12 rokov otrokom

Hodne nepovedeny pokracovani planety opic. Nekonecna nuda, alespon toho mlaceni simpanzu tam mohlo byt vice, trochu by to zcerilo tu nekonecnou dejovou linku. (11.03.2014)

Četl jsem recenzi, že film je nepřetržité násilí bez oddechu, ve kterém se konečně USA vypořádávají realisticky se svou minulostí. Nepotvrdilo se mi ani jedno. (16.03.2014)

Film, který má svoji logiku, podobný film jsem viděla Komorník, ale tady to má daleko větší a lepší kvality, další námět z otrokácké společnosti, kdy se s černochy jednalo jako s kusem hadru, doted to nechápu, i když taková byla doba, ale nemohu se s tím ztotožnit a ani nechci chápat, pro mě je lidská rasa jedinečná a nezáleží na barvě pleti, záeží na kvalitě chověka a jeho vlastností. Film, který je velmi zdařilý a moc pěkně natočený. (16.03.2014)

Srdcedrásající drama, které bohužel v několika ohledech nudí. Není to, jak je to obvyklé délkou filmu ( u tohoto je délka přiměřená), osobně mě nudily pasáže, kde byly záběry až příliš dlouhé (zřejmě k větší procítěnosti příběhu?). Nevím, mám smíšené pocity a na ty je nejlepší si film po menší časové pauze zase zopakovat, proto aktuálně hodnotím za 3. (31.03.2014)

Strašně přeceněná záležitost. Vznešená nuda. Je jasný, že z hoven to jde do sraček až se na konci objeví světélko na konci tunelu v podobě zachránce Brada Pitta, kterýho jsem takhle trapnýho neviděl hodně dlouho (asi chtěl být u toho až se budou rozdávat Oskaři). Konec mne nedojal, spíš jsem byl rád, že to máme za sebou. Smutný je, že ve filmu na takové téme je nakonec jedinou výraznou postavou otrokář Michaela Fassbendera. Halt to McQueen natočil akademicky pro akademiky. Ale nedošlo mu, že by se na to chtěl dívat i někdo jinej. Stejný problém mám třeba s Mužem na měsíci od Formana. Je to sice precizní, ale chladné a tím pádem nezajímavé. (15.06.2014)

Film se mi moc líbil, ač nejsem Američan s prvotním hříchem otroctví na krku. (Nálepka "true story" funguje, ale i pravdivý příběh by se dal zkazit.) Začíná poklidně, houslovými variacemi hlavního hrdiny... ale brzy jsou housle nahrazeny temnými zvuky jakoby vyrvanými z nějakého sci-fi hororu, ale sem skvěle pasují a naznačují, že nás nečeká nic pěkného. Hajzl-předskokan Dano je vystřídán hlavním hajzlem Fassbenderem - oba ve svých rolích výborní, až je člověku ouzko. Žádná procházka růžovou zahradou, ale rozhodně stojí za vidění! (13.07.2014)

Většina filmu byla pojatá celkem realisticky, kdy jednotlivé postavy se chovají lidsky a to i v negativním smyslu slova. Tím lidsky nemyslím z humánního hlediska, ale spíše podle toho, co je vlastní lidské povaze, tzn. raději se přidají a do člověka si "kopnou", než aby se ho zastali a riskovali vlastní zdraví nebo dokonce krk. "Kunta Kinte" není jiný, a i když se s ním zachází jak v bavlnce, tak by dal vše za to, aby se znova setkal se svou rodinou. Jediná věc, která mi tam neseděla, byla úcta ke svobodnému spoluobčanovi tmavé pleti v New Yorku v 19. století. Černoch sice mohl dostat v době otrokářství svobodu, ale dost pochybuji o tom, že by k němu někdo v té době choval úctu, zvláště když otroctví v celém pokryteckém USA bylo zrušeno až loni, a navíc svobodou nezískal žádná práva. (27.07.2014)

Poměrně zdlouhavé, místy i nudné, přesto to ve mně zanechalo silný dojem. Čekal jsem možná ještě více šokujících pasáží, takhle to vypadalo, že uplnyuly tak dva roky, v klidu se pracovalo na plantáži a občas přišel bílý pán a prudil. 3 a půl* (28.07.2014)

Dlouho jsem neshlédl film, který by na mě zanechal tak silný dojem. Neutuchající touha po životě svobodného muže, vůle nepodrobit se tyranii mě prostě vede k tomu, že tento snímek musím ocenit všemi pěti hvězdičkami. Podle mého názoru se tento film stal právem vůbec nejlepším ze všech, které světová kinematografie v roce 2013 nabídla a naprosto zaslouženě byl snímek ověnčen Oscarem v kategorii pro nejlepší film. Při závěrečné scéně, kdy je Solomon Northub osvobozen a stane se opět svobodným mužem mi naskakovala husí kůže a když se na konci opět setkal se svojí rodinou, myslel jsem si, že ty slzy nezadržím. Opravdu silný emotivní zážitek. Je hrozná škoda, že právo, které zvítězilo v tomto filmu, nevítězí v dnešní moderní společnosti a bohužel ani nikdy nezvítězí. (31.08.2014)

Stalo sa už takmer pravidlom, že každoročne vznikajú filmy, ktoré sa predovšetkým americkému publiku snažia pripomenúť čo-to z dávnej histórie. V roku 2012 to bol Spielbergov Lincoln, v minulom roku 12 Years a Slave (v slovenskom preklade 12 rokov otrokom). Podobné filmy majú vždy predpoklady uspieť v náročnej konkurencii a získať zopár prestížnych cien ako sú Zlaté Glóby, Oscar a podobne. Ak by som dnes mal vyberať oscarový film, tak by som hlasoval práve film britského režiséra Stevea McQueena. Páčil sa mi paradoxne viac než Vlk z Wolf Street či Gravitácia, pretože je to oveľa komplexnejší film, ktorý na viac než stodvadsiatich minútach toho stihne povedať, respektíve naznačiť viac, než by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Kto by čakal šablónovitý hrdinský príbeh s množstvom srdcervúcich scén, ten by sa mýlil. 12 rokov otrokom predstavuje otroctvo trochu odlišnejším spôsobom. Skúma ho ako problém jednotlivca (nie ako globálny problém), ako životný údel Solomona Northupa, slobodného muža, ktorý je unesený a predaný do otroctva. Dvanásť rokov jeho života je zosumarizovaných do dvoch hodín, pričom však to dôležité zostáva zachované. Okrem jeho útrap je tak divák svedkom premeny muža, ktorý stratí identitu. Na začiatku je to Solomon Notrhup, huslista. O pár mesiacov či rokov na to, je to už len istý Platt, jeden z bezvýznamných a, z pohľadu otrokárov, bezcenných černochov určených výhradne na prácu. Solomon zapiera samého seba, svoju identitu, svoje vlastné „ja", vyhlasuje o sebe, že je „stvorený k práci" a nie k tomu, aby čítal, či písal. Prestáva byť tým, kým bol, zrazu je nikým nikde. Ako slobodný muž nepatrí k otrokom, no zároveň ako súčasne neslobodný muž sa nemôže rovnať tým, ktorí ho vlastnia. V duchu si však zachováva tú malú iskričku nádeje, že raz, predsa sa opäť stane slobodným mužom. Otázka straty identity nie je jediná téma, ktorá je v príbehu načrtnutá. Tá druhá je otázka slobody. Pre väčšinu z nás je pojem sloboda niečo samozrejmé. Môcť si ísť kam chceme, kedy chceme a za kým chceme. A vlastne si to ani neuvedomujeme. Pre otrokov pracujúcich na plantážach do úmoru to bol sen. Sen, ktorý sa väčšine z nich nenaplnil. Možno aj v tom je 12 rokov otrokom zaujímavý, v tom, že pripomína ako krásne je byť slobodným. A keď sme pri tých soškách. Dal by som filmu 12 rokov otrokom štyroch Oscarov. Za najlepší film, za najlepšieho herca (Ejiofor), za najlepšiu herečku vo vedľajšej úlohe (debutujúca Lipita Nyong´o) a za kameru. Avšak Seana Bobbitta trestuhodne ani len nenominovali. Hoci by si to za niektoré skvelé zábery skutočne zaslúžil. McQueenov film sa oplatí vidieť. Napriek tomu, že našincovi je otázka otroctva trochu vzdialenejšia, tak pojem slobody je i pre nás niečo hodnotné. Nie je to totiž tak dávno, čo sme aj my boli neslobodní a žili pod nadvládou iných. A niekedy mám pocit, že aj dvadsaťpäť rokov „po" sme si niektorí na túto slobodu ešte úplne nezvykli. (08.09.2014)

Nemůžu se zbavit dojmu, že McQueenův režijní styl se k tomuhle snímku moc nehodí. Dialogy jsou možná poplatné době a dodávají filmu na autenticitě, ale mě, zhýčkanému dítku moderní doby, do uší moc nepasují. Což je samozřejmě čistě můj problém, nikoliv autorův. Jinak jde samozřejmě o celkem dobře zpracované drama se silným příběhem a vynikajícími hereckými výkony. P.S.: Inception, fakt že jo. (13.09.2014)

Krásný film. Je s podivem, jak nedávno minulá je ta doba. Vždyt ještě před sto lety se to dělo. Nicméně i dnes je mnoho zemí kam když přijedete, nemůžete si být jistí vůbec ničím. Islámský stát rovnou popravuje, v KLDR budete taky takový slave na plantážích atd atd. Všichni černoši byli v rolích utrápených negrů přesvědčivý ( zajímavé, že jim jde hrát buď role utlačovaných, nebo utlačovatelů, nic mezi). I skopčák exceloval, ikdyž ho zrovna nemusím. Kdo potěšil byl Brad v menší roli kanadského správňáka. Bohužel, podobných filmů bylo natočeno už tolik....s tento nad nimi ničím nevyniká, ani příběhem, ani režií.. Snad jen scenérií nádherné přírody. Močály a ty zvláštní stromy se závoji v okolí New Orleans bych jednou rád viděl na vlastní očka. Dodnes je ta krajina něčím tajemná, jako muchovy obrazy. Sečteno a podtrženo, 4*. nic víc, nic míň. (15.09.2014)

Živoucí téma, které v tomto snímku udeří v plné síle a dá nám důrazně připomenout jakých hrůz je člověk schopen a jak silná i když mnohdy beznadějná je touha po svobodě, rodině a ztraceném životě. Film to nevypráví jen pomocí dramatických scén, ale i emocionálně silnými intimními záběry, na které nelze zapomenout. Skvělé. (27.09.2014)

Trošku sem a trošku tam,odkial že to všetko znám. Film s úryvkami Djanga,a na moj vkus zbyotčne natiahnuté. (02.10.2014)

Velké zklamání!Film nemá hloubku,ani nešokuje,defacto ani nepodává divákovi nové informace(mne tedy určitě ne,jelikož se celkem podrobně zajímám o americké dějiny).Nesděluje vlastně vůbec nic!!!Oskary slepě udělené,výkony herců jsou plytké.Prostě nic víc.Kniha jistě bude zajímavější.Jsem si plně vědom,že tyto události v tehdejší Americe nepochybně poznamenaly celé následující generace černošské komunity a s důsledky se potýkáme dodnes v nemalé míře!Ale to není doménou tohoto díla.Škoda! (07.11.2014)

Poslední dobou oblíbené téma, o černochovi, který je utlačovaný otrokářskými bělochy. Stojí za shlédnutí. (16.02.2015)

Nemohl bych dát míň i kdy bych chtěl a to rozhodně nechci. Dobře natočený film s dokonalým Fassbenderem. (30.05.2015)

Klasická oskarová pohodička. Černocha mi bylo líto, jižanský redneci byli kkti a Breďák byl za supr sympaťáka z Kanady (aspoň myslim teda). Né špatný, né výbuch supernovy. 3* (16.09.2015)

Strašně jsem se nudila, většinu filmu tam někdo čumí do prázdna a na pozadí řvou cvrčkové. (09.12.2015)

Este ze v tej dobe nezijem. Obrovska bezmocnost..... (09.01.2016)