Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Galt MacDermotHrajú:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Filmová adaptácia jedného z najvýznamnejších muzikálov 20. storočia, ktorý je kritikou spoločenského a politického konzervativizmu, odsúdením vojny vo Vietname, a zároveň oslavou hnutia hippies a ich ideálov. Vidiecky mladík Claude pricestuje do New Yorku z rodnej Oklahomy, aby vstúpil do armády a následne odišiel bojovať do Vietnamu. V Central Parku sa však zoznámi so skupinkou voľnomyšlienkárskych hippies, ktorí celkom zmenia jeho pohľad na život. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (685)
Pokus o návrat do květinových šedesátých let. Žel už nějak nedokážu cítit sympatii k hippie ideálům té doby. Všichni byli v pohodě, žili jen pro dnešek, milovali volnost... Ty hodnoty znějí tak lidumilně, ale přitom klamou zevnějškem. Byla to také kultura sobectví, dětinské nezodpovědnosti, naivního pacifismu, sebezničující vzpoury. Nemám potřebu si ji idealizovat. ()
Moc příjemný hippie muzikál s ještě příjemnějšími písničkami, u kterého mi každý sliboval maximální zážitek. A i když Formanova touha po svobodě prolíná celý film, nějak mi u toho něco chybí a pořád mám pocit, že se vždycky radši podívám na Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, který mě přece jenom u srdce chytil o hodně víc. Dlouho jsem přemýšlela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale už jenom kvůli závěrečné scéně s Bergerem musím ty čtyři dát. ()
Vlasy si mě získaly od první scény. Spíš bych měl říct od prvního záběru. Treata Williamse jsem zatím viděl jen v několika rolích, a to podstatně odrostlejšího a taky zarostlejšího (Everwood), a to tedy nic extra nepředváděl. Jak můžete od kohokoliv s kým máte takovéhle zkušenosti čekat něco TAKOVÉHO? A pak už to jde ráz na ráz, sled barevných, neskutečně vitálních tanečních čísel a úctyhodných pěveckých výkonů, živé obrazy vpalující se do paměti (obzvlášť katedrála mě dostala), a celý ten střet dvou generací, názorů na svět, ale i životních stylů jedné jediné generace, se najednou zlomí do jedné z nejvíc zdrcujících obžalob války v celé historii. Na Bergerův výraz a můj pocit totálního šílenství systému a obrovské nespravedlnosti při poslední scéně nikdy nezapomenu. Teď a tady je to pro mě čistá stovka. ()
Zatím nejslabší film Miloše Formana. Jsem asi trošku předpojatý, protože hnutí hippies dlouhodobě nemusím. Rozhodně mají velkou zásluhu na zkvalitnění skupinového sexu, ale přelomové změny ve společnosti, které se v šedesátých letech děly všude na světě, probíhaly celkem jinde, než u hipíků, i když byli mnozí důležití - umělci, progresivní politici, feministky atd., na ně napojeni. Snímek jako takový je strašně jednoduchý. Písně jsou až na výjimky obyčejné, myšlenka vyprávění celkem jasná, až na některá tripová hudební čísla vás nic nepřekvapí. Kromě oceňovaného závěru se mnou pohla píseň černošské manželky, která trošku mířila do řad hippies - k čemu je boj proti systému, když za kecy o vesmírném napojení se skrývá pouze nechuť starat se o svou rodinu. A to, že válka ve Vietnamu byl průser, o kterém americká vláda neustále lhala, je jasné každému a vlasy k tomu také nepotřebujeme. Vážně nevím, co by u mě tenhle film mohlo zvednout z ranku průměrných. ()
Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :( ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (40)
- Původní broadwayská produkce muzikálu „Vlasy“ měla premiéru v roce 1968 a zažila 1750 repríz. (Karlos80)
- Vlasy vznikly podle úspěšného muzikálu, který se od dubna 1968 do července 1972 uváděl na Broadwayi. Za ním stála tvůrčí trojice Gerome Ragni, James Rado a Galt MacDermot, která po uvedení filmu do kin dala najevo svou nespokojenost se znatelnými posuny na úrovni postav i tématu. Původní muzikál pojednával primárně o mírovém hnutí, Claude i jeho milá Sheila byli od začátku součástí skupiny hippies. Miloši Formanovi bylo vyčítáno, že tuto rovinu rozmělnil a květinové děti eliminoval na podivné excentriky. K tomu mu úplně nevyšlo načasování – příběh z konce 60. let se v kinech objevil až o deset let později, kdy už válečný konflikt ve Vietnamu utichl, a film tak ztratil na své naléhavosti. (Letní filmová škola)
- Vlasy se staly třetím režijním počinem Miloše Formana v jeho americké emigraci. Český rodák je natočil čtyři roky po oscarovém syrovém dramatu z psychiatrické léčebny Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Může se zdát překvapivé, že právě on se ujal výsostně amerického tématu o generaci hippies protestující vůči válce ve Vietnamu. Navíc když se žánru muzikálu nikdy nevěnoval. Ovšem pomineme-li politický rozměr díla a jeho společensko-kritický apel, v jádru zůstává typické formanovské téma vzpurného mládí toužícího po svobodě a revoltujícího proti konzervatismu starší generace a institucionální zkostnatělosti. To je společné jak Vlasům a zmiňované adaptaci knihy Kena Keseyho, tak i snímkům, které Miloš Forman natočil v rané fázi své kariéry v Československu. (Letní filmová škola)
Reklama