Prebudím sa včera

Překvapivě dobré. Dokonce moc dobré!! Žánr české komedie už pár let solidně nefunguje, takže moc nechápu ta odsoudivší slova všude kolem. Já se (což se u tuzemské komediální kinematografie moc často nestává) trapně necítil a dostal oddechovou a navrch vtipnou jednohubku, kterou tu a tam všichni potřebujeme. Profesor češtiny a dějepisu na gymnáziu Petr si uvědomí, kde pramení jeho série nevydařených partnerských vztahů. Za vším může fakt, že z hlavy nikdy pořádně nedostal (ani pod sukní nebyl úspěšný) bývalou spolužačku Elišku, s kterou léta páně 1989 navštěvoval gymnázium. O pěkných pár kilo těžší, o několik vrásek a pytlů pod očima „hezčí“ se to rozhodne změnit. Stačí moderní technologie v opuštěné továrně (co už?) a Petr se znovu ocitá ve svém osmnáctiletém já. A tady teprve začíná slušná zábava, pramenící ze slastí i strastí studentského života. Zvlášť když mladík zná budoucí (revoluční) změny. A nejen z toho tvůrci poměrně umně těží. Osobně jsem nečekal nějakou radikalizaci společnosti bojující proti neudržitelnosti tehdejších poměrů, pustil jsem si oddychovou látku (smysl experimentu musíme pochopitelně nechat za hodně bytelnými dveřmi) a tu jsem také dostal. Je toho opravdu hodně, co nefunguje, promíchává nepromísitelné a zůstane na půli cesty, ale také (i když si vybírá poměrně jednoduše zesměšnitelné situace) se dokáže trefit do diváckého vkusu. Na vlezlý product placement si už divák musel zvyknout, karikaturní postavičky z našich filmů zřejmě nikdy nevymizí a Šmídmajerův problém s tempem pro tentokrát omluvím. Mádl je fajn, taneční vsuvka potěší, Krejčíř v lavici překvapivě taky!! Pro mě hodně silné tři hvězdy.. (27.04.2013)

Pasáže v současnosti s Blažkem jsou tragické, plné scenáristické křeče a hlavně product placementu, v jehož umisťování do děje jsme definitivně ten nejjalovější národ. Pasáže s Mádlem jsou o hodně lepší, člověk se u nich sice neumlátí smíchy, ale jeho chemie s Josefíkovou funguje a hlavně z něho vyrostla parádní držka, která vás prostě baví. Nechci rozebírat, jak moc se tvůrcům podařilo přenést rok 1989 na plátno, protože jsem se v něm teprve narodil, ale nemůžu říct, že by mě něco zvlášť iritovalo. Jako ignorant sociálních sítí navíc musím uznat, že mě jeho komunistická verze pobavila a Josefíková je k nakousnutí. (14.08.2013)

Celkem milé překvapení, jako romantický film to bylo fajn, jako komedie už to bylo slabší, málokterý vtípek vyzněl opravdu vtipně. Škoda velmi trapné scény se vsazením tiketu a já navíc nemusím Mádla (taky ta podoba s dospělým byla úchvatná), i když mu samozřejmě nemůžu upřít, že umí hrát a časový paradox mi přišel nelogický. Možná to zní jako samá kritika, ale fakt to nebyl vůbec špatný film. (06.10.2013)

"Napřed nám předveď, že umíš Basic, a potom se můžeš chlubit těma svejma vyndej si, nebo jak je to." Až jednou bude cestování v čase cenově dostupnou zábavou, tak mne to nedonutí běžet si do banky pro úvěr, protože jsem při hloubkové analýze svého života nenašel zlomový bod, od jehož změny by byl můj život ještě fantastičtější, než je dnes. Ta má pozitivita je samozřejmě tak trochu umělá, ale to nic nemění na tom, že Petr ten bod našel a přestože jeho včerejší probuzení je jenom taková hravá kravinka, tak ode mne má čtyři hvězdy za to, že jsem se dvě hodiny přiblble usmíval, aniž bych to měl v plánu. A musím se přiznat, že mne potěšil závěr, protože když chlapovi dojde fantazie a najde v sobě zoufalou sílu svěřit se s neřešitelným vztahovým problémem ženě, tak ona ho skutečně bez vyvinutí nějaké zvláštní snahy brilantně vyřeší. (10.01.2013)

Tohle měl bejt rok 1989? To si nikdo z celýho filmovýho štábu nepamatoval, jaký se tenkrát nosily hadry nebo účesy? To si nikdo nevzpomněl na nejrůznější věci, co tenkrát byly IN? To se nikdo z tvůrců nemoh aspoň podívat na nějakej českej film nebo seriál z koce 80. let? Buď všichni ztratili paměť, nebo ten film prostě odflákli. Přitom takovej návrat do roku 1989 z dnešního pohledu sliboval docela slušnou zábavu. Jenže tady se reálie z roku 1989 smrsknuly v podstatě jenom na pár písniček od Michala Davida a nějaký kecy o politice. Žádný depešáci, punkáči, metaláci, walkmany, mullety, trvalý, ramenní vycpávky, plísňový džíny, atd... Prostě nic. Místo toho sledujete, jak se Mádl prochází před zateplenym panelákem s pestrobarevnou fasádou a plastovejma oknama. A třeba u scény z diskotéky jsem měl podle hadrů zase pocit, že návštěvníci se tam teleportovali asi tak z roku 1960. Výlet do roku 1989 se prostě ani trochu nepoved. A pasáže ze současnosti jsou akorát trapná reklama na žvejkačky, energetickej nápoj, hnusný pivo a pár dalších věcí. Hvězdu dávám snad akorát za tu "licoknigu". A kdyby Mádl u toho táboráku místo originálu od Shitnaski zazpíval předělávku První anální od Morčat na útěku, možná bych přidal druhou. (02.01.2013)