Hunter x Hunter

Jednoznačne zatiaľ najlepšie shonen anime aké som videl. Ma to spád, akciu, napätie, je to vtipné miestami odviazané a pritom si seriál dokázal zachovať patričnú vážnosť, krásne naanimované, epické (+OST no.1), sympatický hlavný hrdinovia, niekedy na zamyslenie, niekedy seriál nedovolí ani dýchať, že sa jedná o anime čo má už nad 130 dielov a pritom je tu badatelná absencia filerových dielov (oproti vraj pôvodnému seriálu) je veľké plus. Po 70 dieloch vôbec nenudí, vždy sa tam deje niečo čo núti človeka siahnuť po ďalšom dieli. Skvelo napísaný, vymyslený a prepracovaný počin ktorý budem v rámci žánru uznávať už naveky. 90% (10.06.2014)

Kdo mě alespoň trošku zná, tak ví, že nemám úplně v lásce nekonečné šóneny. Není to tak, že by mi přímo vadily, jen jsem nikdy nepochopil tu velkou popularitu, kterou si získaly. Ať už je to Naruto nebo Fairy Tail, vždy mi takové série přišly maximálně průměrné a nemůžu říct, že bych si jejich sledování nějak zvlášť užíval. Proto se mi původně do Huntera vůbec nechtělo, ale po stálém doporučování jsem se do toho pustil. Teď už je to ale nějaká doba od chvíle, kdy jsem sérii dokončil a můžu říct jen jediné. Neudělal jsem chybu. Mohl bych tu vyjmenovat vše dobré, co série skrývá, ať už by to byl zajímavý svět, skvělé a různorodé postavy, systém síly. Nejdůležitější je ale jen jedna informace. Hunter není jako ostatní šóneny. Vše, co mi na tomto žánru vždy vadilo tady prostě není. Žádné fillery, žádná síla přátelství, žádné random zesilování postav a porušování pravidel (ano, koukám na tebe Fairy Tail), žádné černobílé postavy (absenci přímo záporných postav si nemůžu vynachválit). Už je to několik měsíců od doby, co jsem Hunterovi dal těch 10/10 a už jsem jen čekal, zda mé nadšení opadne. Ne, neopadne, vlastně se čím dál tím víc zvyšuje. Na mou top 10 zatím nemá, ale rozhodně se jedná o nejlepší šónen, který kdy vznikl a také o jedno z nejlepších anime současnosti. 10/10. (16.07.2021)

Hunter x Hunter patří bezpochyby mezi nejlepší shounen anime i přesto, že jsem v průběhu 148 dílů měla nespočet připomínek. Byla bych tomu dala i pět, protože jsem se u toho opravdu bavila, ovšem byli místa, která mi vyloženě vadila. Kupříkladu Gonovo "vítězství" nad Hanzem nebo vyvrcholení mravenčího arcu. Sice je to na jednu stranu unikátní, ale já asi upřednostňuji ultimátní boss fighty. Každopádně je to "must see" anime (16.04.2021)

Neviděl jsem původní HxH, ale tenhle je naprosto úžasnej. První díl vypadá spíš jako chytřejší zábava pro děti, kde se hlavní hrdinové účastní zkoušek na profesionální lovce. Chvíli je to běžná sranda, ale jakmile začnou ostatní účastníci zkoušek umírat, tak se k dobrodružství začne přidávat i vzrušení z lovu, které jsem nikde jinde neviděl. Něco jako když se v šachách připravujete pár dní na soupeře a čekáte, že udělá v patnáctém tahu chybu. Jak taháte a blížíte se k onomu tahu, tak vzrušení neustále roste. Zahraje to? Nezahraje něco jiného? Nepřipravil se na mě taky? to vše Vám běhá hlavou. Uplyne čtrnáctý tah a už jste jen blízko k výhře. Pak se už jen snažíte zamaskovat vaši nervozitu a necháváte plynout čas, který rázem běží tak pomalu. A pak veškeré vzrušení vyvrcholí, když opravdu udělá tu očekávanou chybu. Slast, která je odměnou za tu dlouhou přípravu, se rozlije tělem. Něco takového je lov a seriál Vám to na Vás krásně přenese i bez větší snahy. Jediné, co bych vytknul, je část s Phantom Trupe, protože je to tam děsně ukecaný a přestože to v manze vypadalo asi dobře, tady človék nemá moc čas se zamýšlet nad každou předpovědí jednotlivým členům. (02.06.2013)

Nový HxH je podobný případ jako nový Fullmetal Alchemist. Poté co původní seriál vyšuměl do jakéhosi závěru navzdory tomu, že manga vycházela dále, dostavila se o několik let později u pánů a dam ze studia Madhouse potřeba příběh dovést až do zdárného konce podle předlohy a eliminovat fillery, respektive trochu volnější epizody, jimiž byla napuštěna původní verze. Výsledek? Seriál od začátku ubíhá stylem „to, co v původním anime trvalo dvě epizody, tady dáme do jedné, ať tu nezadaptovanou část příběhu co nejrychleji doženem”, což znamená, že tvůrci na začátku leccos vypustili, značně zrychlili nebo pozměnili. Ať už návrhy postav, množství krve (značná cenzura) nebo dabéry postav. Proto si myslím, že člověk, jenž mangu nebo původní anime nezná, si úvod s hunterskou zkouškou tolik neužije. Chyběla mi tam ona napínavá, hutná atmosféra z původního seriálu, chybělo mi tam více prostoru na představení postav (skoro mi přišlo, jako by je tvůrci představili stylem „čau, já jsem Kurapika a chci se mstít” nebo „nazdar, jsem Leorio a budu tu hrát roli šaška”). Po Zkoušce a výpravě za Killuou ovšem tempo zvolňuje, postavy dostávají více prostoru na získání sympatií a i té krve začíná přibývat (nezměnili náhodou čas vysílání?), díky čemuž se v mých očích celková kvalita začíná blížit kvalitám původního seriálu, v novoyorcké části se mu téměř vyrovnává a v Greed Islandu jej dokonce překonává (byť i u tohohle remaku považuji Greed Island za jednu z těch slabších částí seriálu). Na onu očekávanou část se zmutovanými hmyzáky jsem si musel nejdřív trochu zvykat, ale po několika dílech jsem se na tu správnou vlnu chytil a dokázal si i tuhle část užít díky krásně hutné atmosféře a sympatickým záporákům (Neferpitou ftw!). Právě postavy jsou jednou z hlavních předností HxH, díky nimž seriál stavím mezi špičku šónenu. Postavy sice do jisté míry naplňují nepsané tradice postav šónenu, ale zároveň nejsou jasně kladné nebo záporné, nestojí pořád na jedné straně barikády, nepůsobí dojmem tvorby přes šablonu a umí překvapit. Líbí se mi Togašiho nápady, odhodlání zabíjet klaďase a nešetřit násilím. Líbí se mi, že v seriálu nejsou ani fillery, ani roztahané souboje s mnoha flashbacky na několik dílů. Je mi proto opravdovou záhadou, proč si třeba takový Fairy Tail získal o mnoho větší popularitu než HxH. (01.04.2012)