Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku". (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (160)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Film pohybující se v tanečním rytmu zdaleka nejen jazzu plyne velice svižně, mezi spoustou muzikálových čísel ukáže lesk, dřinu i obrácenou stranu šoubyznysu. A navrch se povznese s tak divokou lehkostí a nadhledem nad tématem umírání, jak jsem to snad ještě neviděl. Neznám osobnost Boba Fosseho natolik, abych byl schopen vnímat údajnou hlubší výpověď autobiografických rysů, viděl jsem však v minulosti z jeho tvorby Lennyho a i tady jsem opět mohl být svědkem nápadité podívané s neotřelým filmovým tvarem mezi divadlem a filmem s využitím scénického i střihového umění... tentokrát navíc v úžasných barvách a s hravým splynutím s muzikálem. Rozhodně bylo co obdivovat v rámci výtvarné, hudební i taneční stránky díla a v mnoha případech jsem v pozitivním slova smyslu žasl nad tou profesionální kreativitou nesoucí se celým filmem, přestože ne všechna taneční vystoupení mi vyloženě imponovala. Zvláště tolik sexuálních motivů během tanečních scén i zákulisního plácání mi tu nesedlo, ač chápu, že to především odráželo posedlost hlavní postavy. Roye Scheidera jsem si v podobném žánru příliš neuměl představit a nakonec musím říct, že snad nikde (kromě Mzdy strachu) mě tolik nezaujal, jako ve zdejším snad životním výkonu. [80%] ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Muzkál nemusí být vždycky "lehčí žánr." Chce to ale opravdu porci talentu, aby se podařilo skloubit lehkonohost muzikálové formy a hloubku temného, myšlenkově bohatého dramatu. Ale když talent je, tak jde všechno. Taneční čísla jsou precizní a nádherná, filozofování řeže do živého a není násilné. Velmi velmi vydařené dílo. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Kdybych měl nadevše rád souměrné údy, štíhlá těla, a jejich trhavé pohyby v hudebním rytmu, extravagantní obleky, převleky a návleky. Prostě skotačení mladých žen a mužů, byl bych z toho zřejmě na větvi. Myslím ale, že ani Everly Brothers by ze zmuzikálování své písničky v extatickém tanci smrti příliš nadšení také nebyli. A myslím, že se mýlí i Gudaulin: tenhle žánr mě, jako diváka, kterému moderní balet mnoho neříká, nedokázal dost-statečně upoutat. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Jsem ohromen, tohle je geniální film. Je to natolik komplexní a mnohovrstevnatá podívaná, že nejsem schopen docenit všechny její kvality po jediném zhlédnutí. All That Jazz skýtá rozhodně výjimečný divácký zážitek, byť to zřejmě nebude film pro každého. O sedm let mladší mistrův Kabaret se mi ale líbil přece jen o chlup víc. ()

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Exploze energie, která ještě nezapře doznívající vliv Nového Hollywoodu. All That Jazz je o několik desítek let starším Birdmanam, na rozdíl od něj ale niterný rozpad hlavního hrdiny nezobrazuje skrze nepřetržitý tok času. Naopak. All That Jazz je střihovým orgasmem, který ho povyšuje o několik levelů výše a zvedá divácký tep k výšinám. Synergie jednotlivých technických složek filmu je prostě perfektní a dokonale podporuje dojem "filmu ve filmu". Obsah jednotlivých choreografických čísel jde sice trochu mimo můj vkus, ale Fosse natočil natolik tepající dílo, že mi to bylo vlastně úplně jedno. 7/10 ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (21)

  • Šestnáctiletá dcera Boba Fosseho Nicole si zahrála tanečnici protahující se před prodejním automatem, které se ptají, jestli by to “mohla dělat někde jinde". (džanik)
  • Název filmu pochází z písně "All That Jazz" z Fosseho broadwayského muzikálu "Chicago: A Musical Vaudeville" (1975). (džanik)

Reklama

Reklama