Amélia z Montmartru

I když je to typická "holčičí romantika", musí se nechat, že je zvládnutá bravurně. Kouzlo Francie na vás dýchne okamžitě. Skvělá Audrey Tautou, kterou mám hodně ráda, nádherná Paříž, kterou miluji a perfektní soundtrack, jehož titulní písničku hrají na klavír děti snad ve všech hudebkách - už to si myslím, že o něčem svědčí. Dnes už je to asi obehraný film, ale když jsem to viděla prvně, byla jsem fakt nadšená. (24.06.2007)

Jak jen definovat pocit štěstí, dojetí, optimismu, naděje v lepší život a víry v lásku mezi lidmi, zhuštěný do dvou hodin? Amelie z Montmartru. Jeden z mých top filmů, s neskutečným soundtrackem. Umění smíchané s prostotou. (21.11.2007)

Taky máte mezi svými nejoblíbenějšími filmy takový, který nepotřebuje slova, komentáře, nic vysvětlujícího? U mě je to Amélie... (23.01.2008)

jednoznačne jeden z najmilších, najpríjemnejších a najdivnejších filmov aké sa dajú vidieť,ktorý zakaždým poteší (25.02.2008)

originalita a neobvyklej optimismus. Všemožný dílky dohromady a výsledkem je líbící se mozaika plná francouzský atmosféry, krásný sympatický Audrey Tatou a „mile“ vtipných scén…na někoho to určitě působí kýčovitě a přespříliš přívětivě, na druhou stranu, nikdo si snad nedovolí popřít alespoň chvilkový „pozhlédnuvší“ pocit vyrovnanosti a chuti všem pomáhat, že aano (26.02.2008)

Film, který má atmosféru. Nejvíc na něm miluju ony detaily, na kterých je podle mého film postaven. Amélie mě už od začátku fascinovala. Když jsem film viděla poprvé, nemohla jsem se od něj odtrhnout a trnula jsem, jestli se s Ninem někdy opravdu setkají nebo ne. Myslím, že svým způsobem jsem se s hlavní hrdinkou ztotožnila a tak je to určitě můj nejoblíbenější film, který si můžu pouštět zas a znova. (03.03.2008)

No, nevím, mě to přišlo ja celkem obyčejný film. Vizuálně sice pěkně udělaný, ale to je tak vše. (20.12.2009)

Film? Ne, lehkost vážky, která se dotkne vodní hladiny jakoby jí pohladila a pošimrala zároveň. Závan svěžesti, průzračně čistý vzduch, který se nám z nádechu do plic šíří do celého těla, do každého póru naší bytosti, aby nás (snad jako tu vážku) povznesl malinko nad úroveň země a my mohli na okamžik létat. Tento filmový drahokam je jako živel vzduchu – éterický a přesto je v něm víc než dost toho, co v životě nazýváme plností, smyslností, bohatostí. Amelie je člověk, který se stejně tak rád noří do pytle s fazolemi, jako do srdcí svých bližních, není povrchní (jakým živel vzduchu bývá), její hloubka je tak veliká, jak jen si můžeme přát – a přeci bude znova a neustále začínat (pokračovat) tam, kde naše představa bude chtít končit…Nepoznat Amelii bych považovala za svou osobní prohru, tenhle film je totiž o oslavě života, dobroty, laskavosti a optimismu :-) (01.03.2010)

Vizuál a hudba (Yann Tiersen + část ústředního motivu skladby Adagio For Strings z Čety) - to jsou hlavní klady celého snímku, který lze žánrově velice těžko zařadit. Když to vezmeme kolem a kolem, příběh není kdoví jaký, nic moc se tam neděje, ale stejně se to libí a dobře se na to dívá. Hlavní představitelka je tak naivně roztomilá, že jí kdeco odpustíte a tím pádem odpouštíte celému filmu. Chápu oba dva názory, které se tady objevují. Někteří zatracují, jiní vyzvdihují. Já jsem někde uprostřed s mírným příklonem k té kladné části. (19.03.2010)

Môj celoživotný absolútny filmový TOP (delí sa o prvé miesto s Harvie Krumpetom), ktorý má len jednu chybu a síce, že je príliš krátky :(. Moje hodnotenie: 100% (27.07.2010)

Hodnotím ihned po shlédnutí a je možné, že svůj úsudek ještě přehodnotím. Zatím jsou to u mě hodně silné 4,5 *. Nejsem zrovna přívržencem nasládlých filmů a různých pocukrovaných romantických slátanin, ale o tomhle filmu se tohle samozřejmě vůbec říci nedá. Nádherně a vkusně natočený film, který má skutečně velké vnitřní poetické kouzlo a člověka z velké části dostane. FIlm o ženě, která ráda pomáhá všem kolem a snaží se jim dopomoci lásky, sama si však pomoc neumí, ale... uvidíte sami, nic neprozradím. Výborná hudba i herecké výkony představitelky Amelie i ostatních. (28.08.2010)

16.9.2010 Tady opravdu nepobírám hodnocení filmu, podle mně hodně přeceněnej kousek. Ano, sice to vypadá vizuálně docela hezky, ale Amélie tady působí že je spíš na hlavu, než roztomile, nebo jakkoliv jinak. Ona Audrey Tautou tak na mně působí snad ve všech filmech. Jediný co se mi docela líbilo byly ty její sviňárny co způsobovala prodavači zeleniny v jeho bytě. Celej film jsem asi nějak nepochopila.... nebo asi fakt nemám srdce, jak tady předemnou psal Nazghul, prostě mně to neoslovilo, ne tak jak by asi mělo. Už se nedivím že když jsem ten film viděla poprvé před pár rokama, že v mé hlavě upadl v zapomnění. Takže tři hvězdičky za Vorvaně, obskurní uchyláckej koníček a krásnou francouzskou hudbu. Potřetí se na to fakt nekouknu. No a navíc při zjištění že na jiným kanálu běžel ve stejnou dobu Soumrak mrtvých, mám ze vzteku chuť hodnocení jěště snížit.. :E (17.09.2010)

TOP Než člověk uvidí tenhle film tak by se měl rozehřát procházkou po staré Praze, po něm bude chtí už jenom odjet do Paříže. Od té doby bych jel do Paříže kdykoli znovu. Víc netřeba psát. Nádherná reklama na město, způsob života a duši. (24.01.2011)

Čekala jsem na film, kde se budu moci s hlavní postavou a scénářem natolik ztotožnit... a u tohoto filmu se to stalo. Je to pro mě nejzáhadnější, nejosobitější a nejoriginálnější film vůbec. (02.08.2011)

+ Detaily. (30.11.2011)

Přiběha osud Amélie mě dycky dostal a dostal mě i tentokrát. Marně dumám, esi se někomu někdy podařilo natočit barevně pestřejší a kamerově vychytanější. A odpověď zní - Ne, nepodařil. Amélie je tak krásně barevně udělaná, že to musí pohladit po duši každýho člověka (nebo aspoň drtivou většinu). Při dalším a dalším skouknutí se divák může zaměřit na nejrůznější detaily, které film nabízí. Tentokrát mě asi nejvíc uchvátila postava přitloublého prodavače zeleniny, který když se učil kreslit od křišťálového, tak sem se málem potrhal smíchy (jak se ten klučina rozpovídal, do toho líbezná muzika a nakonec jak ho stařík vypral ven), tu scénu sem si pustil víckrát a fakt sem se za břicho popadal. Tento srdečný film si mě prostě uplně získal. Rejže potvrdil své kvality a originální nápady i o tři roky později, kdy natočil neméně krásné Příliš dlouhé zásnuby. Doporučuju amélii skouknout v originální francouštině, kdy ta krása a líbeznost filmu vynikne ještě víc. (07.12.2011)

Velmi nenápadně působící snímek, který vás ale po počátečním nejistém rozjezdu naplno zatáhne do nevinně působícího, čistého světa plného laskavého humoru. Postavy působí roztomile rozpačitě a vše je jak má být - samozřejmě ve francouzském stylu chápání. Je založený spíše na úsměvných situacích než na scénáři, je tam trochu něčeho smutného, trochu veselého, trochu romantického...a dohromady tato mozaika tvoří skvělý film. Možná je potřeba vidět ho vícektrát, protože teprve pak pochopíte všechny detaily a kousky se vám složí do krásné mozaiky. Podle mě patří k těm nejlepším, které byly natočeny. Yann Tiersen Amélii doplnil hudbou, která vám šáhne na duši. (08.01.2012)

Je to neuvěřitelně podmanivé, intenzivní, trhlé, fenomenálně rozkošné (Auderey Tautou alias Amélie), hravé a tak bych mohl pokračovat donekonečna. Nemarněte tady čas čtením, dívejte se. Soundtrack je absolutní rozkoš! (02.04.2012)

,,Když prst ukazuje k nebi, jen hlupák kouká na prst." Krásnější neděle neni. Díky. (27.10.2013)

Skvělá Audrey! (01.12.2013)