Piráti Karibiku: Salazarova pomsta

Musím se smát, když si vzpomenu, jak Jeník vždy na všechny strany úpěnlivě pičoval na nevypověditelný úvazek v Džampstrýtu, bez něhož by ale nikdy nebyl tam, kde je dnes, protože to prý pro něj byla naprosto dehonestující role v seroši pro tupé týnejdžry a nemohl se kvůli tomu věnovat vysněným kůl andrgraundovým projektům. Padesát míčů je ale evidentně dostatečná cena za tvář i zásady, a tak na stará kolena předvádí snad to nejtrapnější debilní čurákování v povrchní komerční žumpě, jaké kdy bylo na plátně k vidění a kterým navíc dokonale degraduje už tak dostatečně hloupou, obskurně předraženou dyznejovskou sračku pro zvláštní školou povinné retardéry a vrozenými genetickými vadami značně zpomalené pětileté děti. Od vcelku snesitelné jedničky to jde s touhle sérií od desíti k prdeli, ještě pár pokračování a ty infantilně maligní tumory dosáhnou úrovně klecových lůžek, všichni ťy pyráťy po sobě budou z dvanáctiliberních děl dvě hodiny už jen rovnou nesmírně efektně střílet hovna a Brukhajmrovo prasátko kvičet blahem, jaké má další nové, perspektivní a nesmírně hihňavé cílové publikum a jak mongoloidní scénarista, efiksa a uboze prostituující degen Jeník zvítězili i nad bazálním vkusem a elementární inteligencí. (07.09.2017)

Pirátům se opravdu povedlo vrátit se ke kořenům, vizuálně je cítit, že časy ošklivě ateliérové čtyřky jsou ta tam a noví progresivní skandinávští režiséři, jejichž jména si snad nikdy nezapamatuju, mají řemeslo v malíku a opět se na to hezky kouká. V akčních sekvencích znovu zní ten starý Bedeltovský-Zimmerovský motiv (nový skladatel absolutně zaměnitelný a nic nového extra nepřinesl) a provází, hlavně za začátku, hutné akční šermovačky přesně tak, jak to od Disneyho známe. Nikdy se to však nepřeklene v euforii a pocit, že vlastně koukáme na něco nového a vyloženě strhujícího. Jack je opět věčně opilý nemehlo, kterého milují mraky puberťáků, což vyvažuje správně děsivý a nechutný Javier Bardem, ovšem ani po něm, jakmile se slehne voda, se mi v dalších dílech stejskat nebude. Hodně jsem doufal, že to dopadne alespoň takhle a pátí piráti nebudou úplně sestřelený publikem, ale po úvodním hypu jsem přecijen čekal malinko víc než jen bezchybně poctivé blockbusterovské řemeslo. PS : Paul McCartney byl tak akorát k smíchu. .. 7/10 (26.05.2017)

Pirátskou sérii mám moc rád. Miluju postavu Jacka Sparrowa která je pro mně neuvěřitelným ztělesním humoru, miluju námořní scény, miluju méně usedlickou jedničku, vizuálními nápady nabitou dvojku a trojku a solidně řemeslně zmáknutou čtyřku. Popáté to už však od začátku působilo jako moc a i když se mi čtyřka líbila (dvojka je stále nepřekonatelná) bál jsem se aby pětka nebyla neuvěřitelným nastavováním klišé. A strach jsem měl i když to vzali dva noři Joachim Rønning a Espen Sandberg kteří sice natočili Oscarové Kon-Tiki (neviděl jsem a bůhví jestli někdy uvidím) ale člověk by jim těžko svěřil projekt u kterého se někdy odhaduje rozpočet až na 400 milionů dolarů. Ale zázrakem se jim povedlo natočit neuvěřitelnou pecku která je navíc jedním z vrcholů celé série. Jak jsem ji říkal rozpočet tohoto filmu se odhaduje až na 400 milionů dolarů. Těžko byste jiný film na kterém jsou ty peníze vidět. Sice 50 milionů zase bylo pro Johnnyho Deppa ale jinak jsou ty peníze opravdu vidět. A co se týče pirátské mytologie je také nejzajímavější. Záporáka Salazara hraje Javier Bardem a o něm můžu s klidným srdcem říct,že si po 23 třetí Bondovce Skyfall zahrál dalšího neuvěřitelně slizkého padoucha ze kterého navíc jde ten správný respekt a strach. Sice nedosahuje kvalit takového Davyho Jonese ale s klidným srdcem si dává Černovouse. Ve filmu se jinak opět objevuje Barbossa který má ve filmu linku která neuvěřitelně rozevírá charakter postavy a jedná se o jiný pohled na Barbossu (Geoffrey Rush je pořád super) Ve svém malém prostoru zaujme i Orlando Bloom jako Will Turner který si své odehraje i přes to, že ho není tak moc. Více prostoru mají dva představitelé mladé generace Brenton Thwaites a Kaya Scodelario. Thwaites je především nový Orlando Bloom který fajn hraje avšak více se o něm říct nedá. Avšak Scodelario si krade každou scénu pro sebe a představuje stejně silný ženský charakter jako třeba Rey ve Star Wars 7. Pětka navíc obsahuje neuvěřitelně skvělou fungující scénu s gilotinou či úžasnou akční scénu s nemrtvými žraloky. Po posledních třech dílech se také jedná o první film ke kterému neskládá hudbu Hans Zimmer ale Geoff Zanelli. A ta je slušná a hodně podtrhuje atmosféru filmu. Sice kopíruje hudbu jedničky a Klause Badelta ale neuvěřitelně funguje v pozadí scén a jakmile začnou závěrečné titulky a vy čekáte na potitulkovou scénu (která je neuvěřitelná atmosférou) nemůžete o hudbě říct nic špatného. Solidní důstojný pátý díl, slušné nalití nové krve do série a chci šestku co nejdřív. Se stejným režijním týmem pokud by to šlo! (26.05.2017)

Trvalo to dlouho, ale pirati jsou zpatky v plny parade. Film dava zapomenout na mizernej ctvrtej dil a dotahuje se na uroven prvnich tri. Pribehove samozrejme necekejte zadnej zazrak, klasicky uvodni saskovani a pak zase vyprava za legendarnim predmetem a do toho samozrejme nejaky ty stary krivdy a prokleti, ale nastesti to funguje. Akce od zacatku do konce, postavy neztratily nic ze svoji zabavnosti a triky opet na spickovy urovni. Samozrejme nechybi ikonicka hudba. Jednu hvezdicku srazim za tuctovej pribeh, sice chapu, ze se neda asi vymyslet na dany tema nic moc novyho, ale meli na to 6 let, mohli jeste trochu zamakat. Ale i tak spokojenost. (11.11.2017)

Nedá mi to než zahájit místopřísežným prohlášením, že ty pravé Piráty máme momentálně v Parlibiku, a to je skutečná! Salazarova pomsta. Nyní potáhnou s bojovým pokřikem ,,to máte za CzechTek" mezi posraneckými lavicemi a budou zákeřně i nekompromisně trousit parazity.... Pohádková série o Dýp Džekovi snad doskotačila ku svému závěru. Nahrávalo by tomu množství happy endů, se kterými se na konci roztrhl Blůmův pytel. Jo, tak ne, oko mé znavené vidí na boční liště, že se připravuje šestka, super. Proč to zahodit, když to ještě nese, že? Určitě se dá z Džonyho vydojit pár dalších pitoreskních grimas, potažmo dolarů. Od prvního, svěžího dílu však některé aspekty poněkud docházejí. Kupříkladu smysluplná mytologie, s tím související scenáristická invence, případně pak humor, který by nebyl brutálně křečovitý. A především, na čemž si trvám, snesitelní herci. Bardem ještě svůj part dýchavičného rozložence zvládl solidně, Thwaites se dá jakž takž nevnímat, ale vypoulená Scodelario, doplněna o snad nejotravnější dabing, jaký kdy měl tu čest potýrat mou sluchovou soustavu (sorry Tenorová, jako zas nic proti, ona takhle otravně zní i v originále) a obsazená v absurdní roli přemoudřelé pizdy, to je i na kulyčka cufýl. Jestli tohle má být něčí femfikal, pak snad jen masochistického gurmána, libujícího si v permanentních hysterických výlevech nafrněné polovice. (06.11.2017)