Atlas mrakov

Láska, víra, naděje - nihil novi sub sole, kvůli tomu netřeba trávit 172 minut v kině. Ještě že do toho nenarvali přestávku, to už by opravdu Atlas měl rozměry sibiřských plání a týdne bez vody. Všechno se vším souvisí, když to má dobrou hudbu, rozhodně to není na škodu. Nutno říct, že to je velmi výpravné, postavy se vypravily ledaskam, zpravidla ty cesty provázeli mnozí efektové. Chvílemi na mě poblikávaly čtyři hvězdy, přiznávám, že skrz slzy, ale z kina jsem odcházela spíš s pocitem, že mám po těch třech hodinách strašnou žízeň, než že by mi hlavou jely obrázky z filmu. Celkový dojem je takový, že tady zas někdo evidentně zpackal docela dobrou knížku. Ten dojem mám přesto, že jsem Atlas mraků nečetla. (17.12.2012)

Je to ultimátní zážitek, o tom žádná. A přitom ani trochu "pseudo". Resp. takové to bude jen při střetu s "pseudo" lidmi, ale to nás nemusí trápit. Skrze velmi funkčně odvyprávěné příběhy to zcela vědomě sděluje banální, ale působivou myšlenku, nebo spíš pocit. Vlastně to nakonec vyhlíží až nevysvětlitelně hladce, což může někoho zmást a stáhnout k nižšímu hodnocení, ale to je největším kladem. Mezi čtyřmi a pěti, to si musím ještě rozmyslet. Každopádně je zajímavé, že na rozdíl od jiných podobných filmů to funguje pouze coby celek, ne po částech. 85 % PS: Bude velmi snadné nechat si tenhle film zprotivit vyjevenými či již zmíněnými "pseudo" komentáři. Zkuste to nedopustit. Atlas mraků není komplexní ani složitý, naopak je jednoduchý až primitivní. Jako pokaždé Wachowští (a sami to netají) osekali myšlenky a složitost vyznění na naprosté co nejlíbivější a nejpůsobivější minimum. Tak je potřeba k tomu přistupovat. (12.11.2012)

Pracně komponovaná symfonie, která v sobě teoreticky má všechno a chce myšlenkově dosáhnout na každého, kdo jí věnuje pozornost. Ale já zkrátka na konci téhle tříhodinové štace nezůstal oslněn, ale spíš nepříjemně rozčarován. Wachovští i Tykwer nešetří vizuálně dokonalými režijními nápady, ale vzhledem k nevyváženosti jednotlivých příběhů jde téměř o plýtvání. V takovém Neo Soulu bych nejraději trávil minimálně polovinu filmu, protože akční sci-fi od téhle tvůrčí dvojice podvědomě očekávám. Bohužel důchodcovská odysea, námořnické blouznění nebo novinářská paranoia mě většinu času smutně míjely a ani při katarzi jsem si k nim přímou cestu nenašel. Je to zklamání o to větší, že jsem tomuhle týmu vážně věřil – abych pak místo dějovým linkám věnoval pozornost tomu, v jaké roli, rase či pohlaví se zrovna objeví úžasný Tom Hanks nebo zrající Halle. (10.06.2013)

Nebýt divákem vyžívajícím se mimo jiné i v řemeslné stránce filmu a nejevit zájem o složitější formy fabulace filmových příběhů, jistě bych nemohl být Atlasem mraků fascinován, užívat si jeho "formu" a napálit mu za to (nezasloužené) plné hodnocení. Režisérské trio se rozhodlo předložit nám šest tematicky příbuzných a různými detaily propojených příběhů natolik komplikovaným, avšak sofistikovaným, cílevědomým a nikoli samoúčelným způsobem, že jedno zhlédnutí a jedno zamyšlení zdaleka nestačí. Příběhy jsou spojeny nejen doslovnými střípky, pointou, postavami, popř. tím, co charaktery představují, ale také formálně - kamerovými záběry a samozřejmě hudbou... Atlas mraků je narativní kolos, spletité bludiště významů, ale stále zůstává i příjemně koukatelnou mozaikou s šesti emocionálně vygradovanými konci. Jediné, ovšem poměrně zásadní negativum spatřuji v jisté povrchnosti point a myšlenek, film se neměl bát jit hlouběji - když už překračoval hranice filmového vyprávění a stylu, měl nabídnout i něco hlubšího než jen "duše je nekonečná/láska vítězí". 9/10 (21.01.2013)

Čo je to za film, ak jedinú minimálnu emóciu vo mne vyvolá len vedľajšia epizódka (zastrelenie psíka)? Inak mi bolo vcelku fuk, čo sa s kým stane. Chladné, nabubralé a zbytočne komplikované. Pri pohľade na Halle Berryovú ako dobrácku babičku široko rozvetvenej rodiny som si spomenul na jehovistické časopisy rozdávané občanmi s podobne prihlúplymi úsmevmi na perách. Ďalšie (koľkáte už???) posolstvo o výnimočných. Ak zahoríte multi-kulti láskou a nájdete to pravé materské znamienko, máte šancu. V prípade neprajného osudu ste aspoň morálnym víťazom. Pretože všetko súvisí so všetkým, charaktery sú furt rovnaké a súboj dobra so zlom nekonečný. Tieto primitívne akože filozofické zjavenia novovekého pozitívneho duchovného (a následne aj materiálneho) konzumu sú navonok zložito posplietané. Prierezom dejín sa dozvieme, že budúcnosť ovládne korporátna spoločnosť. Po celosvetovej katastrofe sa však zachráni loď vnútorne osvietených (iluminovaných). Takými sa stali zrejme vďaka štvrťhodinke pirátskeho vysielania do éteru. Celok až veľmi pripomínal médiami veľmi často opakované a prezentované teórie o vyvolených. V skratke všetkých týchto na jedno brdo teórií je v pozadí vždy nejaká apokalyptická svetová katastrofa v dôsledku mocensky nenásytných oblúd. Zachráni sa iba hŕstka. Predurčených - Vyvolených. Za všetkým týmto balastom v skutočnosti stojí to, o čo šíriteľom týchto príbehov ide – to jest o likvidáciu prebytočného ľudského odpadu. Myšlienková hĺbka preto stojí priepastne nízko. Prepisovanie dejín filmu? Pre mňa len ďalší z popcorn produktov podsunutých ako hóch umeníčko. Ak ide o prelomový film, tak ani tá budúcnosť už naozaj nie je tým, čím bývala. P.S. Myslím, že tvorcovia by ušetrili, keby všetky úlohy vo filme zverili Tomovi Hanksovi. Maskéri by to sfúkli raz-dva. Ale aby to nevyznievalo, že si z nich uťahujem - tí zabijácki divosi a ich koníky vyzerali naozaj skvele. Dúhovo - pastelovo - zabijácky skvele. (10.12.2012)