47 roninov

Do dokonalé přímky vystříklej příběh ze země vycházejícího slunce, kterýmu dodávají punc stravitelnosti fantasy intermezzy, jichž by však člověk znalý trailerů očekával sakra povíc. Na prostředí japonské kultury jsem si po chvíli zvykl, ale na dvouhodinové stopáži mně místy musely vypomoct sirky vražený mezi víčkama. Za podívání 47 róninů stojí, což o to, ale nenechte se zblbnout přepáleným PR, protože víc jak mírňoučkou a jednoduchoučkou pohádku se třema fantasy scénama prostě nedostanete. Spektákl do 15 let. 65% (22.03.2014)

Still better than Hobbit... Ne vážně, překvapivě smysluplná hollywoodská limonáda, která má zjevně úctu ke kultuře, takže ji může znásilňovat leda v očích (rádoby) japanologů, co se můžou podělat z toho, že se do historickýho filmu klíčujou draci a šestioký digitální kozo-prasata. Nechápu jen to, proč se Mathieson v padesáti letech nenaučil svítit tmavý scény tak, aby mu to (zase) nešumělo jako kráva. S Alexou docela výkon. (03.05.2014)

Pro mě osobně asi nejzbytečnější film letošního roku - už krátce po zhlédnutí jsem skoro vytěsnil, že jsem to kdy viděl. První zděšení přišlo ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se v tomto filmu mluví anglicky - u takto bytostně japonské látky bych automaticky čekal komplet japonské znění. Žel, u těchle postmoderních žánrových slátanin se komerční hledisko klade na první místo, a tak se přítomnosti Keanu Reevese i angličtině všech herců nelze divit - a kdyby někdo náhodou zatoužil po autentické podívané podobného ražení, vždycky si může pustit třeba Sedm samurajů, žeano. Srovnávat ovšem tyto dva filmy je hodně nemístné, 47 Róninů mnohem spíše připomene filmy jako Statečné srdce nebo Gladiátor, které podobně pracují s motivem pomsty, zakomponovaným do filmařsky rozmáchlého podání historie, přežvejkané do podoby snesitelné pro současného intelektuálně nekomplikovaného diváka. Osobně mi ovšem není moc jasné, na jakou cílovku tento film míří - já jsem se k němu dostal jen díky ČSFD projekci, a kromě pár skalních fanynek Keanu netuším, kdo by na tento film měl chodit do kina. Z žánrového hlediska je to jeden velký bizar a z celého děje mi neutkvěl v paměti jediný moment, který by ze mě skutečně dostal nějaké emoce nebo mě přiměl pocítit závan dobře odvedené filmařiny. Přesto nemohu říct, že by se mi film vyloženě nelíbil - potěšily mě třeba krásné lokace, ve kterých se film odehrával, nádherné kostýmy většiny postav, slušné trikové záběry, pěkná hudba, a především pak ta nádherná Japonečka Kó Šibasaki, na kterou je vážně radost koukat. Vzato kolem a kolem, jistě to není špatný film, a do kin jdou denně mnohem horší blbosti, ale za sebe nemám problém napsat, že kdybych tento film neviděl, o nic bych nepřišel. (27.12.2013)

Tak se nakonec i slavný japonský příběh pomsty čtyřiceti sedmi róninů dočkal "velkolepé" americké předělávky... No, nevím proč ho ale Američani museli takhle za každou cenu překopat, nacpat mezi 47 róninů bělocha Keanu Reevese a dodat spoustu magie společně s čarodějkou (Kikuči Rinko), jen aby příběh měl v sobě co nejvíc kouzelných efektů.... nemluvě o spoustě dalších nadpřirozených či podivných postavách. Naprosto zbytečné! Výsledek možná efektní a na pohled pěkný, ale jinak naprosto nezajímavý a dalo by se říct "bez duše". Potěšili jen někteří japonští herci, včetně Akanišiho Džina (Akanishi Jin) ve vedlejší roli. Jinak se nedá nic moc vyzdvihnout. Hlavní sdělení původního příběhu, kde jde o čest, statečnost a hodnoty týkající se samurajského kodexu, jako by se tady téměř ztratilo a ve výsledku šlo pouze o barvitý napínavý příběh. A to vážně nestačí. Myslím, že Američanům se bušidó podařilo mnohem pěkněji vystihnout v Posledním samuraji. Pokud by tohle Amíci natočili jako obyčejné fantasy z prostředí Japonska bez nějakého odkazování k japonskému příběhu z 18. století, možná by udělali líp. Protože v porovnání s příběhem, kterým se to inspiruje, to vyznívá docela hloupě. ~(3,0★)~ (21.01.2014)

Čekal jsem 47 Konin a dostal jsem překvapivě solidní přímočarou fantasy, po níž bych moc rád viděl zdejší kohortu absolventů FFUK, sveřepých japanologů a dalších přechytřelých kokotích hlav spáchat harakiri pletací jehlicí, neboť jsem si to kvůli jejich osvíceným zvratkům málem nepustil. Dávám vám tímto příležitost zemřít jako muži a ne se zadusit vlastním egem jako esoteričtí žvaniví tranďáci. Ač plné až po titulky Maků a makaků skvěle zadržujících krev (a to i z useknutých hlav), které našinec od sebe rozezná jen za pomocí špatného a horšího anglického přízvuku, a ten Kínu zase vypadá s katanou jako panna s vibrátorem, má to spád, švih a je to zcela prosté čajových obřadů, haiku, Takešiho hradů a ostatních bambusáckých broskvovin pro otoky. (15.03.2014)