Valmont

Také Veľmi nebezpečné známosti (1999), len zasadené do historického prostredia 2. pol. 18. storočia. Príbeh aj keď neoriginálny, dokázal zaujať a životné cesty bonvivána a sukničkára Valmonta mali čo ponúknuť. Do značnej miery za to možno vďačiť aj Colinovi Firthovi, ktorému táto postava zapasovala ako riť na šerbeľ. Rola Valmonta, síce chronického sukničkára a naoko človeka neschopného akéhokoľvek citu, avšak na druhú stranu vo svojom vnútri v podstate kladná postava, mu padla ako uliata. Páčila sa mi aj výprava a réžia, Forman to v tomto smere jednoducho vie. Možno len s výnimkou Goyových prízrakov, avšak naproti tomu Amadeus bol rovnako vynikajúci ako Valmont, možno ešte lepší. Film je ukážkovým príkladom historického snímku vhodného na relax a oddych. 80/100 (23.09.2014)

Po technickej stránke filmu niet veľmi čo vytýkať. Na tento typ kostýmových filmov veľmi nie som, ale Forman ma už vo filme Amadeus dokázal vyviesť z omylu. Tam bol ale zaujímavý príbeh. Tu ho máme tiež, ale už zďaleka nie tak pútavý. Čakať, či C. Firth niekoho pokefuje alebo nie, mi neprišlo také zaujímavé. Čakal som od filmu podstatne viac ako som nakoniec dostal, ale aspoň záver by sa žiadalo vygradovať viac. 60%. (19.03.2012)

Nekonečně niternější než Frearsova verze. Francouzská aristokracie 18. století byla rozhodně dekadentní, bez budoucnosti, ve svých limitech ovšem představovala evoluční vrchol. Formanův geniální klíč spočívá v tom, že se na jedné straně přizpůsobil manýristickému stylu oné společnosti, přitom se ovšem vyslovuje k hodnotám všelidským, na místě, čase a prostředí nezávislým. Srovnejme jen závěr obou adaptací: Ve Frearsově verzi je markýza de Merteuil konfrontována se společenským odsouzením. Jak polopatistické, a řekněme rovnou, mentálně ubohé! Naopak Bening pod Formanovým vedením zcela beze slov, jen výrazem tváře, vyslovuje mnohem důsažnější pravdu, totiž že msta zhrzené ženy, jakkoli úspěšná, je bezvýchodná, neukojitelná, je to hydra nenasytně požírající především ženu samotnou. --- Formanova adaptace vůbec není "poněkud odlehčená", jak píše distributor. Je naopak úplná a náročná směrem k divákovi. Odměnou za pozornost je pak nikdy nekončící požitek z pronikání do hlubin, jemných nuancí a nebezpečí "nebezpečných známostí". (13.04.2014)

Rád si ten film občas pustím i dneska. Je mi bližší, než film v tom roce rovněž uvedený do kin, a to "Nebezpečné známosti". Oba vycházejí ze stejného románu v dopisech. A přece jaký to rozdíl filmařský... Tenhle film ale sleduje především životní osudy Valmonta, a méně již markýzy de Merteuil. Co je jeho předností oproti "Nebezpečným známostem"? Přesvědčivost, přirozenost, lepší psychologie postav, a skvělý Colin Firth i Annette Bening. Oba přehrávají hlavní postavy v "konkurenčním" filmu více než výrazně. Zatímco "Nebezpečné známosti" mají zjevně spíše divadelní ráz scén, odraz filmování z padesátých let, tak Valmont je filmem nadčasovým ihned srozumitelným některým lidem i za padesát, sto let, což se u jeho "konkurenta" říct nedá. Úžasné je ale že kniha, napsána tak dávno má s dnešní dobou rovněž hodně poplatného, a bude mít i s tou dobou budoucí. (10.04.2011)

Kritizovat film za to, že se odchyluje od své knižní předlohy, asi není správné, jenže hlavní kvalita Les Liaisons dangereuses, pomineme-li skvostný jazyk knihy, spočívá v schopnosti dvou hlavních hrdinů manipulovat s ostatními a ničit bez jakýchkoliv zábran jejich životy. Vicomte de Valmont a marquise de Merteuil jsou inteligentní, osvojili si umění přetvářky a jednají se zbylými postavami, jako by byly jen šachové figurky v jejich soukromé hře. A když pro účel filmu podstatně zjednodušíte jejich machinace, takže takové svedení madame de Tourvel probíhá velmi snadno, nebo když většině hrdinů přepíšete osud tak, aby je namísto opovržení nebo smrti čekal spokojený život ve společnosti, vytvoříte z (na svou dobu) nesmírně odvážného díla o složitosti lidské povahy, prolhanosti a bezcitnosti jen docela obyčejné kostýmní drama. (10.01.2017)