Hunter x Hunter

Hunter x Hunter (2011) by sme mohli označil za vrchol anime tvorby. Už pri čítaní predlohy mi bolo jasné, že animovaná verzia by materiálu mimoriadne prospela najmä kvôli rozsiahlym vysvetleniam jednotlivých taktík a schopností, ktoré mnohokrát zaberajú celé strany a uberajú tak istej dynamickosti deja. Anime sa s týmto problémom v mange vysporadúva priam bravúrne, keď okrem epických sekvencií nadpozemského soundtracku Yoshihisu Hirana aplikuje postavu rozprávača, ktorý interpretuje širokú škálu fenoménov od jednotlivých schopností až po aktuálne rozpoloženie postáv. Tu by sme sa mohli pozastaviť a vzdať hold neuveriteľne prepracovanému svetu Yoshihira Togashiho, ktorý ani po tristo kapitolách stále neprestáva očarovať. Ak by som mal vybrať najlepšie obdobie (arc), zrejme by som sa priklonil k väčšine a teda ukázal na Chimera Ant Arc, kedy okrem hŕby zvratov, taktických metód a predstavenia hádam najobávanejších schopností vo svete Hunter x Hunter sú predstavované témy ako hegemónia potravinového reťazca (Keď sa Meruem pýta ľudských tanečníc prosiacich o milosť, či aj oni ušetria kravu alebo prasa, keď prosia aby boli ušetrené), filozofia vládnutia (Meruem sa pýta Poufa prečo niktoš bez schopností vyhlasuje, že je kráľ a Pouf mu odpovedá, že toto je bežné fungovanie ľudského sveta), alebo napokon samotná otázka, kto je horší: ľudia alebo mravce? alebo sú zákerní a bezcitní ľudia vôbec ľuďmi? Týmto by som však nechcel zhadzovať žiadne z predošlých období. Každé jedno má totiž pre príbeh individuálny význam a vždy je nadštandardným dobrodružstvom. Pokiaľ svoju pozornosť upriamime na jednotlivé postavy seriálu, máme možnosť nájsť jedny z najzaujímavejších charakterov v anime vôbec, ktoré konajú na základe logiky, inštinktu, či vlastného presvedčenia, ktoré je mnohokrát odôvodnené oveľa šľachetnejším úmyslom, než sme si mohli myslieť. Otázkou ale naďalej ostáva, ako je niekto vôbec schopný zachovať stanovenú úroveň po dobu sto štyridsiatich deviatich epizód a vložiť do nej dovolím si tvrdiť viac, než samotný tvorca predlohy? Navzdory tomu, že nepoznám odpoveď, štúdiu Madhouse sa to v oboch prípadoch nepochybne podarilo. (21.12.2015)

Příběh zdaleka nekončí a já mám pocit, jako bych už dokoukala čtyři seriály. Minimálně jeden z nich (ten o pavoukovi) má ode mě pomyslných 5 hvězdiček. Mangu nečtu, ale věřím, že na něj bude ještě navázáno. Celkově je to jedno z nejlepších shounen anime, co jsem měla tu čest vidět. Jak zmiňují i jiní, velkým plusem je, že se tady s ničím zbytečně ne**rou, nebojí se prolévat krev a amputovat končetiny (až mi párkrát běhal mráz po zádech). Hlavní záporák vlastně není tak úplně záporák (a bohužel už dávno není tak úplně hlavní), každopádně nejprve v náznaku a pak naprosto neskrývaně projevuje své úchyláctví až tak, že mě to na jednu stranu děsí, a na druhou děsně baví. po nějakých 70 dílech si dám chvíli pauzu. Nechci konec dohonit zas tak rychle. A když se tam objevil ten obří brouk, tak i moje nadšení trochu klesá. 30.7.2013: Tak jsem to nevydržela a dokoukala jsem všechny dosud vyšlé díly. Mutující mravenci jsou zpočátku opravdu nudní, ale s posledními pár díly jsem opravdu opět nadšená. Atmosféra přitvrzuje a tuším, že by se mohla brzy přiblížit té po 50. dílu. 8.10.2015: A jéje. Trvalo koukám přes dva roky, než jsem se dokopala, abych to dokoukala. Konec je opravdu superintenzivní. Ano, zajímalo by mě, co je ještě potom, ale neumírám zvědavostí. Výkyvy v kvalitě jednotlivých dílů mě nějak vyčerpaly. Abych to shrnula, toto je must-see jak po začátečníky, tak pokročilé ve sledování anime. Ale ten opening... ten opening vyhrává titul nejotravnější melodie desetiletí. Blázníte? skoro sto padesát dílů beze změny? Chcete, aby si děti vystřelily mozek z hlavy?! (25.07.2013)

Co se "nikdy nekončících" shōnenů typu Naruto, Bleach, atp. týče, Hunter x Hunter je pro mě něčím, co bych vyjádřil jako kombinaci toho nejlepšího z nich, zveličeno dalšími kreativními nápady. Nejsou tu žádné zbytečné fillery, občas se sice objevila nějaká rekapitulace, ale odhadoval bych to v průměru tak na jednu epizodu za 20-40 dalších. Další věcí je fakt, že HxH 2011 je remake původního HxH. To má svoje plusy i mínusy. V kategorii remaků ale rozhodně špička. Není tu snad nic, čím by se povedlo zprznit původní nádech a aktuální rozlišení obrazu to jen zlepšuje. Nerad koukám na nekvalitní video, pokud nemusím, takže tohle rozhodně cením. (27.12.2013)

No, nakonec jsem to celé konečně dokoukal a musím říct, že je to určitě jedno z těch horších anime. Rovnou začnu tím špatným, co v tomto seriálu je a to je hlavní příběh, který je prostě úplně o ničem. Seriál má 148 dílů ve kterých se objeví, takové množství postav, které v jednu chvilku dostanou velký prostor a člověk si je i oblíbí. Bohužel uběhne pár dílů a už je tam nikdy neuvidíte, maximálně se jen na pár minut v nějakém díle mihnou. Nejzajímavější příběh, byl až s mravenci, kde jsem upřímně čekal, že se konečně objeví ty nejlepší postavy celého seriálu a dojde na pořádný souboj. Nestalo se tak, místo toho se tam objeví nové postavy, které už jsou dost nezajímavé a celkové zakončení s mravenci, bylo prostě divný a upřímně jsem myslel, že si ze mě někdo dělá srandu. Celkové hodnocení 50% (29.05.2021)

Tentokrát bez jakéhokoliv "vyššího cíle" - většinou bez světa v ohrožení (a arc se světem v ohrožení je nejslabší částí), bez jasné motivace pro všechny přítomné směřovat k cíli - prostě jen interakce silných a sympatických postav. Emoce jsou tentokrát mnohem osobnější, nezatížené zodpovědností přesahující hrdiny, kteří můžou bojovat sami za sebe - což je pro mě v anime docela příjemné oživení. Ke konci to bohužel trochu vyhnije, začne být repetitivní a neurčitost pravidel se začíná projevovat vhazováním nových a nových prvků, takže to začíná být místy otrava - ale silné momenty jsou silné velmi. (24.12.2018)