Zviera

Jedna z nejpovedenějších komedií s nesmrtelným Belmondem, kterého doplnila okouzlující Raquel Welch. Nezapomenutelné hlášky a vtip v každém záběru opravdu stojí za to. Zkrátka tuhle záležitost by si neměl nechat ujít nikdo, natož fanoušek Belmonda. Vřele doporučuji, neboť na mne to udělalo veliký dojem už když jsem ji viděl poprvé jako malý kluk. 90% (18.11.2010)

Francúzsky, zväčša len komediálne ladený režisér Claude Zidi, zrejme nakoniec namiešal predsa i o čosi málo viac ponúkajúcich sa ingrediencií do daného pokrmu, než bol vskutku schopný stráviť, no i napriek tomu, titulné Zviera väčšinou celkom obstojne [vy]držalo pohromade až po záverečné titulky s predchádzajúcou sekvenciou, podobnou zrovna tej z titulu Jumanji; nakoľko sa hneď ponúkalo príslušné osvieženie v podobe pridanej vsuvky »filmu vo filme«, z čoho sa následne dalo v podstate vyťažiť snáď i neúrekom všelijakých možností, a čuduj sa svete, ono to normálne zafungovalo. • Jednak sa mi postupne najprv prezentoval živočíšny, ústredný protagonista Mike Gaucher, ako vyhľadávaný kaskadér na mimoriadne nebezpečné, filmové situácie, pričom «kaskadérsku dvojicu» vytváral spoločne i s Jane Gardnerovou, do ktorej bol vlastne už od začiatku zamilovaný až po uši, a jednak vďaka istej situácii sa toto puto napokon akosi pretrhlo, aby vari vzápätí robil kaskadérskeho dabléra zženštilému talianskemu hercovi Brunovi Ferrarimu, ktorý prišiel práve do Francúzska nakrúcať nový film, keď »obidve postavy« stelesňuje dobrodružný typ v podaní Jeana-Paula Belmonda v dvoch rôznych variáciách, čo so sebou už automaticky prinášalo i viacero humorných epizód, vrátane i naozajstných kaskadérskych kúskov prostredníctvom Bébela, ak ho avšak aspoň miestami nezastupoval nejaký „artista predvádzajúci kaskády”? • Atraktívnu Jane stelesnil «sexuálny symbol» 60. a 70. rokov XX. storočia, ktorý, myslím, teda okrem daného sexappealu - nemal v rámci hereckého výkonu čo extra ponúknuť, ak aspoňže nepočítam i medzičasom trocha spomínané, vyššie uvedené vlastnosti, ktorých zase nebolo až toľko, koľko by sa mohlo na prvý pohľad zdať. • Na mňa táto "zidiovka" zapôsobila občasne až chaotickým spôsobom, čím si zároveň za to vyslúžila i celkový, kritickejší pohľad v rámci celku; alebo Belmondo mal v sedemdesiatych rokoch aj vydarenejšie tituly s komediálnym charakterom na podobný spôsob »zámeny dvojníkov«, à la Le Magnifique, kde sú síce akési 2 časové roviny, v ktorých sa doširoka rozprestieral Bébelov nadštandardný, herecký prejav, ale akoby tentoraz znovu vykrádal sám seba v inom, no tom istom ponímaní; skrátka, začínal sa máličko prehrávať, toľkoto len na záver. (27.02.2024)

Na čsfd nejlépe hodnocený film s Belmondem. Říkám si, jak to, že jsem ho doteď neviděl? Film stojí na Bebelových parádních kaskadérských kouscích - a že jich je a ten závěr ! - a na komiksově dokonalé krásce Raquel Welch. To mi však tentokrát na 5* nestačilo. Po shlédnutí musím konstatovat, že Zvíře pro mne nejlepším Belmondovým filmem není (70%), i když v žánru komedie samozřejmě nadprůměr. Děj je jenom vata a legrace kolem Bruna nebo sociálního úřadu mě nebrala. Holt jsem u belmondovek zvyklý na jinačí, příběhovější těsto. (10.06.2012)

Nejen, že Belmondo je Pan herec, zde navíc hraje s takovým gustem a s takovou živočišnou radostí, že místo oslavných ód se zmůžu jen na lakonické:   JE TO ZVÍŘE!   Ovšem taky mizerný otrapa.   „Okamžitě odvolej, co jsi řekla!“ - „Co? Toho mizeru?“ - „Otrapu! Mizeru dokážu spolknout, ale OTRAPA... Michel Gaucher! To tedy ne. To je urážka! Za tohle musíš dostat pár... “    ...    ...     A žbluňk! (24.05.2013)

Dříve mě, myslím, napadala myšlenka, čím to je, že se mi tyto profláklé francouzské komedie s Belmondem, Funèsem, Richardem nelíbí až tak moc, jako ostatním lidem v našich zeměpisných šířkách. Nyní však vím, že jejich pohled na tyto většinou těžce průměrné filmy je značně ovlivněn nostalgií z doby minulého režimu, který jsem já naštěstí nezažil. 50% (20.12.2015)