Konečná

Já toho chlapa přes naše město nepustím. Ne bez boje! Velký comeback největšího akčního hrdiny dopadl nad očekávání dobře. Až na několik minusů (tradičně otravný Knoxville, nesmrtelnost některých lidí, přepálené - za vlasy přitažené honičky či auto s podvozkem 7cm, brázdící si v klidu kukuřici) nemám moc co vytknout. Poctivá práce, která nenudí, akce, která má spád a solidní herecké obsazení, jsou zárukou slušné podívané. Arnold vysype z rukávu několik podařených hlášek a v závěru se vrátí do 80. let, kdy kosil mnohem větší padouchy a monstra, než byl Eduardo Noriega. Je už starší, ale pořád frajer. Nebýt však ve filmu on, jednu hvězdu si z mého hodnocení odečtěte. P.S. Když Arnie řekne, že to neudělala normální zbraň, tak nápadně mrká, na fanoušky senzačního Predátora (1987). Stejně jako v závěru, kdy se záporák zeptá bývalého guvernéra - sakra, kdo vůbec jsi?! Mně se Konečná líbí čím dál víc. (22.06.2013)

„Videl som už veľa krvi a smrti.“ Arnold Schwarzenegger tu vôbec nie je zlý. Naopak, je jednou z mála vecí, ktorá v Konečnej funguje. Ale strašne mu to kazí nevydarený kasting (divný Rodrigo Santoro, čudný Peter Stormare, zvláštny Johnny Knoxville) a nezáživný scenár. Takisto réžia sa nevie odpichnúť od zeme; neustále čakáte, kedy sa rozbehne... a ona sa nerozbehne. Nekonečné scény s autom bleskovo frčiacim nočnou cestou začnú diváka štvať po pár minútach. Zloduchovia v čele s neviditeľným ústredným bossom o ničom. Mohlo by sa zdať, že mnohé zachraňuje Arnold, robiaci si sympatickú srandu zo svojho veku ("Ako sa cítiš?" - "Staro."), ale je to skôr smutná nuda, než akútna zábava. Aspoň ja som sa teda každopádne nebavil. Ani akcia ma nebavila. Len občas sa objavilo niečo, čo ma zaujalo, či už postava (Harry Dean Stanton), dialóg alebo hláška. Som sklamaný, Arnold. Výrazne sklamaný. Forest Whitaker to nevylepšil. (15.11.2016)

Dobrá zpráva pro všechny atrofované, plešatějící otyloně, kteří v osmdesátých letech tahali na rameni svlečení do půl pasu nějakou tu třímetrovou kládu, aby udělali dojem na naondulované kikiny v plísňácích a síťovaných tričkách a při funění na benčpresu téměř neheterosexuálně, závistivě pokukovali po vybledlých, pokrčených fotografiích Mistra Olympie ve slipech, vytrhaných ze Západoněmeckých časáků, a cpali se rozmixovaným tvarohem a drcenými skořápkami ořechů kvůli objemu. Guvernátor je back, jak ostatně sliboval už nořivřší se se vztyčeným palcem do ingotu se zkapalnělým železem. Roky jsou však neúprosné a už zdaleka nevypadá jako ten přežraný, stažený králík, co si při kolébavé, nemotorné chůzi o sebe frajersky odíral ochlupení na gigantických femorisech a jemuž jsme se všichni tolik chtěli podobat. To, co se z něj vrátilo, spíše připomíná přestárlého šarpeje, kterému někdo omotal kolem krku krepák, a jemuž by to s jeho striemi a nadměrně vytahanou kůži slušelo v dalším pokračování MIB. Avšak kult je kult! Arnieho akcent i po sto letech za oceánem pořád zní, jakoby se každou chvíli chystal navléci do kožených kalhot a začít jódlovat, a jeho herecký talent nehoblovaného prkna prostě přinutí každého pravověrného funouška zamáčknout nostalgickou slzu, trochu opět rozpumpovatl na Kettleru své kefírovité bicáky, ulízat přehazovačku a zkusit ještě z posledních sil zachránit nějakou tu Sáru Connorovou ze spárů robotického dilda. Ruku na Superanabolon, zrovna dvakrát triumfální návrat se nekoná. Možná je to tím, že si scénárista ještě nevšiml, jaký máme dneska rok a v jednoduchosti spojené s topornými hláškami už síla přeci jen není, možná tím, že tam musel za každou cenu narvat supertrapného Jackasse v roli Raimiho retardovaného bratra Mixéra, který by se měl raději nadále nechávat kopat do koulí, žrát hovna a vylizovat houmlesákům podpaždí v reality show pro obráběče kovů a debilní závozníky. Tak či onak, na upocené tři to s namoženým trapézem nakonec vydá a nezbývá, než se děsit, jak bude vypadat babí léto GerontoConana, povislého krále Aquilonie. (09.02.2013)

Konečná má jedno zásadní pozitivum. Na nic si nehraje. Nesnaží se nám totiž nacpat nějaký hlubokomyslný nebo spletitý příběh třeba s nádechem nějakého tajemna. Ne, je to pravý akční film, kterému lze sotva co vytknout. No schválně, příběh jednoduchý jako žebřík, automobilové honičky jako z NFS: Most Wanted, střílení ze všech možných zbraní, krev a roztrhaná těla, návrat Arnolda a humor, humor, který stříká z každýho záběru. (Teda, mně to aspoň tak přišlo, protože jsem se musel furt smát). Určitě bych mohl jmenovat dál. Například záporák byl perfektní. Nebyl to žádný debil, jen měl prostě trochu smůlu a hlavně, na konci cesty, na konečný, stál Arnie. Možná filmu chybělo větší vykreslení postav, nebo rovnou lepší postavy, aby bylo zkrátka komu držet palce, ale to nikoho po deseti minutách už netrápilo. Arnold zde představuje starce na vejminku, ne žádného kovového likvidátora a to je prostě fajn, to nám, co mají plakát Johna Matrixe na zdi, stačí. Druhý den, jsem už sice nevěděl, o co v tom kině šlo, ale jedno vím jistě: „Dobře, že je zpátky. Konečně.“ (11.02.2013)

Tak trochu nadržená filmařina. Jen škoda, že není ještě víc nekorektní. Jakoby se vždycky na poslední chvíli tvůrci (producenti) zasekli a řekli, že tohle nebo tamto je už moc, takže raději trochu ubereme a uděláme krok stranou. Chyba, velká chyba, protože hlavní hrdina stále bez větších obtíží uhraje původního Johna Matrixe. Arnie se tak vrací v oldschoolovém béčku o šerifovi malého městečka poblíž mexické hranice, co srovná do latě partu drogových překupníků, za kterými v luxusní káře míří uprchlý boss, který měl toho času vyčkávat v cele smrti. A nutno podotknout, že onen aktuální model Arnieho stále chutná. Pořád má čich na slušné látky, pořád ví, s kterým režisérem do spolupráce jít. Jede v osvědčených kolejích a ignoruje ty, kteří chtějí pravidla žánru měnit. Vytknout by se dal poměrně dlouhý rozjezd, zamrzí i lehce zakřiknutý dojezd. Ji-un Kim, rodák z korejského Soulu, ale do každé slabší scény přidává řízný vizuál. Novinka Bullet to the Head od Slye (s o dost vydatnějších rozpočtem) dopadla o poznání hůř. Tady za málo muziky dostáváme hodně slušné akce a pořád absolutně spolehlivého rodáka z Thalu poblíž Štýrského Hradce. Lehce nadnesené, ale přesto čtyři hvězdy!! (13.06.2013)