie pokus tak skončil někde v půli cesty. 60% (16.11.2012)

Tvůrci mé nejoblíbenější americké indie komedie Little Miss Sunshine přišli s novou povedenou americkou indie komedií. Ruby Sparks je originální (do jisté míry - podobný nápad už byl použit minimálně ve Forsterově Horší už to nebude), zábavný a příjemně plynoucí film. Škoda ale, že režijní dvojice neměla dost velké koule na to, aby film utnula asi deset minut před koncem. V takovém případě bych byl asi nadšen, vyznění filmu by bylo velice silné, byť ne romanticky-komediální. Takto jen spokojenost. (16.11.2012)

Originálně pojatá romanťárna s hodně sympatickou ústřední dvojicí. Škoda, že se ta pozitivní nálada začala postupně vytrácet a film až moc zabředl do dramatu. Na druhou stranu se mi líbila myšlenka, že vztah je hlavně o toleranci toho druhého a jakmile začne jeden druhého k něčemu něčemu nutit, tak je to zpravidla začátek konce. (25.02.2014)

Úplně si dokážu představit, že před lety bych tenhle film miloval a stejně tak Zoe Kazan. Dnes už jsem ale starší a trochu moudřejší a dovedu růžové brýle (alespoň částečně) sundat z obličeje. Sympatický mix Kristen Schaal-Zooey Deschanel-Judy Greer Zoe Kazan si napsala a odehrála se svým skutečným manželem oddechovou dekonstrukci různých klišé z romantických filmů, ale zároveň jich dost stále ve filmu následovala (*ehm* 500 Days of Summer, zejména v epilogu). Jako fantasy koncept to bylo ale dechberoucí, zejména v chování postav, stále gradující a vrcholící jednou určitou scénou. Ti, kdo viděli, vědí. Ti, kdo neviděli, těm vzkážu jen to, že bych si to dovedl představit jako epizodu Black Mirror. Kamarádit se s hlavním hrdinou bych rozhodně nechtěl (až jsem se občas jeho chování dost divil), ale cit pro volbu slov měl dobrou, moc hezky se jeho dílo poslouchalo/četlo. (24.11.2018)

Tehle film ve mě uhodil na špatnou strunu. Spisovatel "magicky" vytvoří dívku svých snů (přičemž jako jednu z prvních věcí o ní jí vymyslí list minulých problematických partnerů - její učitel, alkoholik, o generaci starší chlap). Když zjistí, že dívčina udělá/bude se chovat, podle toho, jak/co jí napíše, neváhá a udělá to. Změní její chování, pocity, to, jak mluví... Vše podle toho, aby mu to vyhovovalo. Ještě jsem totiž nezmínila, že náš hrdina je sobec a neurotik. Podle námětu jsem se těšila na pěknou romantiku a prvních cca dvacet minut je fajn, ale ve chvíli, kdy Calvin začne svoji dívku snů zneužívat ke svým vlastním potřebám a měnit ji... bleh. Sorry, to u mě není žádná romantika. Film si je té problematiky do jisté míry vědom a adresuje ji, ale klouže jen po povrchu. SPOILER Calvin si po dost hnusné scéně, kdy vyvrcholí "drama", uvědomí, že musí Ruby dát svobodu tím... že jí vymaže paměť? Opravdu, jeho poslední změna Ruby je, že zařídí, aby si ho nepamatovala. Což - šok - vede k tomu, že se Calvin a Ruby náhodou znovu potkají a mohou začít znovu, protože si ona nepamatuje, že je jen výplodem jeho mysli a jak se k ní hnusně choval. Happy end jako vyšitej. A když pomyslím na to, že scénář napsala žena! :-D Zoe Kazan by očividně chtěla být sofistikovaná, ale z původně dobré myšlenky jí vznikl hrozný a problematický mišmaš. (26.01.2016)