Reklama

Reklama

Žiť v krajine Barbie znamená byť dokonalou bytosťou na dokonalom mieste. Pokiaľ nemáte existenčnú krízu. Alebo nie ste Ken. Barbie a Ken si užívajú bezstarostný život vo farebnom a zdanlivo bezchybnom Barbie Svete. Keď však dostanú príležitosť ísť do skutočného sveta, čoskoro objavia radosti a úskalia života medzi ľuďmi. (Continental film)

(viac)

Videá (5)

Trailer 13

Recenzie (1 071)

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Zážitkově v podstatě za pět, je to strhující, vizuálně úchvatná, nápaditá, zábavná jízda s báječnou Robbie a ještě báječnějším Goslingem. Je radost vidět drahý film, který se prostě ve všech ohledech vymyká té uniformní šedi, kterou dnes blockbusterový Hollywood zpravidla nabízí. Ale hlásek rozumu si nesměle stěžuje na scenáristicky podvyživené vedlejší (lidské) postavy a na místy otravně doslovnou feministickou kanonádu v závěrečné třetině, kdy to působí, jako že tvůrci chtěli, aby natvrdo zazněl každý argument, na který si vzpomenou. Takže za čtyři. ()

DJ_bart 

všetky recenzie používateľa

Kam se hrabou vizionářská díla Stevena Spielberga, Stanleyho Kubricka, Bély Tarra, Andreje Tarkovského a celá Kmotr trilogie – natožpak Oppenheimer od Nolana, haha. Tahle éra již pominula, dámy a pánové. NYNÍ NASTALA ÉRA BARBIE. Takže já tomuto filmu přeji, ať vydělá barbieliardu dolarů a sboří všechna kina, protože tolik holek a kluků v růžový jsem jaktěživ neviděl.... Ok, ale teď vážně: málokdy se objeví film, který by byl svým přesahem tak popkulturně, filozoficky a společensky univerzální – a přiznejme si to či ne, ale Barbie jím prostě je. Greta Gerwig je fakin queen, protože natočila naprosto geniální meta-alegorickou satiru o stereotypizaci a (ne)dokonalosti krásy [a to v případě obou pohlaví], která je svou šílenou stylizací tak akorát bizarní, sebeparodická, ultra kýčovitá, a over-the-top. Přesto má fakt hlubokej meaning, takže zároveň dokáže provokativně nabourávat divákovy představy o konformitě, kapitalismu a systému. A ne, nejde o žádnou lacinou agitku, protože to dělá kurevsky poctivě. To, s jakým důvtipem a přitom naprosto přehnanou hravostí zde Greta pojímá problematiku moderního významu femininity a maskulinity není nijak prvoplánový, ale naopak neskutečně chytrý, zábavný a věrohodně autentický, díky čemuž nabízí kritickou sebereflexi jak pro děvčata, tak pro chlapce. Ano, jde o feministickej velkofilm, ale v tom nejpozitivnějším slova smyslu, protože lepší disstrack na patriarchát fakt nikdy neuvidíte. O to víc mě pak mrzí, že tenhle cynickej komentář o naší povrchní společnosti docení jen minimum lidí, poněvadž spíš než pro basic bitches v růžovým topu a podpatkách je tahle existenciální epopej pro obyčejný, divný holky s celulitidou a plochejma nohama, který nepotřebují růžovej top a podpatky k tomu, aby všem dokázaly, jak jsou výjimečný. A jestli se vám to nelíbí, tak se z toho třeba poserte [už teď se nemůžu dočkat na apokalypsu brečících konzerv]. Tohle veledílo si lidstvo prostě nezaslouží. Zcela bezkonkurenčně největší biják a filmová událost letošní okurkový sezóny.... VERDIKT: španělská vesnice pro diváky bez nadhledu. Ken out of Ken 🩷 PS: samozřejmě, Margotka jako vždy naprosto fenomenální, no a Ryan Gosling je literárně já. #IamKenough ()

Reklama

verbal odpad!

všetky recenzie používateľa

Jestliže urputně vytlačíte obří audiovizuální růžové hovno, plné nestrávených zbytků jednorožců, duhy a angažované slepičí pičidity, které posypete blahoslavenými marketingovými lžemi, že jde o děsně prefickanou satiru, získáte sice pravděpodobně jeho distribucí mezi ftaláty přiotrávené mongololidi, stádové konzumeristické semidebily a neomarxistické smíšky miliardový hit, ovšem ve výsledku je to stále obří růžové hovno, jehož kulturní dopad má podobu akorát tak hlasitého šplouchnutí do růžového hajzlu v hnusně pastelové Barbiekoupelně. Materiál, se kterým se rozhodně daly vyvádět rozličné inteligentní a vkusné vyfikundace i brutální humory, satanopustě přetrávený ve strojenou, kýčovitou a přebarvičkovanou vigzlajvantovou homonudu a přitroublou popkulturní plytkost manipulativních a degenerativních cigánských hraček, prsten namočeným v Nutele podtržených hysterickým manifestem zoufale netknutých a čínským plastem zarostlých klínů zhrzených feministek, které sice vždycky děsně chtěly být jako Barbie, jenže jsou příliš hnusné, že z nich blijí i sekdhendoví zbuznělí Kenové, a nikdo je nechce prcat. Hloupé toxické fenolové svinstvo a ukrutná taškařice pro militantní babochlapy, bukanýry a reprezentanty v hodu rozštěpem s jediným jakože satirickým vyobrazením, a sice, že firma Mattel zaměstnává samé nevkusné buzeranty a její generální ředitel je slizký nesvéprávný kokot. Svinstvo, po němž nesmírně progresivní Prasobárbie nadšeně zatleská otylýma upocenýma ručičkama a Kriplbárbie vesele zatančí na vozíku pogo. Už chyběli jen Jebákbarbie, Retardbárbie, Šímejlbárbie, Impotken a Transken, kterému přišili Bárbieoblouk a napajcovali jej estrodegenem, aby si každá minoritní zrůdička našla v Mumulendu svůj první předražený plastový vibrátor a nebyla nedejsatan náhodou diskriminována. ()

Shakers 

všetky recenzie používateľa

Pfú, to bola jazda. Dopozeral som to s odretými ušami aj očami až do konca a priznám sa, že vlastne ani neviem, čo mám napísať a ako to zhodnotiť, bez prehnanej kritiky, ale dúfam, že moje hodnotenie hovorí za všetko. Dávam jednu za Goslinga, ktorý si to očividne užíval. Poznámka na okraj: absolútne nechápem tie tržby. 30% - 1* ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Rádoby feministický, ideově od začátku rozporuplný snímek s nejistou message o vymaňování se ze stereotypů diktovaného designu (od designu hračky až po design společnosti, ale jen odsud-posud), zato se zcela jasnou a bohatě naplňovanou intencí dosáhnout především nehorázného výdělku, jemuž je ve filmu nakonec všechno podřízeno, od geniálního marketingu, jenž ho provází, až po ilokuční sílu onoho "feministického", či spíše jen „anti-patriarchálního“ vyznění. *** Zakázaná slova a posvátné pojmy, do kterých se film nestrefuje, o nichž nápadně mlčí, a jimž mlčky slouží: Komerce, Komodifikace, Produktivismus, Kapitalismus. Jediný povolený pojem, do něhož se tu zástupně šije, ale jen tak, aby to bylo přitažlivé a zábavné pro široké platící publikum, intelektuální i mainstreamové: Patriarchát. *** Snímek jsem naštěstí shlédla v rámci feministického debatního cyklu Čtvrtá vlna Terezy Domínové v Edison Filmhub Praha, se skvělými hostkami Marie Heřmanová (obor kulturní a sociální antropologie) a Julie Šafová (obor kulturní a filmové publicistiky), na což jsem si ráda počkala a vyplatilo se mi to – debata, do níž se v průběhu zapojila i politoložka Kateřina Smejkalová, byla silným kompenzačním zážitkem k viděnému. Oč je film sám kontroverznější a rozháranější, o to výživnější a smysluplnější byla diskuse dotyčných žen o zákonitostech systému, ve kterém přežíváme, a ve kterém chtě nechtě muselo vzniknout i tohle dílo vědomě napěchované kognitivní disonancí, oscilující mezi potřebou hlásat omezenou osvětu v rámci povolených možností a zároveň sloužící modle nejhoršího konzumerizmu, destrukce a degenerace. *** Všechno dobré, co můžeme filmu přiznat, nechť je zarámováno dvojí důležitou pravdou: Ta první okřídlená pravda zní, že „kapitalismus ženu nikdy neosvobodí“ (Alenu Wagnerovou tu pohotově citovala Marie Heřmanová, více např. tady: https://a2larm.cz/2018/08/kapitalismus-zenu-nikdy-neosvobodi/ ), a znamená, že pokud film hlásá konec nadvlády stereotypů včetně patriarchátu a zároveň mlčí o kapitalismu, který nic takového neumožňuje, jde jen o výdělečnou úlitbu, která problém neřeší, ale prohlubuje, stávajíc se jeho součástí. Ta druhá zní, že kapitalismus zpeněží (komodifikuje) všechno, dokonce i autentický boj proti sobě samému. Tady se čítankově vydělává na myšlence vysvobození žen a mužů z některých zaběhnutých vzorců, přičemž hlavní vzorec – služebnost marketingu – je bez debaty znovu posílen. *** Neboli: Nezávislá režisérka Greta Gerwich se stává závislou režisérkou v područí manažerů Mattelu a WB, aby mohla k masovému publiku doručit rozkolísanou message o limitované nezávislosti a posílit tak kapitalismus znásobením moci a zisků mocných a bohatých. Kognitivní disonance plný pohár, please. *** Film je na povrchu místy vtipný a chytrý, ovšem celou dobu také plný evidentních kontradikcí, u nichž pozorný divák ustavičně naráží hlavou na neviditelné skleněné zdi limitů, o nichž se nemluví, a při sledování vás celou dobu mrazí (jste-li ten typ) z vědomí, jaké hlubší trýznivé pravdy zamlčuje tak nápadně, že je vlastně v konečném důsledku především o nich – aniž by ukazoval či otevíral cestu, jak se z nich vymanit. *** Nejspíš bych se plně shodla s přítomnými debatérkami, že film si je všech rozporů a problémů, které zamlčuje a posiluje, vědomý, o čemž mj. svědčí brilantní a v mnohém klíčový monolog matky o zoufalém postavení žen v dnešním systému, na které jsou dnes kladeny absurdní a protichůdné nároky, např. aby obstály v krysím závodu tvrdé kariérní bezohlednosti a byly zároveň pečující, všeobjímající a chápavé apod., v němž ostatně výrazy jako „kognitivní disonance“ a další nahlas zaznívají, jenom mě to logicky neplní žádnou nadějí a vůči autorce a její volbě ani žádným zvláštním uznáním. *** *** Ideová nekonzistence filmu se logicky  propsala i do jeho rozpadlé narativní výstavby – zatímco na povrchu se můžeme bavit sledem chytrých, vtipných, barevných, roztančených skečů s izolovanými sděleními, jako celek film pohromadě nedrží, o čemž mj. svědčí i samotný závěr, kdy hlavní postava, stereotypní Barbie, odchází do skutečného světa živých lidí – a ve filmu se nijak neřeší, co to bude znamenat pro onen utopický svět ostatních Barbie a Kenů, pro něž byly do té doby rozhodnutí a činy stereotypní Barbie a „jejího“ Kena určujícím hybatelem a nositelem změny, a stejně se neřeší ani to, jak takový akt ovlivní ten skutečný svět – protože myšlenku, že ty dva světy, „svět barevných šťastných konceptů od Matella“ a „tvrdý svět žité reality“ spolu nebezpečně interferují, film sice chvíli rozehrává, ale pak ji spolu s řadou dalších nebezpečných myšlenek roztržitě opustí, takže to v něm stejně jako další nápady zůstává jen jako izolovaný bavicí prvek bez konzistentně budované pointy. *** (V Edisonu, s Lí, v rámci Čtvrté vlny Terezy Domínové.) *~ () (menej) (viac)

Galéria (81)

Zaujímavosti (55)

  • Scénář měla původně napsat Diablo Cody. „Nikdy jsem nepřišla ani s prvním návrhem scénáře,“ přiznala Diablo. „V tomhle projektu jsem zkrátka selhala. Bůh ví, že jsem to zkusila.“ (classic)
  • Společnost Sony měla původně sloužit jako distributor filmu před převzetím Warner Bros. v roce 2018. (KGBelik)
  • Skutočné celé meno Barbie je Barbara Millicent Roberts. Vo filme bolo priezvisko Barbie zmenené na Handler pre film po Ruth Handlerovej, tvorkyni Barbie. (adam_majko99)

Súvisiace novinky

Margot Robbie chystá filmové The Sims

Margot Robbie chystá filmové The Sims

23.03.2024

Loňský rok byl pro hvězdnou herečku a schopnou producentku Margot Robbie (Babylon) poměrně přelomový. Její produkční společnost LuckyChap přenesla na plátna kin svět Barbie, tedy nejvýdělečnější film… (viac)

96. Ceny Akademie - výsledky

96. Ceny Akademie - výsledky

11.03.2024

V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

23.01.2024

V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)

29. Critics' Choice Awards - výsledky

29. Critics' Choice Awards - výsledky

14.01.2024

V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (viac)

Reklama

Reklama