Amadeus

Film je skvělý, ale nějak mu nejsem schopen odpustit, co že to udělal s vnímáním skutečné postavy Salieriho. Zajděte si do nějaké alespoň trochu slušnější prodejny s vážnou hudbou, přijďte k regálu, jenž bude označen S a uvidíte, že tam toho Salieriho najdete. Jeho sláva se pravda Mozartově nerovná ani zdaleka, ale zapomenut určitě nebyl. (07.01.2008)

Ano, tak Forman dokázal vykouzlit parádní záběry s kamerou, přesně to, na co já osobně nemůžu nadávat. Příběh příjemný, dokáže vtáhnout do děje. Jenže těch 180 minut je opravdu moc. Negativních událostí s Mozartem bylo až příliš a to se podepsalo na mém hodnocení a samozřejmě i ta vřískající opera. Kdyby byl Amadeus o hodinu kratší s menší dávky opery, rozhodně bych si ho užil více. (21.06.2014)

Miloš Forman boduje. Mistr v inscenování trapnosti a vládce na poli biografií vedle životopisů magnáta sexuálního průmyslu Larryho Flynta, nápaditého komika Andyho Kaufmana i španělského malíře Francisca Goyi proslul zejména strhujícím vyprávěním o geniálním puberťákovi, který nikdy nevyrostl v muže. Výjimečný člověk v době, která mimořádnost dokázala i trestat. Hudba je výtečná, kostýmy, které vytvořil Theodor Pištěk, jsou úchvatné, herci vládnou od chichotavého Toma Hulce přes přesného F. Murray Abrahama až po vedlejší party, stejně jako kamera Miroslava Ondříčka. Enormní zanícenost všech. A příběh i přes svou délku prostě strhne – zejména tím, jak Salieri rozeznává skutečného génia a hudební ztělesnění toho, čím si sám přál být, a zároveň jak se děsí své průměrnosti a Mozartovu genialitu vlastně nenávidí. 180 minut se dá krásně zvládnout. (04.10.2014)

Proč že je Amadeus tak úspěšný a oblíbený? Není to jen díky dokonalé výpravě, preciznímu ztvárnění doby se vší krásou a elegancí, či přesvědčivým hereckým výkonům, je to hlavně vynikající a do jisté míry i zábavná forma retrospektivního vyprávění. Salieri popisuje svůj vnitřní boj s bohem a vnější odboj proti Amadeovi, nedokáže pochopit proč si bůh vybral jako svůj harmonický "nástroj" jakéhosi infantilního a nekultivovaného mladíka, místo něj. Nejlepší ukázkou Mozartovy geniality je tak fakt, že Salieriho úspěšně ve všem porážel, aniž by vůbec věděl, že s ním bojuje. Miloš Forman zkrátka přišel s pravděpodobně nejlepším způsobem, jak převést největšího velikána vážné hudby do tříhodinového kolosu, aniž by hudebně nezasvěcené publikum unudil k smrti... Bohužel pro mě osobně to úplně vrcholná extáze nebyla, takže za jednoho operního barbara - 8/10 (01.11.2008)

Scénář: Peter Shaffer .. Mám rád poutavé životopisné snímky, točené zajímavou formou (retrospektivním vyprávěním - několik filmů dnes považovaných za výtečné jsou právě takhle vystavěny) a nevadí mi ani scénáristická fikce, hlavně když jsou takhle umně podané. Většinou český štáb se světu skutečně předvedl! Zejména Miloš Forman, který opět bravurně předkládá drama o střetu - tentokrát výtečně zpracovaný konflikt geniálního talentu Mozarta (trošku ztřeštěné, přesto zázračné dítě klasické hudby) s průměrným, intrikujícím a později téměř šíleným dvorním skladatelem Salierim (dnes ovšem skladatelsky také ceněným). Režie je famózní, souhra obrazu a hudby úžasná a vedle toho stejně vysoce ční také spousta vrcholných hereckých výkonů. Ztvárnění dobové atmosféry spolu s kostýmy je na jedničku a při sledování na vás dýchá filmové umění v každém střihu, záběru, notě. Opera ani klasická hudba mě celkem nezajímá, o to více pro mě bylo tohle dílo působivější! (26.04.2005)