Boris Urbánek

Rozhovor s hudebním skladatelem Borisem Urbánkem

Jak jste se k filmu 7 dní hříchů dostal?

K práci na filmu 7 dní hříchů jsem se dostal velmi prozaicky. Oslovili mě producenti – pánové Josef Urban a Daniel Krzyvoň, sjednali jsme si schůku v kavárně Mozart, popovídali si o filmu, šel jsem se podívat na první hrubý sestřih. Potom už byla jen práce, protože termín finalizace filmu se nezadržitelně blížil.

Čím Vás příběh zaujal?

Především mám na filmech rád, když děj vychází ze skutečných událostí, on totiž život píše opravdu neuvěřitelné příběhy. Jedním z nich je právě ten o německé dívce Agnes a českém lesníkovi Olšanovi. Je neuvěřitelné, jak člověk už od nepaměti zápasí sám se sebou, se svým charakterem. Když stojí na „rozcestí", vždycky má na výběr jak se zachovat. Ten film je o lidských charakterech, je o nás. Člověka zamrazí, když si uvědomí, jak jsou ty modely chování pořád stejné. I dnes. S trochou nadsázky a s úsměvem lze říct – zaplať panbůh, že jsme si „vymysleli" lásku, která má jediná tu moc všechno zlé porazit.

Jakou jste měl vizi, jak jste chtěl svoji kompozici uchopit?

Klíč k „uchopení" jsem našel v emocích, v příběhu a taky v prostředí. Při pohledu na krásné panorama Jeseníků, kde se tohle „komorní drama" odehrává, jsem okamžitě slyšel bohatou symfonickou, dramatickou i velebnou, ale i subtilní, až intimní hudbu.

Jaký je rozdíl, když komponujete hudbu k muzikálu a třeba právě k filmu?

Muzikál je „dramatické dílo" s jasným typovým, řekněme žánrovým, vymezením, kde hudba – sled písní, meziher – hraje naprosto dominantní úlohu. Hudba je zpravidla nositelem všech dramaturgických změn. Film, pakliže není hudební, je úplně jiná disciplína. Na celkovém výsledku se podílí obrovské množství aspektů. Typicky filmových. Kamera, střih, efekty obrazové i zvukové. Například detailní filmový záběr na smutné oči, ztrápené rysy, který pokračuje na ztěžklé ruce, kdy slyšíte na pozadí tikot večerních hodin, doprovodíte jen jemnou, nenápadnou hudební náladou. Může vzniknout silný dojem, který je naopak v muzikálu zprostředkován písní se silnou melodií a textem.

Jak probíhalo nahrávání? Kdo dělal hudební režii?

Nahrávali jsme se skvélým orchestrem – Janáčkovou filharmonií Ostrava pod taktovkou velmi talentovaného a na svůj mladý věk neuvěřitelně profesionálního dirigenta Jakuba Žídka z ostravského Národního divadla. Všechny tři natáčecí dny byly pro nás krásnou a příjemnou prací, kdy jsem natočili skoro padesát minut hudby. Já jsem se dostal malinko do dilema. Chtěl jsem si původně klavírní party nahrát sám, ale vzhledem k tomu, že se vše zařizovalo v časovém presu, a taky s ohledem na časové možnosti filharmonie, jsem nakonec nesehnal žádného hudebního režiséra, tak jsem si to odrežíroval sám a za klavír se posadil sólista JFO Saša Starý.

Jste znalec filmové hudby. Který druh kompozice, popřípadě jací autoři píšící filmovou muziku oslovují právě Vás.

Za velkého znalce se nepovažuji. Zdaleka jsem neshlédl takové kvantum filmů jako průměrný filmový fanda. Vážím čas mezi zábavou a mým profesním životem. O to víc jsem naštvaný, když už se vydám do kina a film mne z nějakého důvodu neuspokojuje. Právě hudba je pro mne významným měřítkem. Hudba dokáže povznést film do netušených výšin a bohužel take filmu značně ublížit. Asi jeden z mých prvních nejsilnějších hudebně-filmových žážitků je Sedm statečných s geniální hudbou Elmera Bernsteina. Vždycky mě potěší hudba Johna Williamse, navzdory tomu, že některé filmy, kde zní jeho hudba, osobně považuji za takřka nedívatelné. Nechtěl bych urazit mnoho skvělých, inspirativních filmových skladatelů, které zde z důvodu nedostatku místa nejmenuji.

Jak jste spokojen s výsledkem nahrávky?

Osobně jsem s výsledkem spokojený, ale ještě spokojenější budu, až uvidím a uslyším příznivé reakce lidí, jejichž názoru si vážím.

Na jakém projektu byste se chtěl, popřípadě budete, podílet v budoucnu?

Protože jsem pověrčivý, nechci nic jmenovat ani prozrazovat. Mám mnoho snů, které bych jednou rád zhmotnil. Budu šťasten, pokud mi každá budoucí práce přinese stejné potěšení jako práce na mých předchozích projektech, ať už to byly jazzové CD, muzikály Mrazík, Romeo a Julie nebo filmy Báječná Show a naposledy 7 dní hříchů. Vedle toho pěstuji každodenní „hudební hygienu" v podobě častého koncertování s mými jazzovými kapelami, což mě udržuje v jakési hudební bdělosti a doufám, že tomu tak bude napořád.