Bojovníčky

Těšil jsem se těšil, ale jak už to v takových případech bývá, dorazila deziluze, ačkoliv v tomto případě se nejedná o tu totální. Bojovnice je v zásadě hloupá a jednoduchá. Marisa je oddaná neonacistka, která však v jistý okamžik prohlédne zvrácenost celé ideologie a rozhodne se páchat dobro. Jasně - 80% filmů pracuje s klišoidní osou, ale tady mi to přišlo skoro až příliš, což navíc umocňoval fakt, že se jedná o klubovku. Navíc kolikrát mi přišlo, že se tvůrci ani nesnažili zjistit si to obecné minimum o neonacistické scéně, což bylo vidět zejména na vizáži nazi skins. No a že by se snažili nějak hlouběji zamýšlet nad tím, co vede mladé lidi k tak radikálním názorům, nehrozilo vůbec. Musel jsem se spokojit jen s ohranou dysfunkční rodinou a podobně. Jediné, nebo spíše jediná, kdo vybočoval z těžjého šedivého průměru, byla Alina Levshin. V tuto chvíli nedokážu posoudit, jak moc byl její výkon zvýrazněn okolní bídou, ale troufám si tvrdit, že i kdyby byli scénář s režií na špičkové úrovni, vyčnívala by tato ukrajinská rodačka stejným způsobem. 50% (28.10.2012)

To byla zas po čase brutální sračka. Němci se za svou historii oprávněně stydí a ve většině případů by se měli stydět i za domácí kinematografii, protože jejich produkce je něco vážně strašného. Bojovnice je extrémně nezáživný a nereálný příběh o tom, jak se z neonacistické vypatlané krávy stal l(ž)idumil. Děj k posrání. 15% (07.03.2017)

,,PŘEMÝŠLEJ KOMU VĚŘÍŠ....“ /// Ze života německý mládeže, která má poněkud jinačí starosti, než ta z jihu. Nejde jim vo hulení čuráků (co kecáš, dyť taky….), jako o vyjádření SVÝHO politickýho názoru. Nosej trička a kérky s číslem 88 (nechápu…Jágr má přece 68? Tak proč…a jó…!), poslouchaj ,,nedostupnou“ muziku, zřejmě znaj i ,,A.C.A.B.“ a rákosník je pro ně třídní nepřítel. Jsou prostě 100% Deutsch! … Kurva ty Němci jsou zase vo kus dál! Zatím co my se nostalgicky dloubem v v punku, voni se hrabou ve svoji NEO současnosti. Já tomu prostě 3* dát NEMŮŽU! Má to v sobě autenticitu, je z toho cejtit ,,současnost“ (pičo zavolej Spáčilový, ty máš slovní zásobu!...), výpověď, pravda (a láska? No tak určitě… třeba k tomu chlápkovi, kterej když vysílal, tak měl celej národ puštěný rádio…). A taky mám dojem, že na rozdíl vod drsnejch Srbáčů, tady nevítězí forma nad vobsahem. Když se k tomu přidá sympatickej výkon A. Levshin… nemusí mě nikdo podezírat z neobjektivity a nadržování jakýmukoliv hnutí či skupině obyvatelstva. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč u nás v rodině se odjakživa Mikešův kámoš nejmenoval Jácíček, ale Nácíček. 2.) Jsem taková hezká potetovaná nacistická kunda (…počkej - kluk nebo holka? Hmm, teď nevím…). 3.) Thx za titule ,,Gadza161“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (05.11.2012)

Německá tvorba z tohoto filmu přímo čiší (a ne(jen) proto, že pojednává o neonacistech). K tomuto filmu se ale drsný německý styl hodí. Neonacisté to prostě nemají v tom hrozném demokratickém Německu snadné a ti, které si vyberou jako své oběti, se mají ještě hůře. Pokud měl tento film nějakou skrytou myšlenku o nápravě, tak jsem ji nejspíše přehlédl. Každopádně i přesto hodnotím relativně kladně, místy naturalistické a někdy i vtipné. Každopádně lépe by tomu seděla forma dokumentu, či road movie. (19.10.2012)

silná a nielen stále aktuálna, no v poslednej dobe prekvapivo ešte stále silnejúca v naliehavosti - téma neonacizmu ako forme nekontrolovateľnej vzbury más mladých ľudí (a až priveľmi kontrolovanej manipulácie pár ambicióznych jedincov) je tuto podaná ako príbeh dvoch rebelujúcich dospievajúcich dievčat, ktoré vedú k voľbe naonacizmu ako životného postoja rôzne východiská - v prvom prípade je to a priori sugerované postoje nadobudnuté skrz výchovu, v druhom problémové detstvo siroty. miestami surové (no podľa mňa nie prehnane a chcene kvôli efektu) a formálne nenapadnuteľné. o zrozumiteľnosti posolstva a názoru autorov na problematiku sme síce po filme diskutovali, no ja som bol zastáncom tej strany, ktorá tvrdila, že sú jasné a správne - odsúdenie fanatizmu, poukázanie na nezmyselnosť nielen násilia, ale aj toho, čo za ním stojí - bezmyšlienkovosť a zmätenosť. zároveň však poukázanie a možno snaha o zamyslenie sa nad tým, kde to môže koreniť a čo to môže spôsobovať. (11.11.2011)