Za borovicovým hájom

The Place Beyond the Pines aneb jak mohla dnes vypadat americká kinematografie, kdyby se většina tvůrců nesnažila jen slepě napodobovat zaběhnuté postupy. V záplavě těch stejně se tvářících filmů, které mě nedokáží ničím překvapit a které se ani nesnaží nějak vybočovat z řady, mě zkrátka dílko jako je tohle nesmírně potěší. Ten důraz na detaily dotvářející celkovou atmosféru (tričko naruby), ta inteligentní změna hlavního hrdiny po první hodině stopáže, to vykreslení čtyř rozdílných mužů, které v náznacích ilustruje, že mezi policisty a lupiči nemusí být velké rozdíly, že i poctivost lze využít k vybudování kariéry nebo že nejméně sympatickou postavou může být ta, která se proti zákonu provinila nejméně, to všechno a mnoho dalšího by mě s jistotou donutilo dát nejvyšší hodnocení, kdyby konec nebyl tak předvídatelný a nešustil tak papírem. Odmyslíte-li si však lehce násilnou snahu příběh nějak cyklicky uzavřít, zůstane vám film, který nad tradiční kino produkcí vyniká svou sebevědomostí a inteligencí. (21.04.2013)

Osobití filmaři se stále rodí. První dobrá zpráva. Tou druhou je, že elektrizující Ryan Gosling coby motocyklový kaskadér a následně bankovní zlodějíček dál platí za nejzajímavějšího herce své generace. Kriminální freska Za borovicovým hájem ale nakonec až takovou peckou není. Tahle story je totiž až překvapivě odtažitá, a to i přesto, že si tvůrce „zvláštního“ syrového debutu Blue Valentine hlídá pointy a znovu pečlivě vede herce. Aniž bych moc prozrazoval, vypráví o nevyhnutelnosti osudu a důsledcích našeho jednání, má zajímavě nepředvídatelný scénář s tím, že nakonec i ty banální scény můžou (a jsou) obohacené o solidní vnitřní hloubku. Až si je divák po závěrečných titulcích rád zopakuje. Rozhodně tak nejde o obyčejnou žánrovku, ve výsledku tu máme komplexní drama, kterému ovšem zarputilejší tah na bránu (místy) prostě chybí. S charaktery jsem se navíc silněji nesžil, tudíž jsem nesdílel jejich dilemata, a jakmile Gosling slezl (spadl) ze scény, zážitek se mi s narůstajícími minutami začal vzdalovat. Možná i proto, že s Bradley Cooperem zatím nejsme úplní kamarádi. Ale jak říkám, v jednotlivostech dobré, místy velmi dobré, ale u celku rezervy vidím. Silné tři, slabší čtyři, stačí si vybrat!! (29.06.2013)

Iñárritovina v podobě filmového Kinder Surprise; také nabízí hned tři (ne)sourodé věci v jednom balení. Ohromně silné v mnoha aspektech; od detailů "nosí ošuntělá trika naruby" až po budování hutné atmosféry. Co poněkud kazí nadšení je třetí akt, který sice sám o sobě špatný není, ale i tak se krčí hluboko ve stínu úvodních dvou. Je totiž schématický, dlouho dopředu čitelný a poněkud školometský. Což vzhledem k tomu, že by měl kruh uzavírat je poněkud nešťastné. Poněkud hodně. (17.03.2013)

Mám s tím v podstatě podobné problémy jako s Cianfranceovým předchozím kouskem Blue Valentine. Režisér a scenárista v jedné osobě se opět snažil vytvořit všeříkající indie sociální drama, ale přitom není schopen přesvědčivě vystavět a obhájit ani jednotlivé dílčí konflikty, na kterých celý děj stojí. Celý konstrukt pak nutně působí jako vylhaná a manipulativní bejkárna, která sice vypadá důležitě, ale to je tak všechno. V prvním aktu se to ještě jakž takž ztrácí, navíc hodně pomáhá Goslingovo charisma, takže potud OK. V druhém aktu už to ale začne skřípat ... no a ten závěrečný už je de facto až směšný. Veliké zklamání, docela dost jsem se těšil, holt ale asi s Derekem nemáme stejnou krevní skupinu. 5/10 (10.05.2013)

Film stojí a padá s tím, jak je rozdělený na tři části a přehrává tři navazující příběhy třech postav. A první z nich (Gosling) mi bohužel přišel o hodně silnější než další dva. Nakonec ani nevím, co si z toho všeho odnést, jen je to cítit osudovostí tak že moc nevoní. Cianfrance měl skončit u nešťastné romance. (03.06.2013)