Obsahy(1)
Videoklip písně Cesta za láskou hudební skupiny Underground - průvodní píseň pohádky Země věčné temnoty. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (11)
No, jednoduchost textu bych skupině nevyčítal, vždyť 99% ostatních písniček není o moc chytřejších. Pravda, výslovnost toho zpěváka nepatřila k nejčistším, ale třeba takový Joe Strummer z Clash taky hezky patlal a kam to dotáhl. Spíš se divím, že se kucí navlíknou do triček s Green Day a ACDC. Jobs přece taky nenosil triko s fotkou Gatese, svého přímého konkurenta! ()
Nehorázná sra*** bez kouska invence, nebo alespoň normální tuctovosti, všechno nasnímáno nechutně špatně a vrchol přijde tehdy, kdy se ke konci změní záznamový zařízení (že by došli baterky?) a kvalita obrazu poklesne rychle jako erekce při pohledu na atlas kožních chorob. Prostě další Veselého űberko****na. Kapela samotná? Lepší zpěv by předvedl i Chewbacca po kompletní ztrátě hlasu a text v podobě pípání R2-D2 by byl alspoň trochu inovativní, navíc ignorance lidí, kteří si v českých podmínkách pojmenují na začátku 21, stol. kapelu underground je natolik nezměrná, že ani lámání v kole by nepomohlo ()
Občas si během filmů píšu poznámky, neboť trpím poruchami soustředění. Trpím jimi od útlého dětství, kdy se stala ta nemilá událost. Pamatuji si na ten den dokonale. Seděli jsme s rodinou u táboráku, strýc Žihád brnkal na ukulele jihomoravskou klasiku "Выходила на берег Катюша", pejsek na nás mile poštěkával z roštu a tatínek chystal pro pobavení dětí ohňostroj. Byly to vskutku monstrózní dělobuchy vyrobené z pravých Číňanů a já jako nadšený čtyřletý neuváženě pobíhal příliš blízko. Otec aktivoval rozbušku a v mžiku skočil do zákopu. Moje plešaté vlasy radostí vlály ve vzduchoprázdnu a já s úsměvem na rtech běžel k pyrotechnickému hradu. Bohužel se můj řetízek se svastikou přichytil k detonátoru, a já v tu chvíli spatřil vyděšené výrazy všech členů rodiny včetně psa, který se v tu chvíli zděšením přestal péct. A pak se to stalo. Dědeček zezadu přiskočil a šibalsky mi strčil péro do prdele. Brrr. Od té doby se špatně soustředím a pokaždé, když vidím jakýkoliv předmět falického tvaru, se mi samovolně roztáhne anál. Nicméně, zpět k meritu věci. Občas si během filmů píšu poznámky. Když jsem zjistil, že se pan Veselý pokusil krom intelektuálních blockbusterů prorazit i na hudební scéně, nadšením jsem si semkl patku do sponky, sroloval předkožku zpět do kapsy, pohodlně se usadil do křesla a po pravici si pro jistotu přichystal žiletky, pikslu kyanidu, plynovou bombu, plato tylenolu s ředidlem na zapití, elpíčko Justina Biebera, a mnoho jiných opatření pro případ, že bych to během videoklipu přestal psychicky zvládat. Do rukou jsem vzal notýsek, tužtičku, šňupl si lajnu antidepresiv a píseň si pustil. Zde je autentický přepis mých postřehů: 0:00 - 0:12 brilantní a pro umělce Veselého tolik typický napínavý start - naprostá tma; 0:13 - 0:21 po lese pobíhá zdegenerovaná dcera sourozenců Veselých s tátovýma posranýma slipáčema; 0:22 - 0:25 pod taktovkou režijního mistra se nám na pár sekund zjevují zručné prsty nadaného zpěváka; 0:26 - 0:32 na scéně se třpytí přiteplené dítko s averzí k head & shoulders, zakládající člen hnutí Zabte kadeřníky, a spouští epesní chrchel podmanivých tónin; 0:33 - 0:55 dcerku Gertrudu během praní prádla vyděsí ztopořený Gandalf po liposukci a dívenka omdlévá; 0:56 - 1:00 bryskní střih nám dá ochutnat bubeníkův nenapodobitelný um; 1:01 - 1:23 nyní máme možnost spatřit celý ansámbl duševně chorých a jejich vyklizený pokoj v západním křídle Bohnic 1:24 - 1:38 do děje se připlétá Hulk po lobotomii a z nám neznámých důvodů má na hlavě Brumbálovu buřinku; 1:39 - 2:54 [poznámky jsou rozpité, autor začal plakat]; 2:55 - 3:02 detailní záběr na prdel análně zneužívaného emaře a jeho roztomile nesmělý pohled do objektivu páně kameramana 3:03 - 3:12 Gertruda, Hulk a píčus marně hledají sebeúctu; 3:13 - 3:42 jsme svědky nezapomenutelného kytarového sóla věrohodně připomínajícího vrzání dveří; 3:34 - 3:49 bubeník okázale zatočí hůlkou a videoklip společně s mým vědomím upadá do temnoty... ()
Rozhodně lepší než veselo-cejpkovské diletantské pokusy o animaci, ale to je asi takový kompliment, jako kdybych řekl, že je lepší zemřít pod padající traverzou než pod koly řítícího se kamionu. Tentokrát se sice nejedná o žádnou další Veselého rádoby grotesku, ale o videoklip k ústřední písni Veselého dvacetiminutové pohádky. Ehm, pohádky… trochu nadsazené slovo. Měl jsem tu pochybnou čest ji na vlastní oči a uši vidět a slyšet, ovšem nedokázal jsem se na ni dokoukat do konce, protože i přes určitou snahu o trochu sofistikovanější scénář než u předchozích děl Veselého se jednalo vesměs o stejnou ptákovinu, u níž jsem při nevyhnutelných animačních pasážích trpěl a u těch hraných jsem se musel nechtěně smát. Jelikož přibližně polovinu stopáže videoklipu tvoří ukázky z filmu, máme již dopředu na poloviční tragédii zaděláno. Že by tedy samotná píseň a záběry na hrající kapelu dokázaly ovlivnit mé hodnocení výrazně k lepšímu? Ale kdepak, ani omylem. Pokud bych měl nějak blíže analyzovat kvalitu zpěvu a textu, bylo by to na dlouhé řádky, proto to shrnu laicky. Dovolím si k tomu vypůjčit slova Petra Jandy, jenž o jednom ze soutěžících v jedné nejmenované pěvecké soutěžil prohlásil, že zpívá "jak vypuštěná pneumatika". K textu, jehož refrén tvoří slova "cesta je dlouhá, spletitá, za láskou a za štěstím, bez lásky štěstí není, to i děti dobře ví", asi není mnoho co dodávat. A k zdlouhavým, statickým záběrům na jednotlivé členy kapely, které k té správně dynamice zoufale potřebují dobrý střih a lepší kameru, taktéž. Lachťa to ve svém komentáři shrnul krátce a výstižně, na mě zbyly jen drobty. Hodnocení nejnižší, děsuplnost nejvyšší. Ke zhlédnutí zde. ()
Směl bych poprosit, při skromnosti mně vlastní, aby mne někdo poinformoval, kdo sepsal text a co jsou zač oni předpubescenti, kteří vytváří disharmonické zvuky? Obzvláště chlapec se sešlápnutou hlavičkou (je vcelku zralý na muzeum kuriozit, předkus se zákusem v jednom - to nemá ani Mádl). Pominu vizuální dojem, nebo se pominu. Ovšem autor písně funguje na principu náhodného generátoru slov, protože větší blábol snad ani Hranáč nevypotil. Bimbásci, vyserte se na to. ()
Reklama