Bedári

Hudba skvělá. Ztvárnění Javert a Fantine excelentní. Muzikálům se většinou vyhýbám, ale tenhle opravdu stojí za shlédnutí. (23.01.2014)

6/10 (19.02.2014)

Na snímku je znatelné,že značné náklady přispěly na skvělé kostýmy-především uniformy Crowe a Napoleonských střelců té doby. Ještě bych pochvalil asi prostředí,ale tím chvála hasne!! Tento snímek mohl být opravdu našlápnuté pokoukání,avšak působí spíš jako kdyby to režiser přestřelil s chlasten (přišel zduněnej na plac a řekl "bude to muzikál jo?!takže to zpívejte a kdo zpívat neumí stačí natahovat koncovky slov je jedno kdy hlavně to dělejte" ktomu jako hudba postačí tři čela a dva klarinety a nejlepší bude když vůbec hudba nebude moc slyšet) Kamera,klapka ááá jedem! No a nádhera je na světě každá scéna má tak monumentální dialogy že stačí přečíst v titulkách první větu a pak se koukat na obraz--->vyjde to úplně stejně jako když čtete titulky celé..zbytečné bloumání NIKDE nás také dovede k té dlouhé stopáži která nudou ubíjí.Jackman a Crowe zde neměli možnost herecky se projevit ač občasné snahy jsou brány jako polehčující okolnosti. PROTO OPRAVDU ŽASNU NAD NĚKTERÝMI KOMENTÁŘI NEJLEPŠÍ MUZIKÁL VŠECH DOB-ZJEVNĚ U NĚJ ZAČLI !! (07.03.2014)

Skvělí herci, sice už mnohokrát zfilmované, ale osvědčené téma, přesto příšerný zážitek. Neřekla bych, že herci nemají talent, ale vyzpívat naprosto nemelodický a nerýmující se text nezvládnou ani Jackman a Crowe. Doslova fyzické utrpení sledovat Valjeana a Javerta, když se snaží něco sdělit. Kdyby byly zhudebněny jen některé pasáže, byl by to možná i můj oblíbený film. Vyčnívají pouze scény na barikádách, kde se tolik nezpívá a humorné scény se Sachou Baronem Cohenem. Ani mladá dvojice není nijak moc sympatická, spíše naopak. Jedna hvězda patří Anne Hathway za skvělý výkon, i když si bohužel moc dlouho nezahrála. (21.03.2014)

Románová předloha byla již fimově zpracována v průběhu let mockrát.Pokaždé mě příběh postavený na skutečných událostech čtyř revolučních dnů roku 1832 dojímá.Poprvé se mi líbil výkon herce Hugha Jackmana,který byl velmi zajímavým pojetím hlavní postavy. (25.05.2014)

Uhh, wow! Ano, muzikály můžu, ale i přes moji lásku k muzikálům většina z nich končí v mém hodnocení nízko. To nemůžu říct o Bídnících, jeden z nejlepších muzikálů, které jsem kdy viděla. Hugh Jackman předvedl vynikající herecký výkon, zbytek hereckého obsazení se také vcelku povedl, jediný kdo mi tam neseděl byla Anne Hathaway, která se tam naštěstí neukazuje tak často, aby to strhlo mé hodnocení. (26.02.2015)

No co to kurva....??????????..... (20.09.2016)

Musím říct, že přez zdlouhavější začátek si mě film získal! Skvělí herci (do některých bych třeba ani neřekla že budou umět zpívat, i když pár uživatelů ČSFD má jiný názor) film hodně oživili. O úžasných kostýmech a kameře ani nemluvme. Občas jsem nechápala motivy některých postav, ale s tím bych asi měla jít spíš za panem Hugem. A i když mi některé scény přišly trochu zdlouhavější a hodně divadelně ztvárněné, muzikálový styl je příjemná změna a zajímavý filmový zážitek. Dost jsem přemýšlela, jestli čtyři nebo pět, ale za již zmíněné vady na kráse musí jedna dolů. (01.05.2018)

65% | 6/10 (22.12.2018)

Hnůj! (18.03.2019)

Těžce se hodnotí muzikální snímek, kde na jednu stranu září výkony hereckých hvězd a na druhou se kompletně "zhudebněné" dějství postupně stává jednotvárným celkem. Mnohé tklivé písně byly opravdu krásné, nicméně téměř ani chvilka oddechu mezi nimi začne otravovat. A zpívat běžné fráze jen proto, že jde o muzikální zpracování, mi nepřipadá rozumné. Navíc 157 minut je "požehnaná" porce hudby, kterou by logicky nebylo od věci trošičku nakouskovat. Celkově vzato však jde o velmi kvalitní počin a právě s tímto ohledem je třeba hodnotit. (04.05.2019)

Přiznám se, že z tohohle filmu jsem měl dost dlouho strach, protože jsem si nějak pořád neuměl představit jak by mohl jít dohromady klasický romantický román s muzikálovou rozverností a tak nějak jsem čekal, že výsledkem bude nutná parodie předlohy, ať už chtěná, nebo (v horším případě) nechtěná. Ale výsledkem bylo příjemné překvapení - Victor Hugo nijak výrazně neutrpěl, a i když dílu trochu chybí nějaká dominantní melodie (kterou by správný muzikál měl mít), přesto je to i hudebně solidně odvedená práce. Úplně nejlepší je ovšem Sacha Baron Cohen! Leckdo by samozřejmě mohl říct, že ukrutně přehrává a pitvoří se, ale když od něj to nějak nevadí. On je to totiž opravdu rozený klaun, což tady již poněkolikáté znovu dokázal. Mimochodem mi právě on potvrdil, že ta pradávná výtka, týkající se překladu názvu knihy (správnější by prý mělo být "Ubožáci", podobně jako u Tolstého "Vojny a míru" zase "Válka a svět") vlastně není opodstatněná, protože zrovna hostinský Thénardier je bídný dost, ale ubohý není ani trochu, stejně jako jeho žena (a vlastně tak trochu i sám Javert). Celkem vyvážený početní poměr mezi "bídáky" a "ubožáky" tak ten tradiční překlad dost opodstatňuje. (07.12.2019)

Ale piču že neumějí zpívat (29.07.2020)

Omezím se na krátkou verzi: Celkem slušné s dobrými herci původní příběh nepoškozuje. (16.07.2021)

Námět a zápletka: 8/10 ... Vizuální stránka: 8/10 ... Soundtrack: 8/10 ... Didaktický potenciál: 9/10 ... Celkový dojem: 7/10. (19.07.2021)

"Sněz živou žábu hned po ránu a nic horšího se Ti celý den nestane", řekl Mark Twain. "Podívej se na Les Miserables z roku 2012 a v životě už nic horšího neuvidíš ani neuslyšíš", říká Igy007. Měla jsem radši sežrat tu žábu ... P.S.: Pokud se bude točit remake seriálu Halo, halo, Crabtreeho si může střihnout Anne Hathaway, neboť je dvojníkem (masculinum) Arthura Bostroma (11.12.2021)

Jedinou věc, za kterou dokážu docenit Francii jakožto stát, není výroba zkyslého vína či poražení Němců v první světové válce. Ne to opravdu ne. Ale je to napsaní té nejlepší novely o „redemption story“ v dějinách světové literatury. Příběh vypráví o životech několika málo lidí žijící ve Francii na přelomu roku 1800 snažíc se přežít pozoruhodnými způsoby (především prostitucí) a vymanit se z okovů společnosti za pomocí nastávající revoluce. Většina postav zde umírá za doopravdy příšerných okolností, které si nedokážete ani představit, ale i přesto vás stále inspirují ve všem co udělali, aby pomohli druhým a skutečně změnili svět. Samotný muzikál dokáže tyto myšlenky vyprávět až s podezřelou lehkostí a dokáže ve mně vyvolávat emoce na které nejsem opravdu z muzikálů zvyklý. Smutek, bolest a hlavně odhodlání a duch revoluce díky kterým se budete cítit jako by jste vy sami byli součástí revoluce. Písně jakožto jsou „I Dreamed a Dream“, či „Do You Hear the People Sing“ patří k hlavním momentům celého muzikálu, a můžu vám zaručit, že pokud je spatříte na vlastní oči jen tak na ně nezapomenete. Ale dost už opěvování již xkrát opěvovaného. Chápete ne, je to muzikál. Ne? Prosím zabijte mě. Pojďme se raději zblízka podívat co funguje a co ne v teto hollywoodské adaptaci z roku 2012. Mohl bych zde začít mluvit o tom, jak tento film má pramálo společného s původním muzikálem „Les Misérables“, ale to nemám doopravdy zapotřebí a pouze se zde pokusím vypíchnout pár mých poznatků. Hlavní moje výtka jsou samotní herci. Chápu, že z marketingové hlediska je obsazování známých herců výhrou, ale „cmone“. Když vidím wolwerina (Hugh Jackman) zpívající bok po boku s gladiátorem (Russell Crowe) o tom, jak trpí a o bolestech které je sžírají, opravdu to na mě nefunguje. Zkusil bych pro příště zvolit herce méně známé a více talentované. Jako další velkou výtku zde vidím celkový vizuál filmu. Snímek doslova křičí tím, že výtvarníci filmu nevěděli, jak udělat Francii v roce 1800 a tak zde použili opravdu hnusné kulisy a přes celý film dali škaredý zelený filtr. Abych zde tento snímek ale pouze nehanil, musím mu uznat, že splňuje to, co by měl. Emoce byli předány, viděl jsem polonahou plešatou prostitutku zpívat a viděl jsem umírat drzý židovský děti. V závěru si myslím, že tato hra zkrátka nepatří na filmové plátno, a pokud si ji chcete dopřát se vším všudy doporučil bych návštěvu divadla či zachovalé záznamy z her již odehraných. Osobně doporučuji záznam z „10th Anniversary Concert Live at Royal Albert Hall“, kde účinkují i takové legendy jakož jsou například Jeff Leyton či Jan Ježek. 50% (15.11.2022)

Nesmrtelný příběh, nesmrtelný muzikál, nesmrtelná klasika - doplněná o hvězdné obsazení. Na tom se snad ani nedalo co zkazit. Celý film na mě však působil velmi divadelně a tím pádem i dost strojeně. To byl pravděpodobně i záměr, ale dojem z živého představení je vždy jiný než zážitek z kina (obzvlášť když nad vámi 2 hodiny v kuse hlasitě vzlyká jakýsi labilní tvor). Neshledávám to však markantním nedostatkem. K vyčítání 2 a půl hodinového zpěvu se ani vyjadřovat nebudu (no řekněte, kdo by čekal, že se v muzikále bude zpívat?). (29.12.2012)

Tento film ROZHODNĚ není pro každého!!! Pokud nemáte rádi muzikály, historii nebo dokonce detailní záběry herců (které se mi tady moc líbily, protože bylo vidět na všech hru emocí, jejich osud, prostě perfektní zahrání těžké doby a ještě těžší životní situace) nedívejte se, budete zklamáni. Za všechny vyzdvihnu 3 písně I dreamed a dream, kde Anna byla skvostná! Empty chairs at empty tables v podání Eddieho a Hughovo skvělé Epiloque, nádhera! Některé scény, obzvláště pozadí některých písní mohlo být lepší a pak by se jednalo o spoustu pamětihodných momentů. Já si je stejně budu pamatovat hoooodně dlouho!!! Hudba je úžasná, skvělé texty (nemyslím trapné a nepřesné překlady) a výkony S.B.Cohena a H.B.Carter! To byla skvělá dvojka a hráli to oba s obrovskou chutí, to bylo vidět. A abych nezapomněl - A.Hathaway hrála sice krátce, ale o to víc přesvědčivě. Dávám 95% po prvním shlédnutí v kině, 120% po druhém doma. Tento film / muzikál se do mě nesmazatelně zapsal. I po desátém shlédnutí o téměř 2 roky později jsem stále unešen. Člověk na tento film musí mít tu správnou náladu, ale je to fantastická podívaná!!! 5* (31.12.2012)

Bravo! Bravo! Bravo! Tvůrcům (jak muzikálu, tak filmu) i hercům patří velký potlesk. Nádherné zpracování tohoto legendárního muzikálu ve mě nechalo stopu, že si jdu hned přečíst knižní předlohu. Na hodnocení českých neandrtálců jsem již zvykl, ale komentáře typu ve filmu se moc zpívalo a hrálo moc hudby (aby ne, když je to muzikál) prostě rozdýchat nemůžu a končím s jejich čtením, protože bych se za některé prostě musel hanbou propadnout. (01.01.2013)