Obchod pre samovrahov

"Copak nevíte, že se to nesmí? - Spáchat sebevraždu se nesmí? - Ne na veřejnosti. Všichni to ví. - Já to nevěděl. promiňte. - Naštěstí žádný fízl se nedíval. Dostal byste pokutu." Na jednu stranu naprosto boží námět, povedené černohumorové vtípky, naprosto očarující postavy odpovídající svým zevřením jejich pocitům a charakteru, zajímavá animace. Na druhou stranu ty neustálé písničky mě sraly. "Lidé jsou blbci. Odsuzujeme je. Vymlaťme z nich šeď. Jsme nejchytřejší ze všech. Jsme supermani." Úplně normální, že když se vaše mimino usmívá, tak se toho zděsíte a řeknete "oh merd". Ta předposlední píseň, kdy zpívali zamilovaný song? No fujky.. všude kolem padaly květy a všichni byli šťastní.. trošku velký obrat a až moc neuvěřitelný. Ten konec prostě to celé převrátil na hlavu. "Paní, žádám vás o ruku vaší dcery. Nevím, jak se jmenuje... - Marilyn. - Marilyn. Do které jsem se právě zamiloval a která mi vrátila chuť žít." A co se úplného týče konce.. happyending byl sice fajn, takový poučující, kdy celou dobu nám ukazovali, jak všecko stojí za plátek hovna pomazaný máslem z obou stran a jediné řešení je sebevražda a na konci se zpívá v té mega happy písni s milionem barev a povstalými duchy, ať lidi nejsou blbí, že život stojí za to žít. O tom že to bylo kýčovité žádná, ale odpustím jim to - 4* a závěrečné titulky byly bomba. P. S. "Buď zemřete, nebo dostanete peníze zpět!" (05.04.2014)

V rámci možností originální animák, který má svůj styl a toho se drží celou nedlouhou stopáž. Moc se mi líbil humor, na který tvůrci vsadili a skvěle vyvážili hranici mezi černým a tím "běžným" humorem. Postavičky byly sympatické a neměl jsem s nimi žádný problém. Hudební čísla mi přišla tak akorát a ač muzikály rád nemám, tak tady mi to nějak extra nevadilo. Pohřební a morbidní tématika se mi taky hodně líbila, tudíž jsem se dost bavil. Je tak velká škoda, že když je ten film určený dospělým, nesnaží se o nic víc a malinko nepřitvrdí. Všechny zvraty dáme dohromady v podstatě v průběhu první čtvrthodiny, což opravdu mrzí, protože pak už nás nic nepřekvapí. Možná, že chvílemi se film začne nepříjemně opakovat, ale to se dá přežít. Celkově vzato příjemné překvapení, které ale mohlo být lepší a hlavně kontroverznější. Takhle je to hodně smířlivé. 70% (25.10.2012)

Francouzský alternativní animák. Už jenom toto zavání přinejmenším zajímavou podívanou. Přesně toho se mi dostálo. Animák pro dospělé s odlišnou animací než má většina těchto filmů hlavního proudu. Musím říci, že je opravdu zajímavá, ale většinou bohužel i docela ošklivá. Po stránce příběhu by se k filmu hodil spíše kratší formát. Na celovečerní film má sice Obchod pro sebevrahy poměrně krátkou stopáž, ale i tak si myslím, že svižnější a údernější by byl krátkometrážní formát a děj by se i takto dal odvyprávět poměrně hravě. Zajímavé, ale na opětovné shlédnutí to nebude. (19.09.2015)

Komentář ve spoilerovém pokušení: Další se sebevražedných animáku, které to nejlepší předvedou v prvních deseti minutách a pak doufají, že je diváci vezmou na milost a budou mhouřit oči před tisíckrát opsaný scénařem, kterak láska je silnější než smrt. Od Fulghuma však pro tento snímek je příhodnější jiný jeho citát a to: "O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností." Dalo by se říct, že Obchod pro sebevrahy je parafrází Addamsovy rodiny, jenže narozdíl od ní postrádá dvě důležité vlastnosti. A těmi jsou humor a osobnost. V tom samém momentu, kde Addamsovi sklízejí sympatie přes bizardní gagy a černočerné vtipy právě tím, že ukazují, že láska (nemyslím jen ta milostná, ale i rodičovská, sourozenecká atd..) může mít mnoho odstínů a že se nutně nemusí projevovat jen "pozitivním" způsobem, u Tuvacheových vyplouvá na světlo plochost a pokrytectví jednotlivých postav. Asi v půlce filmu totiž dochází z ničehonic k nesmyslnému obratu, kdy se postupně všichni členové rodiny negativně postaví k svému předchozímu konání a přiznají svou touhu po té správné(=pozitivní) životní cestě. Z vtipné nonkonformní rodinky se tak stává slepenec nudných obyčejných obyvatel města. Vzor těch, kteří chodí do jejich obchodu, ukončit své vnitřně prázdné životy. Jakousi ústřední postavou proměny má být nejmladší člen rodiny, jehož "new age" životní přístup je podivně nekonzistentní a spíš než jako nezdolný optimista mi chlapec přišel jako lehce retardovaný. :) Pocit sounáležitosti či aspoň sympatie k postavám tak z mé strany dostal příznačný poslední hřebík do rakve. O závěrečném vykradeném, ala montypythonovském "Always look on the bright side of life", muzikálovém čísle už ani nemluvě. Jedna hvězda za první čtvrthodinku, jedna hvězda za taneční číslo korpuletní slečny a poslední za plavajícího psychiatra. Mám chuť si pustit Addamsovu rodinu. (12.11.2012)

Sluníčkově pozitivní závěr vše pokazil, vyvrcholil ve scéně, kdy duše sebezavražděných zpívají, jakou udělaly chybu, že udělaly to, co udělaly. Ach jo. Já si naopak myslím, že většina sebevrahů by svého činu nikdy nelitovala, ale to se holt tvůrcům nehodí do krámu. Přitom zezačátku film vypadal celkem zajímavě, i když chování oné rodinky působilo přehnaně, třeba ve scénách, kde trestala svého nejmladšího člena za každý náznak úsměvu. Je pravda, že ten kluk by zasloužil pětadvacet, ale ze zcela jiného důvodu. Co si budeme nalhávat, původní zaměření krámku bylo veskrze užitečné (zatímco palačinky lze najít na každém rohu, o jednu restauraci míň nebo víc, to je jedno). Neboť co je ušlechtilejšího než umožnit člověku odejít z tohoto světa důstojně, rychle a bezpečně a kdykoli on sám chce? No a né, ten malý smrad to musí za každou cenu kazit. No dobře, dejme tomu, jistým způsobem ho omlouvá jeho mládí a nezkušenost, ale rozhodně žádnou kladnou postavou nebyl. (05.05.2013)