Smrt samuraje

Áno tento film je remakom veľmi dobrého filmu z roku 1962 Seppuku a áno nie je lepší ako pôvodný film a áno radšej si treba pozrieť originál a áno keď uvidíte originál oplatí sa pozrieť aj tento film a tiež nezabudnem na to, že v tomto filme sú isté odlišnosti, ktoré sa od originálu samozrejme líšia a v neposlednom rade zakončím najdlhšiu vetu csfd tým, že ÁNO sám o sebe tento film keby nie je remake je výborným filmom. Koniec je trochu iný ako v staršom filme, ale stále ma to veľmi potešilo a nepokladám tento film za stratu času. Herecký výkon pána herca v hlavnej úlohe s menom Ebizó Ičikawa je naozaj na zapamätanie. Tento film je krásne farebný a jeho výpovedná hodnota je na vysokej úrovni z dôvodu, že mapuje podla mňa hodnoverne (kto vie nežil som vtedy) obdobie, v ktorom sa odohráva. Súbojov je pomenej a je snaha o to, aby boli čo najviac hodnoverné. Záver teda znie : pôvodný film je lepší, ale tento tiež stojí za pozretie. (19.10.2016)

Čisté, precizní řemeslo, které pojme jak patetické melodrama, tak chambara téma samurajské cti. Výborná kompozice s "předraženou" drastickou událostí, která vzápětí získá zcela novou motivaci a zapuštěným vyprávěním ve vyprávění. Nádherný výkon Koji Yakusha. Miike opět hodně při zemi, staromilský, ale některé scény se hodně zaryjí brutalitou i skvěle vybraným detailem. Neměl bych téměř co vytknout, nebýt 3D: proč mám sledovat intimní film postavený na dialozích a často tmavých scénách se dvěma souboji s brýlemi, to jsem nepobral, obzvlášť proto, že třetí rozměr vraždí detaily tváří v potemnělých interiérech. Po 13 zabijácích opět žánrově čisté a řemeslně neobyčejně důsledné potěšení -- byť tentokrát se zatetelí spíše milovníci komorních meditací, balad a deziluzivních rozvah nad povahou hrdinství. (26.03.2012)

Originál je vo svojej jednoduchosti dokonalý. Remake/reboot v podaní Takeshiho Miike stráca na charizme svojich hereckých predstaviteľov, chýbajú aj niektoré hlášky. Farba obrazu tiež narúša zaužitý výborný dojem Kobayashiho filmu. Prezradenie žiadosti v 25. minúte film okráda o tajomstvo a lepšiu gradáciu, čo sa originálu nestalo. Spôsob rozprávania je horší ako v originále, chýba charizmatický hlas, ktorý by zobrazené sprevádzal. Priveľký dôraz sa kladie na chudobu a chorobu, akoby sa bez zobrazenia všetkých ich tragédií nedali v príbehu uveriť. Záverečná bitka vyzerá smiešna, kým tá v originále mala svoju dôstojnosť. Ako upozornenie na originál film stačí, ale nevyrovná sa mu. (04.03.2020)

Japonské filmy já hodně rád, ale většinou jen ty moderní; staromilské samurajské psychologizující eposy mě nikdy neoslovovaly, jejich extrémně expresivní, exaltovaný styl mi nesedí. A ani tenhle Miikeho remake není výjimkou. Námět má dobrý, jeho zpracování je ale na mě příliš zdlouhavé a jako obvykle i příliš melodramatické. Nebavilo mě to, mám rád filmovou pomalost jiného druhu. Ze všeho nejvíc se mi na filmu líbila jeho hudba, a pak na mě ještě zapůsobily detaily na obličej umírajícího nemluvněte, Klingona, nebo Keygena, nebo jak... to byla fakt síla. (01.10.2014)

Osobne nie som veľký fanúšik remakov. Vždy som mal radšej originál a len v malých prípadoch som uchvátený novším spracovaním, alebo spracovaním z iného štátu(Ameriky). Kobayashi bol ale básnik svojho obdobia. Dotýkajúci sa silných sociálnych tém a ľudských osudov. Je to po Kurosawovi môj najobľúbenejší režisér obdobia 60 rokov. Miike je zručný režisér a rozprávač. Jeho príbeh má svoje čaro aj napriek tomu, že je atmosférou niekde úplne inde ako jeho predchodca. A nebyť originálu bolo by to rozhodne výborné dielko. A má svoje kvality. Silné herecké výkony a pekne budovaný príbeh spejúci nie do krvavého, ale myšlienkovo silného finále. A to sa mi na tom páčilo. (08.01.2014)