Atlas mrakov

Obsahuje spoilery. Atlas mraků je popová revolucionářská agitka. Není divu, že v USA tržně propadl: lidé z Occupy Wall Street asi multiplexy nezaplní. Po jeho zhlédnutí se už na Matrix nebudu koukat stejnýma očima. Cyklicky, od revoluce k revoluci na diváka křičí patřičně polopaticky: Má to cenu! Odspoda vzniká pokrok, svobodu si musíte zasloužit, peníze jsou fuj, individuální oběti jsou košér, když jsou pokládány pro lepší, byť sebevzdálenější budoucnost "nás všech," neb právě takové spustí lavinu. Neposlouchejte temný hlásek vlastní malosti. "Oni" jsou jasně špatní, "my" jsme schopni být dobří, pojďme s tím něco udělat. Nejen nemoci společnosti, ale také náboženství zde putuje časem stejně jako základní clash domněle neměnných starých a slibně nových pořádků. Konzumní katechismus jídlonošek připomíná, že (náboženství) může nabýt nečekanou a destruktivní formu, Somni zase, že stejně tak dokáže sloužit naději. Tím dostáváme další clash: ideologický. Svět v Atlasu mraků je jednoduchoučký, bipolární, láska hory přenáší a na vrcholu stojí jediná pravda pravdoucí. "Nezapomínat dějiny a pobízet společnost je elementární pro naši cestu k lepším zítřkům." Atlas mraků je úžasně orchestrovaný a nezapomenutelný snímek, u kterého se ale ani malinko nebudu divit, když ho někdo za své zjednodušování a pravdu pravdoucí odstřelí odpadem. (03.12.2012)

Ambiciózní obsah ve formě neambiciózního blockbusteru. Ani jedno nešlape dokonale. To hned na začátek. Atlas mraků měl rozhodně potenciál na to, aby se jednou hřál po boku filmových legend a mluvilo se o něm stylem "Atlas mraků jsi viděl, ne? Ale že se ptam, dyť to je samozřejmost." Jeho status ale nakonec skončí spíše na úrovni Pátého elementu či Aronofskyho Fontány - tedy těch "divných" filmů, které sice dobře známe a nějaký kult kolem nich rověž vznikl, ale už je těžko zařadíme mezi zásadní kinematografická díla. Tvůrci určitě odpálili malou atomovou bombu, co se týká vyprávění příběhu - šest příběhů zběsile twistuje a střídají se kolikrát po každé scéně, přičemž je scénář předhazuje tak, aby tvořily dojem dramaturgicky plynulého díla. Dopředu letí neskutečně rychle a tříhodinovou stopáž spálí rychleji, než desetibojař dvacet kalorií. Horší je, že samotný obsah zůstává povrchní a strašlivě doslovnou báchorkou. Ano, má obrovskou sílu v ukazování souvislostí, pomíjivosti významů a nevyzpytatelnosti běhu dějin, v nichž každý čin může zanechat nemyslitelné následky. Emocionálně však nezasáhne, tah na branku postrádá a přímočaře předhazuje klišé, jež sice neurazí, ale ani neudělají víc, než že si splní svou povinnost. Jednotlivé příběhy by samy o sobě obstály hodně těžko (nejlepší mi nakonec přišla lehká a vtipná epizoda s kritikem) a zbývá jen představa, co by se stalo, kdyby nebyly pouhou součástkou zajímavého díla, ale umožnily i silnější samostatný zážitek, dílčí katarzi. Můžeme namítnout, že v Atlasu mraků je důležitá provázanost, nikoliv jednotlivé epizody a že by mohl takový přístup zastínit dojem celkový. Možná. Nevím. Zástup namaskovaných herců, z nichž nejeden obstarává pět a více rolí, správně poukazuje na fakt, že na hereckých výkonech a tvářích nezáleží (masky, zejména ty asijské, jsou příšerné). Triky OK, hudba taky, co se týká té omáčky kolem. P.S. Tři hvězdy proto, že tenhle film mohl být něčím mnohem silnějším. Za vidění ale stoprocentně stojí. (02.01.2013)

Nadprůměrný film s výbornou hudbou, u kterého možná ještě změním hodnocení. Půvabné zahajení starým dobrým hercem, který je něco mezi Laurencem Olivierem a Michaelem Cainem v zaří ohně a hvězd. Na filmu se taky podepsala krize, tři režiséři museli točit jeden film, herci museli hrát několik postav. Muži, kromě mužů ženy, jak Shakespearovské a ženy kromě žen i může. Jako by někdo z trojice režiséřů musí chtěl, aby se ženy citily jako byly v mužském těle. Ale některým z těchto herců nebylo souzeno hrát zaporné a některým kladné. Někteří si však vychutnali všech druhy rolí plnými doušky. To byl třeba Tom Hanks, naopak Hugh Grant a Hugo Weaving si zahrali plno zajímavých nekladných roli. Vyzdvihnout bych chtěl sadistickou ošetřovalku, demonického vodníka Jiříka a načelníka Konů. Na konci komentáře bych chtěl poznamenát, že i když jsem šel zdarma díky bonusu zakaznické karty nejmenováného řeťezce (kino Galaxie dne 20.12. 2012 - napověda) tak toho nelituji a šel bych i za plnou cenu. Hlavně chci napsat, že nejsem filmový kritik a extra znalec a moc vysoko nebydlím. (21.12.2012)

Tak tato filozofická fantasmagorie, ve které stovky lidí vidí ohromné poselství, mě prostě a jednoduše nedostala. Moc mi nejde na rozum, proč je z toho tolik lidí tak vyplesknutých. Je mi jasný, o co tvůrcům šlo, ale na mě to nezapůsobilo ani za mák. A proč? Protože jsou ty příběhy chaoticky naskádány na sebe, je to divně sestříhaný, člověk se tak nemůže pořádně ponořit do jednotlivých příběhů a vychutnat si je. Některé linie se mi líbily, ale ocenil bych je spíš v samostatných filmech, než v tomto slepenci. A navíc ta šílená stopáž, uf, to byl výkon to dokoukat. Opravdu jen místy mě ten film dokázal zaujmout, některé scénky pobavili, v celkovém pohledu ale nejsem vůbec spokojený. Ne že bych ten film jen čistě odsuzoval, určitě má něco do sebe, ale témata jako reinkarnace, osudovost apod. by šly zpravovat určitě mnohem zajímavěji a úderněji. A nejvíc mě dostává, jak o tom někteří zde mluví jako o filmu, který se stane pilířem budoucí kinematografie. :-X Ale abych jen nehanil, tak musím vyzvednout herecký výkon Huga Weavinga a především jeho roli démonického našeptávače, to bylo vážně něco! Jednotlivé příběhy by si asi zasloužily vyšší hodnocení, celkově ale film hodnotím, tak jak hodnotím, protože v takových výškách by se podle mě neměl pohybovat. Ale třeba se k tomu ještě někdy dostanu a svoje hodnocení přehodnotím... 50% (28.12.2012)

Nevím kde se vzalo přirovnávání k Vesmírné odysee, ale to je tedy opravdu mimo. Potencionální náročnost tohoto filmu spočívá jedině v orientaci ve větším počtu dějových linií, ale to je tak vše. Jinak je to „jen“ velice precizně natočený film, jehož postavy sem tam utrousí nějakou tu celkem banální pravdu o životě a o tom jak to jde všechno od desíti k pěti (někdy pro jistotu i vícekrát, aby se to lépe pamatovalo), ale žádná hlubší moudra, poselství či přesahy ve filmu (ani v knize) nejsou. Výroky o vizionářství jsou dost přemrštěné. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že křečovitě proklamovaná chytrost snímku, je jen iluzí a vše je jen jako. Není moc nad čím dumat, maximálně nad tím kolik vypotřebovali maskéři latexu na jednotlivé postavy Toma Hankse. Mimochodem díky němu mi film mnohem více než zmíněnou 2001, připomíná Polární expres. Ale abych jen nerýpal, Wachovští a Tykwer natočili hezky vypadající, svižný a i přes delší stopáž zábavný film. A to také není málo. (22.04.2013)

Velmi sporadické dílo... mnoho, ale opravdu mnoho nic kolem malé podstaty.! Trochu zklamání, ale na nedělní večer, celý večer, proč ne... (28.07.2013)

Atlas mraků jsem odkládal snad celých 5 let. Důvodem mého otálení byla nejen monstrózní stopáž, ale také skutečnost, že mi lidé, co již snímek viděli, říkali, jak je složitý na pochopení. A abych se přiznal, v posledních letech jsem se dobrovolně vzdal sledování složitých filmů, neboť večer po únavných dnech jsem chtěl u televize hlavně zrelaxovat, minimálně přemýšlet a spíš se bavit. Jasně, netvrdím, že jsem od roku 2012 neviděl divácky náročnější záležitost, ale zkrátka jsem je příliš nevyhledával. Tolik úvodem. Píše se rok 2017 a já konečně napravil dávný rest. Směska příběhů, jež tvoří tento snímek, je sama o sobě poutavá, byť zpočátku docela chaotická a člověk se nemůže dočkat, až se mu na konci nějakým způsobem propojí či dosáhnou své pointy. Stalo se. Neohromila mě, ale svým možná lehce filozofickým přesahem dokázala zaujmout. Celkově je Atlas mraků zdařilým filmem, který si pro dokonalé pochopení a povšimnutí i různých detailů zaslouží minimálně ještě jednu projekci. Otázkou je, kdy se k ní dokopu. Na první zhlédnutí je tento počin poměrně velké sousto, avšak síla jeho ústředních myšlenek, jež se prolínají onou zmíněnou směskou příběhů z různých dob, je natolik atraktivní, že nemohu hodnotit menším počtem hvězdiček, než čtyřmi. A kdo ví? Třeba jednoho krásného dne přihodím i tu pátou, což by si celá ta tvůrčí skvadra plná zvučných jmen zasloužila. (25.05.2017)

Jeden z najkreatívnejších filmov roku 2012, ktorý v úvode popletie hlavu, nasýti zmysly a celkovo uspokojí hlavne po vizuálnej a hereckej stránke. Zanechá pamäťovú stopu na dlhé obdobie a niektorých možno podnieti k opätovnému vzhliadnutiu. Za seba môžem vyhlásiť, že by som tých 172 minút už ťažko znova dala...Filmu by neuškodila len o niečo kratšia minutáž a vynechanie niektorých scénok (napr. línia s dôchodcami na úteku). Kombinácia Tykwer & Wachovski zahviezdila absolutne odlišným spôsobom filmárčiny a to, že každý herec si zahral minimálne 5-6 postáv tu už dávno nebolo. Hugh Granta ako vodcu kanibalov si budem ešte dlho pamätať. Kinematografia má zasa o jeden hodnotný kúsok naviac. (03.04.2013)

Hned bylo jasné, že s tímhle filmem budu mít tak trochu problémy, proto jsem shlédnutí tak dlouho odkládal. Natočené je to sice perfektně, ale nějaké propojení mezi jednotlivými příběhy jsem vůbec necítil a neustálé proběhávání mezi nimi nebylo to pravé. To bych tak nějak přeci jen překousl, kdyby na konci bylo něco grandiózního, co by tu tříhodinovou stopáž oživilo, bohužel ani něco extra na závěr nepřišlo, takže jsem docela zklamaný. (03.08.2013)

Nějakým podařeným způsobem propojené příběhy, které jsou od sebe časově rozděleny. Nevím, co si o tom mám přeně myslet, film mě po celou dobu bavil, líbilo se mi, jak se střídají ty doby a nebylo to ani nijak zmatené, protože se ty doby od sebe dost podstatně lišily. Ale co mě zklamalo byl konec, žádný závěr, vlastně žádná pointa, jen odrbané klišé, ze kterých bychom si měli vzít příklad asi? Díky vlastně jednomu zakončenému příběhu se mohl stát ten druhý (v časové posloupnosti), to se však omlouvám, to mi nějak nestačí. Proto slabší 4 hvězdy 70% (27.09.2013)

Zložitý, ohromujúco ambiciózny, zľahka pritiahnutý za vlasy… taký či onaký, Atlas mrakov patrí k najkomplexnejším filmom posledných rokov. Spája v sebe minulosť, súčasnosť aj budúcnosť, pokrýva najrôznejšie žánre od komédie, cez science fiction až po detektívnu drámu. Herci (hviezdy ako Tom Hanks, Susan Sarrandon, Halle Berry, Hugo Weaving, Jim Broadbent a ďalší) podali geniálne výkony a spolu s maskérmi ma párkrát počas filmu zmiatli. Belosi hrali aziatov a černochov, muži hrali ženy…kombinácií je nespočetne. Kvôli ich odhaleniu treba ostať aj na záverečné titulky. Dokonca treba pochváliť aj výkon Hugha Granta, ktorý každú postavu zahral výborne. Je to jeden zo snímkov, ktorý si nenájde kvôli svojej zdanlivej zložitosti a prekombinovanosti veľa priaznivcov. Sám som bol na začiatku zmetený a navyše nie všetky príbehy divákovi sadnú. Napríklad mňa najviac bavili 80.roky ale príbeh v budúcnosti s Aziatmi som mal chuť pretáčať. (16.11.2013)

50% Myšlenka filmu velice zajímavá, ale nedosahuje tíženého výsledku. Je to skvěle výpravné, ale příběhově se to míjí a vyznění nemá dopad. Mnohým přijde dvě hvězdy příliš málo, ale já už Atlas mraků podruhé nechci vidět. (20.12.2012)

Vizuálně mě to lízlo (Hugo Weaving jako sestra Noakesová dost cool!), avšak jinak bylo neschopné u toho cokoliv cítit. (12.10.2017)

Úchvatná filmová skládačka, k níž mají samozřejmě mnozí výhrady kvůli nesnadné pochopitelnosti a žánrové roztříštěnosti, ale bohatě stačí přečíst knihu, aby bylo jasno, jak geniálně to celé funguje a zapadá. Tvůrci ohromují odvážným audiovizuálním řešením a dokonale stmelují vyprávění paralelním gradováním všech příběhů a překrýváním shodných motivů v rozdílných životních situacích a dějinných etapách, přičemž je mi úplně ukradené, jestli to nemá precizně vyvedené postavy nebo pointu hodnou Nobelovy ceny. Jeden z nejúžasnějších kinematografických počinů nového tisíciletí, který bude doceněn až s odstupem času. (01.12.2012)

Nebavilo ma to. Nie je to tým, že by bol príbeh dlhý alebo moc zložitý, bolo to skôr tým, že sa tu od začiatku začalo rozvíjať niekoľko príbehov a ja som si nenašiel cestu ani k jednému, pretože sa za chvíľu prešlo k druhému. Celý film som čakal, že to do seba zapadne, alebo, že na konci príde nejaké fajn rozuzlenie alebo poita. A dočkal som 172 minútového filmu kde každá postava len mudruje a to je tak všetko. Ani na hodine matiky keď sme preberali tie najzložitejšie príklady som sa necítil tak blbo ako tu na konci filmu. Natočené je to ale fajn, efekty, masky ,kostýmy nemajú chybu a herecké obsadenie a hudba sa tiež radia ku kladným veciam filmu. Radšej skúsim rubikovú kocku ako tento film druhý krát. 50% - 2* (24.07.2013)

Atlas mraků je vším možným, jen ne holkou na jednu noc. Tohle bude chtít několik romantických schůzek a vzájemných dialogů, než (stejně jako u žen) alespoň trochu pochopím, o co jí tak zhruba jde. Základní myšlenka je sice jasná jako facka, ale ten zbytek musí být náročný i pro zkušeného schizofrenika. To se pak není čemu divit, že ta chamraď, co hází Oscarem po kdejaké slátanině, naprosto ignoruje takové věci, jako zdejší výpravu, hudbu anebo Tomáše Hankse. /// Kosmetická úprava po druhé projekci: Jasně, můžu být hnidopich a vyčítat Atlasu třeba to, že mě nepodrbal na zádech, ale jinak vážení, jinak je to filmová báseň, co báseň; přímo sbírka básní. Páprdy sedící za rozviklaným akademickým stolem omlouvá jedině to, že film neviděli. (21.02.2013)

Přiznám se, že nemám moc rád filmy, kde běží najednou několik časových rovin. Skoro vždy mne to ruší obzvláště pokud je film něčím pro mne zajímavý a já si jej užívám. Pak to přeskakování působí rušivě a to i v případě, že pro film je důležité. Kupodivu tady jich bylo hned několik a vůbec mi to nevadilo. Netvrdím, že jsem vše pochytil, ale hlavní poselství filmu je zřejmé. Každý náš čin na tomto světě ovlivňuje kupu dalších věcí a kupu dalších lidí nejen v našem čase, ale pochopitelně i v budoucnosti.  Ve filmu to vše nakonec v podstatě skončilo dobře, bohužel život už takový ideální není a leckdy spousta věcí vzešlá z malé blbosti končí koncentrovaným zlem. Paradoxně to mohou být právě pachatelé dobra, ježho tak tvrdě a urputně prosazují, že jejich chování nemusí mít s dobrem nic společného - ba právě naopak. Myslím, že jsme toho svědky právě nyní v podobě různých skupin bojujících za práva menšin, ekologická hnutí diktující Green Deal atd... Pro nás normální smrtelníky co nemáme ambice spasit svět však stačí jediné, snažit se šířit dobro a milovat. Už jen to má velký potenciál. Dávám za 4 znaménka ve tvaru komety. * * * * (04.09.2021)

PRVOTNÍ shlédnutí o půlnoci v Oku bylo nejdříve lehkým zklamáním, ale není se proč divit, protože sjíždět trailer od léta každý den i několikrát za sebou, přečíst knižní předlohu jedním dechem a poslouchat soundtrack stále dokola vystřelilo film do takových mnou vyhypovaných výšin, že i já sama jsem si začala uvědomovat, že jsem si nevytvořila zas tak ideální podmínky. První projekce nebyla tedy zas takový pád dolů, ale přišlo určité vystřízlivění. A navíc jsem nemohla přestat srovnávat filmový děj s tím knížním, což asi byla ta největší chyba, protože jsem potom nevěnovala pozornost už skoro ničemu. Ale přiznejme si to, i když se filmový Cloud Atlas snaží tvářit náročně, je to vlastně akorát mozaika 6 víceméně jednoduchých příběhů, které nakonec vyústí v pohádkovou pointu. A to je právě ono. Tam kde je knižní Atlas komplikovaný a frustrující, tam je verze mistrů režisérů zjednodušená a velmi sentimentální (Viz hlavně linie se Sonmi). Po necelých 48 hodninách přišla ale DRUHÁ PROJEKCE ve vyprodaném Novém Smíchově a po totálním soustředěním pouze na celý ten 170minutový kolos bez myšlenkového odbíhání ke knize, jsem nemohla nic než ihned po skončení běžet sem a s pokáním změnit na 5 hvězdičkové hodnocení. Protože to, jak snímek funguje (střih, hudba, narace, VŠECHNO) je filmový masterpiece a něco, co si zaslouží zmínky ve filmovědných knihách. Jeden vyskytující se ústřední hudební motiv, který se v různých formách objevuje ve všech částech, střih a prolínání jednotlivých linií na základě společného prvku buď narativního, pocitového anebo věcného (voda, auto...)... A pak finále, které prvoplánově nevyšumí, ale je úžasně inspirativní a pošle diváky domů s takovým přijemným pocitem naděje, že nejsme ještě tak úplně ztraceni. TŘETÍ PROJEKCE v opět vyprodaném Slovanském domě jen potvrzuje výše napsané. Film revoluční nejen formou, ale i způsobem financování. Více takových! A ČTVRTÁ PROJEKCE mě konečně zdolala i emočně. (24.11.2012)

To, že je každá pasáž nakrútená v inom štýle (Loganov beh je neprehliadnuteľný!), je zaujímavé, no striedanie žánrov ani zďaleka nefunguje tak ako v Inglourious Basterds. Môže za to najmä samoúčelný strih, ktorý je pre svoju dokonalosť jednoznačne hodný Oscara dejín, no film do určitej miery potápa. No najhoršie je, že film skončil a ja som mal pocit prázdna. Napriek tomu, že nemôžem povedať, žeby mi vo výslednom puzzle chýbali veľké kusy, mal som pocit, že myšlienka filmu a "to", na čo 2,5 hodiny čakám, je tak triviálne a tak do očí bijúco vysvetlené, že som nemal veľmi chuť nad tým celým bádať a trochu som cítil, že ma niekto podrazil. 7/10 (31.12.2012)

Pěkné, zábavné, výborně natočené i zahrané (Tom Hanks je pořád borec), ale o revoluci, přesahu, genialitě a podobných kydech, co tu píše každej druhej, nemůže být řeč ani omylem. (01.02.2013)