Kúpili sme ZOO

Proč ne? Proč se alespoň jednou ve svém krátkém životě nevydat vlastní cestou plnou zádrhelů, oddělenou od té, po které s pocitem jistoty kráčejí i naši blízcí? Proč nevěřit něčemu, v co by ostatní nikdy nedoufali, proč nezahodit minulá traumata a nezačít znovu.....? We Bought a Zoo má neoriginální příběh, který jako celek končí tím nejočekávanějším způsobem, avšak ty různorodé a krásné chutě i pocity obsažené v jednotlivých scénách, ve sladce humorných dialozích i v celkové náladě a motivační atmosféře snímku jsem vstřebával se stejnou radostí jako pusinkující smajlíky od dívky, do které jsem blázen (jo, kéž by si na mě ve skutečnosti aspoň jednou za měsíc vzpomněla :).... Malý film, ale s velkým srdcem a přenádhernou poslední větou, která mi takřka vehnala slzy do očí. 75% (22.11.2015)

Když jsem před dlouhou dobou zjistil, že se o soundtrack postaral fenomenální Jónsi, neváhal jsem ani vteřinu a album si sehnal. "Ta hudba je nádherná, film s takovým soundtrackem snad ani špatnej bejt nemůže" pomyslel jsem si a natěšeně čekal na moment kdy budu moct shlédnout film. Že to bude rodinná běžná záležitost bylo jasný, ale že to bude opravdu běžná rodinná záležitost a ještě k tomu bez nápadu či náznaku originality, to už mě docela zarazilo. O to víc, že to rutinní podání působí místy až trapně. Tam kde měl hrát Jónsi a tvořit emoce všeho druhu, tam si zvesela hraje nějaká americká břečka a "povyšuje" danou chvíli na komedii. Na druhou stranu tam, kde měla hrát břečka, tam hraje Jónsi a to tak, že ho useknou dřív, než moment začne vypadat emotivně. Ano, říkám tím a stěžuji si, že soundtrack je sprostě nevyužitej! A co na plat, že obsazení je nadprůměrný, když je nudná režie a chabej scénář (klišé střídá klišé), ani dobří herci nemají co zachraňovat. Ale aby to neznělo moc kriticky, ono je to v podstatě hezký, prostě rodinnej odpočinkovej filmeček.... kterých tady před tím a líp bylo ovšem už nespočet. Jsou to slabší tři. (19.03.2012)

Hezký, milý příběh, který ale nic zásadního nepřináší. Zkrátka rodinný film se vším všudy. Zvířata a děti vždycky pobaví, malá Maggie Elizabeth Jones má aspoň 5 parádních dětských hlášek, Elle Fanning má talent jako její sestra; a kdo by byl řekl, že Scarlett tak věrně sedne role ošetřovatelky, ale nejen jí. Všichni jsou tak milí, zavání to patosem, ale co, kdo by taky očekával akci nebo nějak promakaný děj. Takže v rámci žánru si dovolím přestřelit na 4*. # příběh 7 | hudba 7 | humor 3 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (19.03.2012)

Film, který se nebojí cíleně dojímat a přesto je každou svou myšlenkou i pointou dokonale optimistický a záměrně usměvavý. Celá sestava teenagerů, dětí, oddaných ošetřovatelů a zírajících zvířat se velmi snadno mohla rozsypat do nicneříkající rodinné kaše. Cameron Crowe ale dokázal, že pevnou ruku v uklidňování rozjitřených emocí pořád má. Film pro všechny. Doslova. 90% (04.04.2012)

Výborně napsané dialogy, upřímné situace, milostná linie krásně obyčejná, skvělé písničky, talent pro výběr herců, jednoduchý děj. Všechno, co zdobilo předchozí filmy Camerona Crowea, tentokrát zpřerážel až příliš laciným sentimentem. Crowe, který točí s poměrně velkými přestávkami, vyniká spíš silnými okamžiky a náladou během nich než nějakým závratně působivým dějem. Jenže právě ty lahodné momenty v tomhle rodinném cajdáku chybí. Crowe vyměkl a z řady záběrů je znát nejistota a bezradnost jako od nějakého začátečníka. Jeho nejnovější dítko postrádá dynamiku i ústřední myšlenku, a to jsem se vůbec nenechal předem otrávit hlavním tématem filmu. To, co má na diváka zapůsobit, trestuhodně nezabírá (naštěstí mně nevadila přemoudřelost a empatie Maggie Elizabeth Jones), šimrání v břiše nefunguje, o té neuvěřitelné pozitivnosti, neuvěřitelnosti a srdečnosti na každém kroku už vůbec nemluvím. Crowe prostě natočil hodně odpočinkovou záležitost s (bohužel) zcela vyčpělou Scarlett Johansson, skrz naskrz průměrným Mattem Damonem a výborným Thomasem Hadenem Churchem (díky němu jsem si tu a tam uvědomil, že sleduju film od mého donedávna oblíbeného režiséra).. (25.03.2012)