Skrytá vada

Natočiť dvaapolhodinovú detektívku, kde nie je nikomu jasné, čo sa deje, najmä nie vyšetrovateľovi a tým pádom ani divákovi, je umenie. Napriek tomu som získal klamný dojem, že všetko zrejme do seba zapadá a že všetky scény sú zoradené za sebou presne tak, aby to čo najlepšie vyhovovalo príbehu. Atmosférou a dobou to možno pripomenie Boogie nights, ale Anderson sa aj tak ocitá na úplne novom území a výsledkom je jeho najkomplikovanejší a možno aj divácky najťažší film kariéry. Niet divu, že sa ho naši distribútori zľakli, ale práve v kine by to bol ten pravý vťahujúci zážitok. Pozor, keď sa zjaví nejaká herecká superstar, neznamená to, že jej postave dá scenár zrazu veľa priestoru, znamená to iba, že každý chce hrať vo filme P.T.A. (28.11.2016)

PTA má všechno velmi dobře promyšlené, uznávaní herci po spolupráci s ním slintají, protože vědí, že i otevírání konzervy umí natočit skutečně podmanivým způsobem, takže ten, kdo její obsah sní, má nominaci na nějakou hereckou cenu téměř jistou. Jenže tady, stejně jako u předchozího Mistra, dle mého tak trochu přecenil své možnosti (a možná i schopnosti). Atmosféra, herci, dialogy, detaily, aranžmá scén – všechno je znovu vypiplané, všechno je opět v takové konstelaci, že z toho musí být divácký superzážitek. Jenže alespoň v mém případě není. Znovu je to poměrně „těžký film“ na sledování, který toho nedá moc zadarmo. Leccos jsem nepochytil, nestydím se za to, holt si tenhle děj-neděj dám třeba za pár let znovu. Další one-man show Joaquina Phoenixe, tenhle herecký klenot nám ještě ukáže!! (26.03.2015)

A já pořád neviděl Až na krev, hanba mi. Paul Thomas Anderson se mi začíná zamlouvat čím dál víc, zatím to vypadá, že jsou pryč ty doby, kdy svými zvláštními filmy zaujal masy, u tohoto snímku by to vlastně v principu ani nešlo, podle toho, co jsem o postmoderním Thomasi Pynchonovi četl, se režisérovi podařilo ve filmu jeho styl vystihnout. I před stopáž naprosto perfektně sladěný příběh, kde se něco tak racionálního, jako vyšetřování pohřešované osoby, mísí s hypnotickými okamžiky monologů, hodnotícími děj, scénami situačního i slovního humoru, pomrkáváním na diváka a drsnými a (skutečně) romantickými pointami jednotlivých linek. Přitom nevidíš zaškobrtnutí, nebo snad mezery v tempu a celé to dlouhé vyprávění uteče jako voda. I když chápu, že snímek by netrhal divácké rekordy, v přítmí kinosálu by to na ty dvě a půl hodiny byl daleko intenzivnější, téměř až magický zážitek. Líp to prostě doma nejde. 90%. (30.03.2015)

Inherent Vice je síce hviezdne obsadená, komediálne snaživá, bizarná kriminálka - pozor však na jednu vec. Je veľmi tenká hranica medzi tým, či si ju naplno užijete alebo ju rezolútne zavrhnete. Paul Thomas Anderson nakrútil vzhľadom na žáner prekvapivo nezáživný počin, ktorý si od vás vyžaduje veľmi veľkú pozornosť. Áno, tento film zďaleka nestojí za pozornosť. Režisér usporadúva 2,5-hodinovú hru s divákom, kde skúša jeho pozornosť a trpezlivosť. Stačí, ak podceníte jednu na pohľad bezvýznamnú scénu a ste na dobro stratení. Pri tak dlhej, konverzačnej a dejovo zamotanej snímke možno divákovu tendenciu strácať pozornosť a tápať chápať aj ako metaforu pre Docovu dezorientáciu v spletenci postáv a udalostí. Skrytá vada je tak nezáživné filmové sústo, no len pre pozorných a pripravených. (31.05.2019)

Film o generaci rodičů samotného PT Andersona (film se odehrává v roce jeho narození) je po boku Nejhledanějšího muže a Map ke hvězdám tím nejzajímavějším a nejlepším z celého loňského roku, včetně mimo-hollywoodské produkce (a všechny tři filmy svým způsobem mluví o Americe... a všechny tři filmy svým způsobem přehlédli na Oscarech). Zfetovaná matka Amerika aneb s Larry "Doc" Sportellim triviálně řečeno: "Jak dlouho už pracujete pro Golden Fang?". "Peace" + vztyčený prostředníček knižním vydavatelům - Pynchona je tu málo! (a repete distributorům - proč to nešlo do českých kin!?) Skvělá filmařina, skvělá komedie, skvělá hudba a především krásný film o lásce! (26.04.2015)