Domek z karet

Spacey tady exceluje a jako senátor Underwood má všechny na háku, jenže jednak mu chybí silný protivník, protivníci a hlavně, seriál celkově trpí absencí zajímavých postav, vše je docela dost předvídatelné a co hůře Frank Underwood mě sice vtáhnul do své mocenské hry a jeho charakter je fakt super (ať hlášky, úvahy, nebo jednání), jenže, tak nějak pár dílů před koncem první sezóny to pro mě ztratilo napětí, bylo mi úplně jedno, co se dále stane! A to jsme teprve v první sérii, absence nosné linie a většího formování příběhu se prostě časem projeví, bez ohledu na charisma hlavního představitele a bandy jeho dočasných protivníků, pomocníků. Je mi líto, ale promrhaný potenciál, další šanci to už nedostane... Mírný update, druhá série byla celkově určitě zajímavější, trochu prolomila ledy ve vývoji postav, ovšem v žádném případě, to nemá na třetí sérii, která je skutečně povedená a zvyšuje skokově sázky. Konečně sálalo z obrazovky nefalšované napětí, žádná linie příběhu nebyla zbytečná naopak velmi zajímavá a docela jsem zvědav, zda Frank Underwood bude pokračovat... (04.08.2013)

"Jistě, pane ministře!" pro odrostlejší možná do druhé řady. Třetí si přestává hrát s politickými archetypy a vytváří skutečné postavy, aby se v dalších seriál přelil do toxického destilátu moci. Do našeho prostředí ovšem nepřenosné, podobné praktiky mohou fungovat jen tam, kde jakákoliv chyba vyústí v odezvu médií, občanů a okamžitou odpovědnost politika. U nás by si Frank Underwood ani neškrt. (02.01.2014)

Bodání nožem do zad se vyplatí jen pokud znáte nepřítele. A Franka Underwooda nezná nikdo. Kromě vlastní ženy. Fincherův úvod je samozřejmě nejlepší, nejsevřenější a postupem času se dle očekávání některé linie až zbytečně natáhnou, což především ve druhé sérii solidně vrže a je nutné řezat ve prospěch krystalicky špinavé (hehe) politiky. Ale vrcholné momenty jsou vždy opravdu vrcholné, dramatické a odehrané i zrežírované s takovou chutí, že jeden dostane chuť jít si uzmout taky trochu z toho zkorumpovaného koláče. Takže nazdar u voleb, budu ten, co se tváří jako milius a v metru rozdává koblížek. Wait, to už tu vlastně bylo. 1. série - 90%, 2. série 80%, 3. série - waiting list (27.09.2014)

Pilot: Chytré kecičky v nepřirozeném podání. Jestli něco nenávidím víc, než zpěv ve filmech, je to mluvení do kamery. Ani Spacey zde není tak charismatický, jako v jiných počinech. Dost možná je to politickou látkou, která není mým šálkem kávy, ale první díl prostě byla nuda k uzoufání. Snad se to trochu rozběhne, jinak House of Cards způsobí, že se opravdu filmům s červenou barvou začnu vyhýbat. :))) (18.02.2015)

Seriál, který oproti svému vzoru nabyl na objemu, ale nepřidal na hloubce. Lehce pozměněné charaktery jsou tam, kde se přibližují svým anglickým předlohám, sympaticky otevřené, v odlišnostech jsou mohem méně zajímavé (manželka - tady jako povrchní snobka) a nijak fascinujícící (vztah Underwood-Zoe). Rozpačitost u mě vzbuzuje délka seriálu také proto, že Underwood (skvělý Spacey) zde nemá až do závěru rovnocenného protivníka (Tusker). 1. série 70%.___Ještě více než v první sérii je ta druhá rozvleklá přehlídka manipulace, podvodů a politikaření. Karty jsou rozdány, hlavním postavám (manželům Underwoodovým) jde o to dostat se ke kýženému cíli. Žádný rozvoj charakterů ani u vedlejších postav, které jsou hlavně definovány tím, jaký postoj zaujímají k Frankovi a naopak. Vedlejší zápletky snad nejsou úplně zbytečné (potrat, nevěra, skrývání svědkyně), ale nikam neposunují dění, jen tvoří vedlejší napětí k hlavní linii a jeví se mi jako nezajímavé. Zkrátka a dobře, pokud nejde o Franka a jeho snahu protlačit se do Oválné pracovny, je to nuda. 2. série 60%. (20.06.2013)