7 dní hříchů

Srovnávání s precizností Habermannova mlýna se asi nelze ubránit, ale netvrdil bych, že by šlo až o takový průšvih. Film drží pohromadě a Vetchý spolu s dalšími hvězdami ho zkušeně táhne do finále. Místy mi to trochu připomnělo Želary. Takže možná ne originální, ale rozhodně důležitý počin k tématu, ke kterému budeme všichni ještě hledat cestu a stanoviska. 80% (25.09.2013)

Když jsem slyšela či četla o tomto filmu, tak mě popadl docela příjemný pocit očekávání něčeho minimálně skvělého. Jenže jak jsem se spletla, když jsem místo tohoto slibného námětu viděla pouze neustálé a mnohdy i docela nesmyslné hry na kočku a myš, v podobě prchajících Němců či poněmčených Čechů. Postsynchrony u nadabovaných postav mi nějak dobře neseděly, (ale možná jsem trochu hnidopich) a to asi jako v každém v poslední době natočeném českém válečném či poválečném filmu. Naštvalo mě neustálé vyvolávání hlavní postavy, kterou hraje Ondřej Vetchý po jeho ženě. Kdybych alespoň pocítila nějaké hlubší propracování příběhu, jistě by si film zasloužil hodnocení lepší. (31.05.2014)

Já jsem strašně rád za každý film, který nabourává v Čechách zažitý pohled na poválečné brutální vyčištění Sudet, ale proč se tak činí takto nezáživným způsobem, jako v tomto případě? Tohle je primitivní báchorka, ve které postavy pronášejí nepřirozené a šroubované dialogy (stejný problém jsem měl už u Habermannova mlýna a ejhle - stejný scenárista!) a postava Ondřeje Vetchýho se svojí německou manželkou drtivou dobu stopáže prchá před hněvem Revolučních gard, z místa na místo, pořád dokola, až se film stává monotónním a únavným. Korunu všemu nasazuje nechtěně směšný konec, který svým vyzněním sklouzává až někam do sebeparodie. Filmů na téma poválečného odsunu moc nevzniklo, ale i tak se nabízí srovnání a takový Adelheid i ten problematický Habermannův mlýn mají mnohem větší výpovědní i emocionální hodnotu. Je mi líto Ondřeje Vetchýho, který se své role zhostil se ctí a zápalem. Bohužel ve špatném filmu. (28.07.2012)

Další z černých míst naší minulosti si vzal pod palec stále spíš neznámý scénárista Urban a hlavně televizní režisér Chlumský. V televizi bych asi moc nepřepínal, v kině bych ale nadával. Za války to pro ně ještě šlo, po ní je to paradoxně podstatně horší. Tvůrci se totiž zaměřují na dramatický vývoj v československém pohraničí pár dní poté. Tak trochu (na české poměry zvlášť) podivně neznalým nic nevysvětlují. Tvůrci to přesto zamýšleli v dobrém, výsledek ale drží pohromadě jen poměrně obtížně. Hlavně díky slušným hercům, solidní výpravě, kostýmům, dekoracím i rekvizitám nebo kameře. Problém je v ději, v jeho gradaci. Neustále se prchá, padá do zajetí. Postavy se chovají, no, divně. Chlumský toho u kormidla moc nevymyslí. A voiceover Ondřeje Vetchého je dost rušivým nápadem!! ** až ***, měl bych podporovat tuzemskou kinematografii, ale nějak mi ty tři kusy tentokrát nesedí!! (18.10.2013)

Že se v některých historických obdobích nehezky obnažily lidské charaktery, na to je potřeba zvát matku Moudrosti, leč Chlumského boj s Urbanovým materiálem skončil smutnou prohrou diváka a já doteď nevím, jestli ty kozy byly české, německé a nebo slovenské.. Ondřeje Vetchého mám celkem rád, ale jeho nepříliš bohatý herecký rejstřík je pro podobné role překážkou (obzvláště když mu scénář hází docela tlusté větve pod nohy).. (24.01.2018)