Výstrely na Broadwayi

Allen v krizi, už zase... Kdyby byl z celé Woodyho kolekce tento snímek zhlédnut jako první, promlouval by ke mně slovy Johna Cusacka: "Jen jsem marnil čas, ne, nejsem umělec..." Chápu, co chtělo být vyjádřeno, a jistě se tak i stalo, jen ten oblouk, co míjel mou představu o kvalitní zábavě, tentokrát opsal velký kruh. (06.09.2013)

Vím, že konkurence je velká, ale přesto si myslím, že Výstřely na Broadwayi jsou jednou z nejlepších komedií Woodyho Allena. Nezaměnitelný (nejen) černý humor v kombinaci s dobovou gangsterskou atmosférou a do jednoho skvělými hereckými výkony, to je zkrátka něco pro mě. Jennifer Tilly a Jim Broadbent jsou tady obzvlášť výborní. (07.01.2017)

Allen opět řeší své oblíbené téma – (bez)moc režiséra nad výslednou podobou (svého) díla. Jeho útisk producenty a postupná ztráta jakékoliv kontroly. Tentokrát děj zasadil do prohibiční Ameriky třicátých let ovládané gangstery a jako jeho alter ego můžeme vnímat Johna Cusacka (což Allen samozřejmě popírá). U Výstřelů na Broadwayi lze snad poprvé vysledovat častý problém nynějších Allenových filmů. Výborné hlavní téma je dosti nenápaditě rozvíjeno a nejsvětlejší body tak dále tvoří pouze konverzační perly, jichž je v každém dalším filmu méně a méně. Díry v logice se podřizují logice autorova přístupu. Postavy se chovají příliš nepravděpodobně, zmatečně. Příběh postrádá uspokojivý, naplňující závěr, negraduje, prostě skončí. Režie je zcela bez ambicí, nudná a jakoby pouze uvolňující prostor scénáři, na čemž lze vysledovat značný úpadek od rovněž komediální a rovněž retro Purpurové růže z Káhiry, která nebavila jenom scénářem a hereckými výkony. Herci jsou kapitolou samou pro sebe. Z množství ne moc zvučných jmen vyčnívá skvělý mafián Chaz Palminteri a nesnesitelně přehrávající Dianne Wiestová jako herecká star Helen Sinclairová. Veškeré její scény byly pro mne hotovým utrpením i přes vědomí, že jí takové pojetí role nařizuje scénář (a režisér). Jiným, roztomilejším způsobem byla nesnesitelná Jennifer Tillyová v roli naivní „umělkyně“ Olive Nealové. Příjemná k poslechu a důležitá pro plné docenění Allenova smyslu pro černý humor je dobová hudba, která je společně s výpravou jednou z mála věrohodných věcí na této komedii. V kontextu Allenovy tvorby patří Výstřely k filmům slabším až průměrným, mají však své kouzlo. 75% (27.01.2007)

Pro mě odjakživa jeden z méně přitažlivých Allenů, takový těžkopádný konstrukt, počínaje zápletkou s tvořícím gangsterem (která kupodivu vyznívá geniálně, když ji někomu vyprávíte, ale ve filmu na mě působí jako jeden velký naschvál) a konče vedlejšími postavami sploštělými do jednorozměrných karikatur. Nic moc ke koukání výtvarně, žádná zvláštní atmosféra, žádná velká hloubka (témata tvůrčích pochybností a talentu/netalentu mě v této podobě moc neberou), zbývá jen ten syžet obalený povedenými fóry a mírné formalistické potěšení z hrátek se střetáváním bergmanovského žánru „film o dělání divadla“ a gangsterky. Příjemně pobaven ano, nikoli však unešen. (06.02.2013)

Strašně poklidný film s pomalu rozjíždějícím dějem. Vlastně se tam za celou dobu pořádně nic zvláštního neodehrálo až v posledních 15ti minutách pak vše najednou. Závěr byl opravdu geniálně udělaný. Herecké obsazení mi moc nesedělo ale hudba a taneční scénky byly supr :)) .. Film jsem si pouštěla s původním dabingem nevím jaké by to bylo všechno v češtině :)) ale ani to vědět nechci :D) .. (24.09.2014)