Merenre

Tak pěkná forma, která mohla obalit parádní komorní sci-fi horor/drama na způsob solaris nebo horizontu událostí. A tak neskutečně stupidní obsah! Ta bizarní disproporce scénáře a příběhu jak z pomocné školky v kombinaci s vynikající vizuálně zvukovou atmosférou i solidními hereckými výkony - to je prostě... to je... nemám slov.

Po nečekaně skvělém Obi-wanovi jsem se namlsaný pustil do Ahsoky, která ovšem laťku neudržela. První cca tři díly jsem musel v podstatě přetrpět, pak se z toho stává slušné scifi s větší inklinací k fantasy, ale i když jsou tam světelné meče, jediové, síla... nemá to prostě toho správného SW ducha. Něco tomu chybí nebo přebývá. Zároveň hlavní postavy jsou takové - mno, trochu jalové. Ne špatné, ale ani nic extra. Neutáhnou to. Vizuálně  a hudebně skvělé. Za shlédnutí to stojí, ale není to úplně ono.

Trochu tu zvýším skore... seriál se od první řady velice podivně potácí, chvílemi se zdá, že ho vysílají "naživo" a ani tvůrci vůbec neví, co bude v další scéně. často to působí vycpávkově a natahovaně, jindy zas nevěrohodně. Ale - i tak je to velmi příjemná podívaná. Zejména díky McGregorovi, který svého stárnoucího a posttraumatickým stresovým syndromem zmítaného jediho zvládá mistrně. Pak je tu taky ta skvělá atmosféra a celkově fakt, že jde o krásné dobrodrůžo jako byla původní trilogie. Tenhle seroš má prostě přesně ten feeling, který si od Star wars představuju. A to je boží. Proto mu odpouštím všechny chyby i jistý pocit amaterismu, který z toho čiší. Tohle mě prostě i přesto baví jako prase a chci víc.

Zejména první hodina představuje podivný sestřih scén... všichni víme, kdo je napoleon, ale kdybychom to nevěděli, potřebujeme příběh, který má děj, zápletku, konzistenci, návaznost - a to by měl film mít, pokud to je film a ne nějaký výběr z dokudramatu. Napoleon nemá žádný příběh, žádný děj. Nic. Phoenixův Napoleon je navíc špatný a nevěrohodný... v jeho podání vypadá jak blbeček ducha mdlého, který ke všemu přišel jak slepý k houslím (neubráním se srovnání s phoenixovým jokerem, který trpí přesně stejnou chorobou). Bitva u Slavkova  vypadá jak bitva ve starověku nebo raném středověku. Soundtrack je bizarní splácanina, které chybí už jen rapová vložka. Film zaujme na začátku zajímavou syrovostí, ale ničím si nedokáže zájem udržet, vyznívá naprosto do prázdna jako bizarně dlouhý trailer k nějakému seriálu, na který bych se ale po takovém traileru nepodíval

tak co to tu máme? Zezačátku to působí lákavě, nobl obsazení, takový ten radoby autentický vizuál s opravdu na vysoké volume nastaveným špinavým filtrem, fest špinaví a viditelně umatlaní jsou fakt všichni, i vojáci ve službě na jakési vojenské základně. Všichni taky mluví strašně drsně, hlavně Bale samozřejmě, o toho by si mohl batman s eastwoodem drbat záda. No ale pak tenhle rodokapsový, rádoby velkohollywoodský, vizuál začíná odkrývat opravdu děsivé trhliny. A místy se zdá, že někdo psal celý příběh a scénář až v průběhu natáčení. Výsledkem je vpravdě absurdní práce s postavami, která působí, že nám chybí tak hodina filmu , anebo bizarní emo scény, které jsou úplně mimo kontext i všechno ostatní a tak dále. Navíc se vlastně pořád nic neděje a příběh vůbec nikam nekráčí, na rozdíl od postav, které teda naopak pořád jen někam kráčejí (na koních) a v kromě toho tráví čas tím, že si pořád sundávají a nasazují klobouky a dlouze se rozhlížejí vážnými pohledy. Jestli to měl být nějaký pokus napodobit Leoneho, tak to ve výsledku působí komicky, protože Leone byl utahaný, ale vždy pracoval se silným příběhem, který byl pod vší tou omáčkou pořád silně cítit. Tady se chcete jen pořád ptát: Quo vadis, Coopere?

Pohla uznávám jako talentovaného tvůrce, ale očividně jeho nadání není bezmezné... končí někde (hodně daleko) před hranicemi kinematografie. Tenhle film je výškrabem toho nejtrapnějšího z tele tele, prciček a parodií typu scary movie. I na neskutečně stupidním a už aspon 10 let přežitém a totálně vyčerpaném motivu o touze kluků si zapíchat a velké akci, která jim to umožní, se dá postavit skvělá komedie/parodie - Klub sráčů nám to kdysi dokázal. Pohl dokázal toliko to, že i genzer se suchánkem a Troškou teď působí jako zlatá generace kvalitních českých komediálních tvůrců. Tenhle film je esencí trapnosti a zbytečnosti.

Po vcelku bídném a neslibném začátku (cca 1. třetina) to chytí trochu rytmus a začne získávat zajímavější kontury. Ve výsledku to je vlastně pěkná dobrodružná fantasy, která dokáže zaujmout a pobavit. Postavy jsou sice žalostné, scénář děsný, příběh děravý, ale to ve skutečnosti v tomto případě vůbec nevadí, protože svůj účel to nakonec plní. Nikdy sem ovšem neviděl Granta v roli, která by mu tak absurdně neseděla.

Vynucený humor, vyumělkované - navíc ve výsledku nefunkční, nesmyslné a na závěr absolutně bizarní (nikoli v příjemně pozitivním smyslu, ale ve smyslu WTF?!). Šustí to papírem a jasně prvoplánovým záměrem. Ani fakt švihácký Aaron Taylor-Johnson to nezachrání. Slovní přestřelky jsou jak z učebnice "Udělej svůj akčňák děsně vtipnej" for dummies od Guye Ritchieho po mozkové mrtvici. Postava na šabloně: zabiják, který je v jádru hrozně oduševnělý taky není ani originální a ve výsledku ani vtipná, zajímavá či cokoli jiného. Nakonec se na tu splácaninu dívat dá, s jistým sebezapřením. Ale nezůstává po ní pocit dobře investovaného času.

Formálně úderná, ale obsahově prázdná a zejména silně nedotažená záležitost s opravdu špatnou koncovkou. Perfektní atmosféra a solidní napětí, ale pro nic...

Opojen úspěchem prvního filmu se Waikiki rozhodl přitlačit na pilu. Pořádně to rozjet a ukázat, co umí...jenže ejhle. Ukázalo se, že na přepálených pičičandičkách a nuceném humoru se dobrý film staví těžko. Jo, jsou géniové jako Alain Chabat (RRRrrr, Asterix: Kleopatra), kteří dokážou vytvořit kultovní dokonalé fenomenální snímky z hravé, bizarní, dadaistické mozaiky. Waikiki na sobě však musí ještě pracovat, nebo na to prostě možná nemá. Ale jako dobrý... není to úplně špatný film, to zas ne. Asi nejvíc smutné mi na tom ale přijde zabití opravdu vynikajícího námětu. Komix o boji Thora s Gorrem jsem náhodou četl a je to úchvatně atmosferický nářez. A co z něj tady zbylo? Taková promrdaná šance!! A taky Waikikimu neodpustím, že udělal z Dia debila. To už je i na mě moc kacířské. Nicméně objektivně nemohu dát méně než tři, ale ani více.