MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Je v zásade zvláštne, že toto funguje. Strašne mi to pripomína Zodiaca, čo je asi jediný film of Finchera, ktorý naozaj nemusím. Nie sú tu žiadne násilné ani vypäté scény. Nie je tu žiadna akcia, vzťahy majú realistický podtón a tým, že sa jedná o inteligentných ľudí, tak aj vzájomná interakcia a komunikácia je podávaná sofistikovane a nedramaticky. Celé je to založené na konverzačkách, na riešení prípadov, neťahajú nás k tomu ani slávne mená hercov, ani scény, ktoré by v televízií nikto nikdy nevidel. Čo je ale to, vďaka čomu je seriál taký perfektný je odkrývanie ľudskej psyché v tom najlepšom scénaristickom móde.Nefunkčnosť spoločnosti produkuje vrahov. A tím z FBI sa snaží týchto vrahov klasifikovať. Objaviť príčinu toho, prečo sa správajú tak, ako sa správajú. Niektoré výpovede sú silné. Iné divácky uspokojivé. A hlavne je ponorenie sa do tohto sveta neuveriteľne pútavé. Kašľať teraz na Freuda. Fincher vytvoril seriál, ktorý je civilný, atmosférický, skutočný a nepríjemný. Celú sériu som zhltol na jedno pozretie a chcem viac a viac. Pretože som si hlavných hrdinov zamiloval. A tiež preto, lebo sofistikovaných seriálov, ktoré rezonujú máme naozaj strašne málo. 1.séria - 100% Vysoko návykové. V zásade sa tvorcom podaril podarený kúsok. Dôvod prečo pozeráme seriál je jednoduchý. Chceme vedieť viac o sériových vrahoch. O tom ako uvažujú, ako veľmi sú zvrátení. Seriál nám ale nemá potrebu nikdy nič explicitne znázorňovať. Prečo aj. Dôležité je, že funguje naša myseľ. Že si dopĺňame potrebné informácie z rozhovorov a dávame im subjektívne silnejšie nuansy než by tomu bolo v prípade vizuálnych podnetov. Pretože uvažujeme tým jednoduchým spôsobom - hovorte nám o hrôzách čo sa dejú. A vždy keď hlavné duo Ford a Tench prídu do spoločnosti - všetci tí papaláši sa stávajú nami. Povedzte nám viacej o Kemperovi. Povedzte nám viacej o Mansonovi. Ako zabíjali? Prečo to robili? Druhá séria je dôležitejšia. Je silnejšia v medziľudských aspektoch a snaží sa o také množstvo presahov - či už morálnych, ľudských alebo partnerských, že sa vám to dostane pod kožu. Nepríjemne a takým spôsobom, že tá atmosféra a ten pocit, čo vám po tom zostane sa nebude dať len tak ľahko zabudnúť. A o tom to je. Z mindhuntera si berieme vždy niečo negatívne. Nie je to idealizovaný seriál. Je tu veľa papierovačiek. Nevyriešených vecí. Zlí sú väčšinou v obrovskej výhode. Dobrí tápajú. Ničia sa im životy. Strácajú podporu a priateľov. A ľudia stále zomierajú. Chcem čo najrýchlejšie tretiu sériu. Toto by som dokázal pozerať v kuse. 2. séria - 100% (04.11.2017)

1. série - 80% - Extrémně hutný zážitek, který je vzhledem k Fincherově účasti přesně takový, jaký jsem očekával. Technicky brilantní, posedlý odbornými technikami a faktickou přesností - a kvůli náladové nevlídnosti vůči hlavním postavám i poněkud antidivácký. Vyšetřování jednotlivých otázek i pocitově nepříjemné rozhovory končí vždy přesně tak, kde teoreticky mají. Na jedinou honičku s vychytralým zlosynem tak můžeme okamžitě zapomenout. Ve chvíli, kdy na mě Holdenův tým vychrlí svoji teorii, je s případem (alespoň na čas) konec a přesouváme se o kapitolu dál. Nic víc, nic míň - a to říkám i s vědomím toho, že se fincheroviny dají dlouze analyzovat a pitvat, ale v tomto případě mi zdejší podněty k zamyšlení přijdou buď triviální nebo až úsměvně vychtěné, viz Wendy a její výlety za kočkou. Celý počin pak stojí a padá s intenzitou konkrétního případu, s mírou prázdnoty v očích vyslýchaného, ale v první řadě s rychlostí, s jakou divák uvěří Jonathanu Groffovi agenta FBI. 2. série - 60% - Jako kdyby se všemi sliby, co nás čeká v dlouho dopředu plánovaných sezónách, odešel i zápal pro věc. Forma se nemá kam dál posouvat, osobní linky Billa a Wendy se objevují poněkud náhodně a v prvním případě i podezřele příhodně a Jonathan Groff nemá snad kromě samotného úvodu co hrát. Navíc se seriál v posledních epizodách dobrovolně vzdává největší devízy, tedy cestování po věznicích, ve kterých se skrývají nepředvídatelné objekty. Odklon k dopodrobna zkoumané sérii událostí v Atlantě bere z Mindhuntera onu hypnotickou originalitu a činí z něj zaměnitelný příspěvek do nyní tolik oblíbeného subžánru "true crime". Nižší hodnocení bych si neobhájil ani sám před sebou, ale natahovaný závěr má na svědomí, že (dočasné?) uložení seriálu k ledu mi udělalo téměř radost. (07.12.2017)

Obidve série Mindhuntera majú viacero dejových vedľajších odbočiek, ktoré sa v konečnom dôsledku ukážu byť zbytočnými, šumia do prázdna a seriál by sa bez nich zaobišiel. Napriek tomu je to ťažká tonáž, bavíme sa ostatne o diele perfekcionistu Finchera. Výborný kasting, skvelá dobová atmosféra a uhrančivé dialógy, z ktorých neviete spustiť uši. Kým prvá séria pôsobí epizódnejšie (rozhovory so sériovými vrahmi), druhá okrem týchto (divácky atraktívnych a obľúbených) rozhovorov ponúka zápletku, ktorá sa rieši celú sériu a tak pôsobí konzistentnejšie (dodnes uspokojivo nevyriešené vraždy detí v Atlante). (15.09.2020)

Poslední dobou se mi stává, že u děl, pro která mají skoro všichni superlativy, si já na zadek nesednu. A nejhorší je to v případě, kdy chápete, z čeho máte být na větvi a stejně vám to nejde. Pravěk kriminalistické psychologie, agenti a doktorka, každý vyhraněný charakter a vynikající herec. Masoví magoři, dokonce Manson (u takových věcí jinak fakt uchcávám), hudba a kamera na všechny ceny, které by zvládly posbírat, ale fascinace se stále nedostavuje. Jistě, člověk taky ví, že tohle není klasická kriminálka, pátrání po vrazích je druhořadé, musí ustoupit mluvení o činech a vraždách, v tom jde seriál také schválně proti žánrovým stereotypům. Ale fakt, pokud se na konci druhé řady nestane něco světoborného, zůstane mé hodnocení stejné. Možná se pak podívám na sérii třetí, ale dva roky mají tvůrci na to, aby mě zaujali více. Zatím pevných 80%. (20.11.2019)

Fascinující cesta do mysli psychopatů. David Fincher a Netflix. Když vidíte tuto kombinaci, musí prostě zaujmout vaši pozornost. Netflix poslední dobou točí jednu velkou parádu za druhou. A co je skvělé na tomto seriálu? To, že už od počátku má velice zajímavý námět, který vás přinutí se chtít ponořit hlouběji. Obsazení hlavního protagonisty Holdena Forda je povedené a člověka by ani na chvilku nenapadlo hledat v něm někoho, kdo hrál v Glee. Tady jsou totiž jeho herecké výkony na pomezí dokonalosti. Příjemným bonusem je i jeho kolega Bill Tench, jehož striktní postoj jak k řešení případů, tak k vyslýchání vrahů, je příjemným okořeněním. Dá se tedy říct, že psychologie postav a celkového příbehu je velice zajímavá. Atmosféra doby je dokonalá, hudba je trefná a proměna hlavního hrdiny mě baví. Třešničkou na dortu jsou ale samozřejmě rozhovory s vrahy. Tyto dialogy jsou místama neskutečně silné, vtahující a přinášejí skutečně prvotřídní zážitek. Zejména první dva díly a hovory s Edmundem Kemperem (podoba jak řemen a ztvárnění role naprosto neskutečné). Není to kdovíjak akční a zas tolik se toho zde neděje, ale je to výtečná sonda do mysli sériových vrahů při jejich zpovídání. Už dlouho jsem neviděla seriál, který by působil tak filmově dobrě. - "How do we get ahead of crazy if we don't know how crazy thinks?" (18.09.2019)