Anjel milosrdenstva

„Nesúďme, aby sme neboli sami odsúdení...“ Klasicky tíživý film podle Vladimíra Körnera rozehrává různé pocity a zejména způsoby jednání uprostřed náročných situací za války, kdy skoro „každý myslí hlavně na to, aby přežil.“ Byla tu schopnost důstojníka, manžela velet popravám a vykonávat nadřízení i za cenu zbytečných obětí mezi lidskými životy, nápad s pohřbením sebe zaživa a následném vyléznutí pro činnost ve výzvědných slubžách a na druhé straně jedna uvnitř raněná duše křehké, ale statečné ženy, schopné sebeobětování pro pomoc, ctící potřebu zachování čestného svědomí a čestné pověsti... aneb jak praví její kolegyně: „Za vojny je väčší kumšť žiť, ako umierať...“  Líbila se mi i vedlejší postava zřízence Fera, která prostředí armádního ústavu v napjaté době dodávala až jemně bizarní nádech. Výborně napsaný příběh mě okamžitě vtáhl silnou působivou atmosférou, kterou pomáhají dotvářet zasněžené exteriéry kolem lesa a zámku stejně jako hudební doprovod složený ze skladeb klasické hudby. [80%] (25.09.2022)

Viděno kdysi a nyní. Velmi silné a podmanivé, nekompromisně osudové…a ten chlad, ta zima neúprosně zalézající konečkama prstů do těla chladnokrevně a bezděčně jakoby tělo neexistovalo, ten všeprostupující mráz ochromující údy i myšlenky…brrr...A pak ta nepřekonatelná Síla několika malých okamžiků v celé tragičnosti oné su(y)rové doby, starší sestry druhé světové…Takhle nějak si představuji Venuši ve Štíru někde v hodně zasutém domě….asi proto mě to tak mocně oslovuje. Kronerova perla. Anděl milosrdenství je jako mrazivé zjevení ve snu…jenž kdysi býval skutečností, ve které se snilo o ....běžnosti dneška? (19.03.2012)

Je to temné o tom niet pochýb. Film je v mnohých miestach nepríjemný, svojou bezútešnou atmosférou sa dostáva pomaly pod kožu k čomu dopomáha aj sláčiková ťahavá hudba. Herecké výkony sú takmer bezchybné. Ani náznak prehrávania, alebo expresie. Práve tieto zložky dopomáhajú k tomu, že sa jedná o vyspelý film zo silným príbehom. Lenže rozkúskovanosť scén v ktorých prevláda hlave detail, bez výraznejšej dramatizácie spôsobujú, že hlavne v strede filmu tempo poľavuje, pohnútky ktoré mali vyplynúť zo situácií sú tu ukázané bez väčšieho dramatizujúceho podkladu a celkový dojem je tak niekde napol cesty medzi silným príbehom a tým akú ma film skutočne výpovednú hodnotu. Začiatok a koniec, kedy sa skutočne niečo deje má výborné tempo a fungujúce napätie. Ostatné mi prišlo ako výplň. Nie zlý film, ale ani nič čo by som si mal o týždeň pamätať. (23.03.2013)

Válka, sníh, mráz, všudypřítomná deprese a nejistota a v tom všem malý lidský příběh. Dobovost a už klasickou atmosféru adaptací Vladimíra Körnera vystihl Miloslav Luther dokonale. Příběhu přes jeho nesporné kvality ale přeci jen něco chybí a ve druhé polovině přijde chvíle, kdy se zdá být poněkud dlouhý. Přesto o překvapení není nouze, starají se o ně především vedlejší postavy, prakticky všechny nemálo podivné. Nelehké místo a nelehká doba pro Anežku a Kryštofa... obě hlavní postavy výborně hrají Ingrid Timková a Juraj Šimko. Úchvatné jsou i místa natáčení, především "vojenský lazaret" a jeho okolí. Přesto jsem od Anděla milosrdenství čekal víc, jde přeci o adaptaci mého oblíbeného autora. 60% (21.02.2018)

Ingrid Timková vo svojej možno najlepšej úlohe ako vojnová vdova. Príbeh pobláznenia alebo lásky sa najskôr pomaly rodí, aby sa v poslednej časti filmu už len potácal do očakávaného baladického konca. Nie všetko sa na konci filmu vydarilo, ale skvelá prvá polovica stojí za to. Úvodné vešanie je také, aké musí vystihnúť charakter jedného človeka, ale celý zvyšok filmu je iný, tak sa toho netreba zľaknúť. –––– Za vojny je väčší kumšt žiť ako umierať, miláčik. –––– Aj my predsa máme trochu právo na šťastie, nie? – Šťastní v mori nešťastných. (28.08.2015)