Ztracená brána

Dobře, budu vypadat jako blázen, že si dávám Stracha pozpátku a rozhodl jsem se dík zmatené České televizi sledovat Ztracenku, aniž bych znal alespoň děj Ďáblovy lsti, na niž tato minisérie navazuje.. Ale.. Nevadí, protože já začínám být blázen, přinejmenším blázen do Strachových přesahových kriminálek, takže jakýpak copak..;) Co napoví první epizoda ?? Že můj oblíbený režisér natočil českou Šifru mistra Leonarda, která dík sympaticky vysoké porci nadhledu strčí i v televizním kabátku tu hollywoodskou šmíru do kapsy i s prstem v nose, že Ivan Trojan chodí ke stejnému kadeřníkovi jako Tom Hanks, navíc oba nemají příliš co hrát, a že Jiří Strach divákovi nabídl další řemeslně naprosto lahůdkový projekt - Šec snad s tou kamerou i spává !! ;) - jehož o potlesk vstoje nepřipraví ani typicky porevoluční nedokonalý scénář.. A když režisér znovu dokázal i ty sebemenší role vyztužit výbornými herci, k nímž lze těžko hledat výhrady, lze Ztracenou bránu klidně vyvézt za hranice, což o většině jiných tuzemských záležitostí lze říct jen stěží.. Myslím, že ani se Ztracenou branou se Jirka neztratí, a tak jsem zvlášť po tom strachovsky tradičně luxusním cliffhangeru skutečně zvědav na zbylé dvě epizodky a to tak, že hodně.. Konečné resumé ?? Nesmírně dobré !! Tady skutečně ty koncesionářské poplatky v kanále neskončily, byť děj naznačuje opak..;) (30.11.2015)

"Mozek takhle na kaši jsem ještě neviděl ani v literatuře. Nádhera, co?" O Zednářích toho vím málo. Osobně znám jen jednoho a ten ještě tvrdí, že žádnej Zednář není. Což je mimochodem jasnej důkaz toho, že Zednářem je, protože oni to nikdy nepřiznají. Tipuju ho na dveřníka nebo řečníka. Ale zpět ke Ztracený bráně. Za ní je to skvělý. Byl jsem tam a proto jsem teď mrtvej. Že to nedává smysl? To ani tenhle seriál, zejména jeho konec, ale je to zábavný. Mezi vyšetřovali Šímovou a Sumarou to přirozeně jiskří, vědátor Runa jiskří sám o sobě a komu ke spokojenosti nestačí poměrně zajímavý vyšetřování, tak může tento seriál vzít jako poznávací cestu kanalizačním systémem města Prahy. Do toho člověk nespadne každej den. (15.01.2022)

Režisér Jiří Strach to opět dokázal. Zase natočil další slušnou mysteriózní kriminálku se zajímavým příběhem, solidní atmosférou, dobrými hereckými výkony a podivným koncem. Bavil jsem se u toho asi stejně jako u Ďáblovy lsti, hlavní trio podalo zase dobré výkony, mrtvých tu bylo taky dost, možná bych ještě přitvrdil u některých mordů, aby jich polovina nebyla mimo záběr kamer. Na české poměry ale opět lehce nadprůměrná záležitost. Já byl spokojený. 60% (21.11.2020)

„David Goldstein, profesor, Majzlova 8.“ - „To je židovský jméno.“ – „Uvidíme po pitvě.“ – „Podle DNA, jo?“ – „Ne, podle obřízky.“ Pravda, Ztracená brána má zde na databázi vyšší hodnocení než její předchůdkyně Ďáblova lest, ale přece jenom jsem si nebyl jistý, zda to už nebude jen rutinní jízda na jistotu. Kdepak! Strach a spol se evidentně poučili z řady věcí, které se jim nepodařilo udělat „minule“, a stvořili o dost jistější trilogii. Přestože se dají klady z Ďáblovy lsti v klidu přepsat znovu, v případě castingu se udělala podle mě ještě lepší práce (člověka zpočátku pobaví výměna bratrů Hádků, ale pak najednou vidí, kdo všechno dostal příležitost, a tiše nad tím jásá; ostatně místo se našlo i pro samotného režiséra), ale to hlavní, co člověka praští do očí a uší (myšleno v čistě kladném slova smyslu) je práce s humorem. Pokud jsem ho předtím označil jako „občasný“, tak zde je ho využíváno podstatně víc a i ta kvalita šla výrazně nahoru (a zapracovalo se i na jeho „odstínech“, např.: „Tak ste měl pravdu. On opravdu vyplaval.“). Ať už jsou to ironičtější dialogy, nápad s penalizováním vulgarit, Lenčina snaha dostat se rychle zpátky do práce, ale také důraz na uvědomělost postav, které sice neřeknou nic naplno, ale jako by nenápadně pomrkávali po divákovi (třeba: „Přišel ste mi říct, že už ste ho chytili?“ – „Ono to v životě nebývá tak jednoduché jako v televizi, pane Goldsteine. Někdy to má víc dílů. Třeba tři.“). A tady je potřeba poznamenat, že aby si tuto trilogii divák patřičně užil, měl by předchozí Ďáblovu lest opravdu vidět (často se na ni nějak odkazuje), nemuselo by mu totiž pak vše dojít (např.: „Předpokládám, že v originále chybí pár stránek.“ – „Správně, nedochovalo se jich 32.“ – „Déja vu.“). Jistě, nějaká chybička se ještě najde (např. přehlédnutí Trojanovy postavy jedním z podezřelých), fantasy složka také dělá svoje (pohyb na kameře), ale skutečné rozdělení diváků na ty spokojené a naštvané přijde nejspíš až s úplným koncem (a naprosto chápu, že je finále pro mnohé neuspokojivé…mně se ovšem vcelku líbilo, také je potřeba si uvědomit již zmíněný žánr, že). Silné 4* a Jiří Strach se pro mě začíná stávat režisérem, jehož TV filmy mám čím dál radši. „Znám spis toho Podlažickýho případu, jak ste rozlouskla.“ - „Vy ste to čet?“ – „Jo…vnoučatům před spaním.“ – „A voni vám pak usnuli, jo?“ – „Ne, ale přestali mě otravovat s pohádkama.“ (09.07.2015)

Strach je snáď najkonzistentnejší súčasný český režisér a scenárista. Vždy viete, čo od neho dostanete a je už len na vás, či ste ochotní to pozerať. V mnohom sa opakuje, ale zdá sa, že vo filmárčine je opakovanie matkou zručnosti. Kým u iných by som opakovanie označil za stratu invencie, u neho mi príde ako najväčšia devíza. Pokladám Stracha za veľmi dobrého autora českých TV filmov. A vôbec mi nevadí, že sú to "len" TV a nie kino filmy. (15.12.2015)