Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1920 a bolševické Rusko má v úmyslu obsadit a sovětizovat oblasti, které vnímá od dob carského impéria jako sféry vlivu. Režisér sleduje obranu Polska za zachování svrchovanosti z několika stran, nejviditelněji prostřednictvím ústředního manželského páru. Zatímco kabaretní tanečnice Ola zůstává v napjaté Varšavě, její muž Jan se ocitá na bojišti. Velkolepé historické drama režiséra Jerzyho Hoffmana, který je dlouholetým odborníkem na podobné domácí velkoprodukce (například filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem), bylo zároveň vůbec prvním polským hraným filmem natočeným ve formátu 3D. (Febiofest)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (46)

Koly 

všetky recenzie používateľa

Proč jenom my nedokážeme natočit takový film? Myslím si, že námětů se v naší historii najde víc než dost a možná i režiséry na to máme, chce to jenom investovat nějaké peníze. Poláci se evidentně investic do podobných projektů nebojí a Jerzy Hoffman je prostě jistota. Ten chlap snad nedokáže natočit špatný historický flák. Bitva o Varšavu sice v mnohém připomíná ruské válečné velkofilmy, ale to mně osobně vůbec nevadí a nemám problém ani s vyobrazením Poláku jakožto zachránců světa před šířením bolševismu. Koneckonců kdo ví, jakým směrem by se ubírala historie, kdyby Poláci tu bitvu prosrali a tím pádem by v roce 1920 na hranicích s Německem vznikl stát pod přímým vlivem Lenina a jeho bolševické nákazy. ()

Georgex 

všetky recenzie používateľa

Zajímavé téma, záblesky kvalitního válečného filmu, ale jako celek to naprosto nefunguje. Hlavní vinu na tom nese neuvěřitelně špatný scénář, prapodivné vizuální zpracování, ale také přehnaný patriotismus, což pro nepolského diváka může být chvílemi až nepříjemné a to i přesto, že vidět prchající bolševika mu dělá radost.. Moje hodnocení 30%. ()

Reklama

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Polský geroj film, který mi, nemůžu si pomoct, občas připomínal bolševickou propagandistickou kinematografii. Kdyby místo Boha dosadili stranu, bylo by to to samé. A podobného patosu máme dost díky americké produkci. i když je fakt, že Poláci jsou zkrátka takoví. Výpravná stránka věci, která vlastně jako jediná stojí za výraznější zmínku, byla naopak na úrovni. Útoky jízdy i pěchoty stály za to, letecký útok nebyl také k zahození a na pozicích se to rvalo pěkně krvavě. Ale to pořád neznamená, že jsem od Hoffmana nečekal mnohem víc. 40% ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Vyhrocené vlastenectví a přesvědčení o vyvolenosti národa jsou polské parádní disciplíny, v porovnání s nimi hrají i Američané jenom druhou ligu. A film popisující Zázrak na Visle si o spoustu patosu a černobílého pohledu přímo říká, takže výsledek byl už předem jasný. Historicky viděno, je pochopitelně mimo. V Polsko - Ruské válce se těžko hledá spravedlivá strana. Obě země šly do války pro územní zisky a z touhy zničit nepřátelskou hrozbu. V dějinách obou států jde jen o další kapitolu vzájemného potýkání, napovídající proč Stalin ochotně souhlasil se Čtvrtým dělením Polska a proč Armia Krajowa tajila před Rudou Armádou přípravy na Varšavské povstání. Ani co se kinematografických kvalit týče, tak to není žádná sláva. Scény působí poskládány bez ladu a skladu, občas jsou úplně nepřehledné a o nějakém silném příběhu se taky nedá mluvit. Herci nejsou špatní a kupodivu mi přirozenější přišli představitelé sovětských vojáků a ruských kozáků, zatímco chrabří šablonovití poláci mi brzo začali lézt na nervy. ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Tak právě jsem přišel z kina, takže zážitky jsou ještě čerstvé. První polovina filmu nádhera. Prostě jsem se párkrát přistihl i s otevřenou pusou a jen jsem si říkal, jaká je to škoda, že i my Češi neumíme tak nádherné a velkolepé historické filmy. Kostýmy chválabohu nevypadaly lacině, čehož jsem se obával, bojové efekty jakož salvy z děl, kulometů byly také na Evropu oku lahodící. Ani herci neudělali filmu ostudu. Jediná věc, která dle mého názoru chyběla k úplné dokonalosti, byl mírně odfláknutý scénář. Do takovéto látky se dalo přece vměstnat ještě více děje (například v zajateckém ruském táboře, nebo se mohla ukázat reakce Lenina na zpackanou bitvu trochu podrobněji) - největší vadou na kráse tak bohužel zůstává příšerný happyend, který zde za žádnou cenu nepatří. Těšil jsem se na realistické ztvárnění, v závěru jsem bohužel dostal přeslazený Hollywood. Vždyť přece zdání, že musí vždy všechno skončit dobře nechme amíkům, ti si tím léčí svoje komplexy, my Evropané (a hlavně Slované) přece víme, že se ne vždy všechno vydaří. Takže shrnutí: film dobrý, s trochu slabším scénářem, dílko, jež se Polákům povedlo - dílko, jež znovu trochu povznese už tak velký patriotismus a vlastenectví všech Poláků (u nás tímto filmem, který měl povznést národní hrdinství, se měly stát Lidice) - posuďme sami, jestli se tak stalo... ()

Galéria (75)

Zaujímavosti (7)

  • Ve snímku vystupuje i postava kněze Ignacyho Skorupky (Lukasz Garlicki), který se rovněž účastnil bojů v rámci polsko-sovětské války a padl v bitvě u Ossówa. (majky19)
  • Ve scéně, kdy jedná premiér Wladyslaw Grabski (Michał Żebrowski) s maršálkem Pilsudskim (Daniel Olbrychski), Pilsudski očekává, že Grabski podá demisi a odstoupí z vedení vlády. Prý kvůli tomu, že přestal věřit ve vítězství polské armády. Skutečnost byla ovšem jiná. Vláda Grabského byla pouze dočasná (pol. tymczasowa) a v důsledku polsko-sovětské války byla utvořena Vláda národní obrany (pol. Rzad Obrony Narodowej) pod vedením Wicentyho Witose. (majky19)
  • Děj se odehrává v roce 1920. Ve filmu se ale objevilo ruské obrněné vozidlo Ba- 27, které se začalo vyrábět až v roce 1928. (ČSFD)

Reklama

Reklama