Varšavská bitva 1920

Zaujímavý film, ktorý vtedajšie udalosti vyobrazuje dosť tvrdo a kruto, teda snaží sa o realistické poňatie vojny, podobne ako chorvátsky film Josef. Vizuál má krásny, podobný filmom Montevideo, bog te video, Match, či Treto poluvreme. Filmu ubližuje ten podivný romantický príbeh s tými prvoplánovými predtuchami a spomienkami. Tiež ten postup boľševikov vyzeral divne, najmä bol často používaný a to filmu nedodávalo na kvalite. Sprvoti som mal pochybnosti aj s časovým súladom obsahu niektorých rečí, no potom som zistil, že neboli úplne vytrhnuté z reality. Žena s guľometom bol už len taký obraz toho, že sa Piłsudského armáda bránila ako to len išlo. No nedali si veľmi záležať na rozdielnosti jeho a Stalina, vyzerali dosť podobne. Inak sa kamerovo snažili, snažili sa ukázať chaotický obraz vtedajších udalostí, temperamentné jednanie, na obranu vlasti samozrejme Poliaci nezabudli zavolať aj cirkev. No dosť tomu kvitujem, že sa nesnažili zhadzovať Rusov, bolo to vidieť tam s tou ženou, či boľševikom Poliakom alebo spriatelenými Kozákmi, skôr sa sústredili na démonizovanie boľševikov, to bolo vidieť pri tom znásilnení, vykonávaní potreby v dome, či burcovaním vojakov čokoládou na uliciach. To s tým Leninom dobre zahrali, proste ako časy po 1. svetovej vojne, časy po občianskej vojne v Rusku, divoké časy v našich končinách a tá poľská mentalita, tak to dobre zahrali. To, že tam dali aj krásnu ženu je pochopiteľné, no už mierne opozerané. Poľský veľkofilm to je, je to dynamický a brutálny film, no svoju úlohu spĺňa, no vedel by som si ho predstaviť aj inak. (14.06.2013)

Vyhrocené vlastenectví a přesvědčení o vyvolenosti národa jsou polské parádní disciplíny, v porovnání s nimi hrají i Američané jenom druhou ligu. A film popisující Zázrak na Visle si o spoustu patosu a černobílého pohledu přímo říká, takže výsledek byl už předem jasný. Historicky viděno, je pochopitelně mimo. V Polsko - Ruské válce se těžko hledá spravedlivá strana. Obě země šly do války pro územní zisky a z touhy zničit nepřátelskou hrozbu. V dějinách obou států jde jen o další kapitolu vzájemného potýkání, napovídající proč Stalin ochotně souhlasil se Čtvrtým dělením Polska a proč Armia Krajowa tajila před Rudou Armádou přípravy na Varšavské povstání. Ani co se kinematografických kvalit týče, tak to není žádná sláva. Scény působí poskládány bez ladu a skladu, občas jsou úplně nepřehledné a o nějakém silném příběhu se taky nedá mluvit. Herci nejsou špatní a kupodivu mi přirozenější přišli představitelé sovětských vojáků a ruských kozáků, zatímco chrabří šablonovití poláci mi brzo začali lézt na nervy. (19.08.2013)

Zpočátku jsem čekal drámo s válečným přízvukem, poté se to spíše vrhlo na válečnou strunu, ale tak trochu chaoticky. Nebylo by od věci alespoň hodit na obraz datum ve formátu měsíc a rok, aby i ti méně erudovaní v historii byli v obraze. Mimochodem já si poté vyhledal velmi zajímavé články o této válce a snad jsem se trochu obohatil o informace. Dále mi vadila primárně roztěkanost a až zbytečné sledování hlavních hrdinů a k tomu do další pod zápletky připlácnutí ještě šéfů Polska v oné době. Některé sekvence mě velmi bavili, bohužel zas některé záběry vypadaly, jako kdyby byly vyrobené z moduritu. Vše tak polovičatě uděláno až na patriotismus, které je všude kupa. Za mě bohužel průměrný film. (19.10.2017)

Po letech musím filmu jednu hvězdičku přidat, protože Jerzy Hoffman historické velkofilmy skvěle umí. Navíc je velmi dobře obeznámen s reáliemi, a tak srdce militaristy plesá nad všemi těmi detaily uniforem, zbraní, vojenství obecně. Chápu, že příběh působí příliš chtěně a uměle, nicméně pro mě je autentický, mohl se stát. Film má působivé herce, výpravu, velkolepě pojaté bojové scény, navíc neztrácí tempo, dovolí si pár vtípků. I od doby svého vzniku je to pořád svěží dílo, které si reprízu zaslouží. A v rámci literatury musím doporučit https://www.databazeknih.cz/knihy/polsko-v-boji-se-sovety-296202 (19.02.2023)

Polský velkofilm, který by mohl být skvělý, kdyby nebyl dost zmatečný, kdyby neobsahoval už poněkud trapnou a miliardkrát všude viděnou romantickou linku na pozadí války, kdyby to dávalo větší smysl. Postavy, pluky se objevovali a mizeli, chvílemi jsem nevěděl, kdo na koho zrovna vlastně útočí. Všichni samozřejmě všechny osvobozují ve jménu něčeho, všichni lžou. To je asi krom smrti to jediné reálné a poživatelné. Muselo to stát hodně peněz, výsledek je ale velice jednoduše zapomenutel... o čem že to píšu...? (23.05.2012)