Zatímco spíš
Mientras duermes
Sleep Tight
Réžia:
Jaume BalagueróScenár:
Alberto MariniKamera:
Pablo RossoHudba:
Lucas VidalHrajú:
Luis Tosar, Marta Etura, Alberto San Juan, Iris Almeida, Pep Tosar, Petra Martínez, Margarita Roset, Oriol Genís, Carlos Lasarte, Manel Dueso, Xavier Pujolràs (viac)Obsahy(2)
César pracuje jako vrátný v bytovém domě v Barceloně. S úsměvem otevírá dveře nájemníkům a vyřizuje jejich stížnosti. Není to sice ta nejlepší práce na světě, ale on o změně místa neuvažuje. Jeho práce mu totiž umožňuje poznat všechny nájemníky domu, jejich denní harmonogram a zvyky. Ví o všech jejich příchodech a odchodech, zná jejich slabé stránky i tajemství. Může dokonce ovládat jejich životy, jitřit otevřené rány a ponořit se do nich. A to vše, aniž by proti němu vzniklo jakékoliv podezření. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (507)
Luis Tosar je španielsky Norman Bates. Paranoídno-voyeurský, psychologicky vypätý a cynický film, ktorý má radšej svojho úchylného záporáka než jeho obeť. Sláva nekompromisnému tvorcovi, ktorý diváka nešetrí a než aby usiloval o jeho sympatie, radšej ho hodí do ľadovej vody. ()
Já vždycky tvrdil, že chloroform je to nejlepší afrodiziakum vůbec!! Kikina je po něm naprosto vláčná, svolná ke všemu, do ničeho vám nekecá a nedělá ani obvyklé cavyky řekněme s alternativními otvory. S jeho pomocí si užije milování bez zábran i kdejaký slizký domovník, a to s roštěnkou tak luxusní, že by si o ní bez stimulantů mohl nechat akorát tak zdát. Trochu divné je, že ji po té celonoční spartakiádě bolí akorát tak hlava a nepozná, že jí někdo trochu sjel dezén, ačkoliv nemá v převodovce olej. Ale nebuďme takoví hnědopichové, že ano! Třeba by v tom vjezdu do pískovny plandala i vétřieska nebo byl domovníkův tatínek asijský čahoun. No, a když si to jeden tak hezky logicky zdůvodní, nezbývá, než si užít tu docela zábavnou koridu. A teď mě omluvte. Vypadá to, že ta dvacítka ve čtyřce konečně zalomila a je čas tasit banderillu. ()
Upřímně, víc mi Balagueró sedí v nadpřirozeně hororové škatulce (a netýká se to jenom RECů, ale i Fragilés a Darkness), ale i tenhle výlet do thrillerových vod se mu povedl. Mientras duermes stojí na představiteli hlavní postavy - Luis Tosar jako nešťastný domovník César totálně vládne. Napětí funguje a humor je neodolatelně černý, takže přestože žánrově zběhlý divák bude zažívat deja vu (protože více/méně podobných domovních obsesí jsme v posledních letech mohli pár vidět), neměl by se dostavit pocit, že Balagueró svým talentem plýtvá. Ale stejně... už se nemůžu dočkat [REC] Apocalypse. Horror movie of the year ()
Španělové tyhle napínavý a promyšlený thrillery umí. Co já tomu domovníkovi dal jmen během filmu, tolika vulgarismy už jsem dlouho žádnýho člověka nezahrnul. Opravdu děj jede tak, že nenechá vydechnout. Marta Etura, kráska největší ()
Ač čekáte cokoliv, stejně vás to dostane, protože tahle svérázná žánrovka Balaguérovi prostě sedla, ať už je to hlavním hrdinou, který je vlastně sympaťák, či odlehčeným vyprávěním, které jemně brnká po strunách černého humoru, přes výbornou sestavu nájemníků (holčička vládne, scéna s pornem obzvláště!), až po nekompromisní finále, kdy v sobě režisér nezapře to, co jej kdysi ‚udělalo‘. Po tomhle všem se budu utěšovat hlavně tím, že jsem až příliš ošklivým chlapem na to, aby si mě svérázný domovník vybral k podivným zdvořilostním návštěvám. :) 4 a ½. ()
Vůbec jsem nepochopil, co tam v té bytovce dělá ten recepční. Vypadalo to, jak kdyby Španělé vymýšleli nesmyslné pozice, jenom aby snížili svojí brutální nezaměstnanost. Hlavní postava mi tudíž přišla naprosto zbytečná a klidně bych se bez ní obešel. Jenže na druhou stranu by zase nevznikl tenhle napínavý thriller, který toho z hororu moc nemá, ale zase budete napnutý jak špagát mezi dvěma budovami. Za mě dobrý, film mě nenechal oddechnout po celou jeho délku a Marta Etura to vyhnala solidní krásou. Jen nechápu, že to tomu recepčnímu všechno tak procházelo. Tvářil se na perfekcionistu, ale závěrem předvedl solidní amatérismus. Sesypaný domeček z karet je nic oproti tomu, co se dělo tady. ()
║Rozpočet $5miliónov║Tržby Celosvetovo $8,787,000▐ Španieli keď majú dobrý námet tak to vedia dobre so silnou atmosférou podať a to je aj tento prípad, nechýba napätie, vyhrotené scény /80%/ ()
S elegancí ježka pro škodolibé cyniky mezi námi. ()
Výborně odvedená práce, odteď bych rozhodně žádnýmu domovníkovi klíče nesvěřil. Po celkem dlouhou dobu filmu je to jeho škodění i celkem zábava, ale ke konci už mě fakt nasral. ()
FEBIOFEST 2012 -- César je můj nový hrdina. Jde si tomu štěstíčku naproti, tak se to v životě musí. Je fajn občas fandit záporákovi, zvlášt v působivém podání španělského sympaťáka Luise Tosara. Před filmem jsem čekal, že půjde o velmi seriózní psycho teror, ale dočkáte se i úsměvného černého humoru. Ode dneška spím pod postelí (nejlépe cizí). Balagueró a Filmax jedou dál. P.S. Zaujala mě kombinace "pomerančový džus s banánem" o který žádá po ránu Mimi svého přítele. Musím vyzkoušet. ()
,,TEĎ UŽ ZBÝVÁ JEN CLARA. BUDE TO TĚŽKÉ...POŘÁD TEN ÚSMĚV. KAŽDOPÁDNĚ SI MYSLÍM, ŽE JSME NA DOBRÉ CESTĚ. VYMAŽEME JÍ TEN ÚSMĚV Z TVÁŘE. CHCE TO JEN SPRÁVNÝ POSTUP“..... /// Clara má poslední dobou smůlu. Šmírování a stalking jsou totiž zase o kus dál. ,,MYSLÍM, ŽE NASTAL ČAS BRÁT TO VÁŽNĚ!“ Nemám strach, není to horor. ,,JEN“ malý soukromý psycho-drama o neschopnosti bejt šťastnej, nebo (chcete-li) o touze dělat lidi nešťastnejma, nabitý emocema bezmoci, jakkoliv moci pomoci (tak myslím, že ani prokletej básník Pablo Neruda by to nevystihl líp!). Emociálně mě ten skrytej teror, ta dokonalá schopnost anonymně ublížit rozhazuje (spíš vytáčí). Ale jinak? Bez zbytečnejch keců: 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak se dostat pod postel, na který se píchá. 2.) Jsem ten, kterýmu často říkaj: ,,máš z toho radost ty hajzle?!“. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Není to horror a ani thriller (jediné napětí bylo ve scénce, kdy byl domovník lapen v bytě). Je to psychologické drama o spící panně (pouze obrazně) a domovníku úchylákovi. Já jen doufám, že náš domovník mne taky nezneužívá. Raději si nechám vyměnit zámek :-) ()
Zakomplexovaný vrátnik je zúfalý, že nie je šťastný a jeho susedka Clara áno, a tak sa rozhodne, že urobí všetko pre to, aby sa prestala usmievať. Neustále sa jej vkráda do bytu, schováva sa pod posteľ a v noci jej vyvádza nezbednosti, akurát to veľmi nefunguje, pretože nech vymyslí akýkoľvek výstrelok, Clara sa usmieva naďalej. No a keď si mladá žena privedie do bytu chlapa, všetko sa mu chudákovi začne vymykať z rúk. Balagueró ma síce nesklamal, ale dostal som niečo úplne iné ako som čakal. Dokonca to ani nie je horor, na aký sme zvyknutí, nie sú v ňom žiadne desivé scény, hektolitre krvi, ľakačky či atmosferické momenty. Napriek tomu to funguje vďaka originálnemu nápadu a kvalitným hereckým výkonom. Otázne je len to, či to hororových fanúšikov uspokojí. Na môj vkus je to totiž podané až príliš odľahčenou, pomaly až zábavnou formou, no film aj napriek tomu nenudí a bol som čoraz viac zvedavý, čo ten chudák ešte vymyslí. Takže u mňa je to tak na 7/10, bavil som sa, ale pod pojmom horor si predstavujem niečo úplne iné. ()
Ach Áno! Tomuhle Já říkám Kvalita! Opravdu skvělé geniální dílo..Které nemělo ani jedno hluché místo a já se bavil od začátku do Konce a proto také zvyšujii mé Hodnocení na 5*! Perfektní Nápad a o to víc Excelentnější Thriller. Balaguero, se spíše snažil člověka šokovat,než postrašit.. a Já mu to celé sežral!.. Zapotil jsem se nejednou.. A oči mi pomalu vyskákaly z důlku a na Konci mi ukápla jedna slza.. No dobře Dvě ! :D... A že se jedná o jeho nejslabší dílo s tím nesouhlasím, Jelikož nejsem Fanoušek filmů Rec.. Tak tohle řadím hned za Fragilie! Jo a Mala Uršulka,až vyroste bude Kočka! :D ()
Balagueró vytvoril funkčné univerzum bytovky, z ktorej sa v priebehu deja skoro ani raz nevzdiali. Občas zakopne a nepodarí sa mu dopovedať veci (spáchala istá samovraždu alebo nie?). Prípadne sa príliš spolieha na zákon schválnosti (čo ak by dievča sprchu nielenže pustilo, ale aj do nej nakuklo, ako to bežne robilo po iné dni?). Oceňujem, že odolal a neurobil z Cézara masového vraha, hoci som pôvodne myslel, že vo filme bude viac mŕtvol. Takto je to mrazivejšie. Balagueró ma tak zmanipuloval, že som pohotovému a k improvizácii naklonenému Cézarovi často držal palce a bol som zvedavý, ako sa dostane zo situácie, z ktorej sa zdanlivo nedá vyviaznuť. Čo je dosť zvrátená manipulácia, ak vezmeme do úvahy, aké monštrum to je. Plus drastické zakončenie. ()
Probouzet se každý den a celý život bez jakékoliv motivace je dost úděsná představa, ale probouzet se s motivací, kterou měl César je ještě úděsnější a navíc dost úchylný. Na začátku filmu se říká, že stále existuje způsob jak být šťastný, stačí ho jen najít. César nám předvedl až jak daleko je člověk s narušenou psychikou schopen zajít pro to své "štěstí". Určitě zajímavý a napínavý thriller až do finálního, téměř šokujícího konce. A teď se jdu podívat pod postel. ()
Psycho-thrillery a horory jsou často házeny do jedné škatulky a ještě častěji zaměňovány, ale pokud tentokrát očekáváte opravdu jen thriller, budete se skvěle bavit. V opačném případě se nejspíš neubráníte pocitu ošizení. Balagueró totiž hororový žánr olizuje jen zlehka, a to asi pouze ve dvou mrazivějších momentech. Nemůžu se sice zbavit dojmu, že jde o jeho nejslabší kousek, ale i tak snad ani nemusim dodávat, že pořád se jedná o nadprůměrnou filmařinu, u režiséra jeho typu se kvalita stala už zažitým pravidlem. A kromě toho, je zase fajn po dlouhé době takhle fandit záporákovi. ()
Spoilery: První polovina filmu je dost slibná a láká na celkem zajímavou atmosféru a úchylnou zábavu plnou perverze (oceňuji ten nápad s chloroformem, to bych prodával v balení po třech pro panice). Zvláštní pocit z úchylné hodinky a půl navodila hned na začátku i ta malá holka, která byla celkem nepochopitelně nasnímaná jako čtrnáctiletá lolitka a až v polovině filmu člověk zjistil (při záběru na jiné části těla než jen hlavu), že jí snad není ani deset. Úvod zkrátka navozuje podobný dojem jako "Srpski film", ale v průběhu stopáže se vše stočí do zátoky Brutální nuda a veškerá atmosféra z původního tajného prcání nájemnice, se vytrácí do ztracena, aby se řešily banální zápletky úniku z pokoje a odklízení nastrčených švábů. Čekal jsem trochu více explicitismu a alespoň jednu pořádnou účelovou vraždu. Tento španělský pokus o záporného a neškodného Dextera, který místo citu postrádá radost, vyšel tak na polovinu. 60% ()
Nevím, jestli to byl Balaguerónův ďábelský úmysl, nebo jen malá úchylná zvrácenost, kterou z diváka vymáčkne, ale já měl během některých scén, dost divné choutky (s Clárou), kdy sexuální scény nedal na filmové plátno, ale ponechal to v naší představivosti. Tosar jako záporák perfektně pasuje (v budoucnosti o Tosarovi ještě uslyšíme). Neodolatelně černohumorný a výborně zvrácený thriller, který nás vůbec nešetří a když si říkáme, že už nic silnějšího přijít nemůže, Balagueró nás bodne s ostrým nožem přímo do zad. ()
Súvisiace novinky
Španělé, kam se podíváš
Španělská kinematografie se v posledních letech díky několika talentovaným tvůrcům s velkými hity stala velkým dodavatelem kvalitních hororů a thrillerů. Tento trend se dále rozvijí s tím, že přední… (viac)
Rádoby uvědomělá studie nitra jednoho zakomplexovaného muže nebo deviantního šmíráka? Horor nebo psycho thriller? Odpovědi jsem se nedočkal, protože César, který zneužívá všech výhod domovníka v jednom barcelonském domě, aby se mohl vetřít do blízkosti objektu svého zájmu a současně zůstat nezpozorován, je postava značně rozporuplná, avšak perfektně zahraná Luisem Tosarem, a stejně tak nepříjemně rozporuplně vyznívá i tenhle film. César podle svých slov není šťastný, ani když se mu daří, je osamělý (není definováno, proč tomu tak je), nejraději by svůj život ukončil skokem ze střechy domu a pod fasádou příjemně vystupujícího chlapíka (opět rozpor - proč vlastně vystupuje jako milý chlapík nestranící se lidem, z nichž někteří z nájemníků ho měli dokonce v oblibě?!) se skrývá všeho schopný muž, který pokud cítí, že bude vyzrazen, nehodlá svoji kůži dát bez boje. Den po dni tedy sledujeme Césarovo řádění v bytě mladé ženy spokojeně chrupkající po uspávadle (příliš naivní přiložení roztoku na nos) a nic netušící (to jsem se divil, že nepoznala pohyb v bytě), když uchyl leží pod její postelí (každý se hned nepodívá pod postel, když se vrátí domů, to je pravda), popřípadě jí dýchá na krček a ve spánku ji znásilňuje (naprostý nesmysl), až z toho otěhotní (!). Systémem, jakým tohle všechno bylo podávané se mně to postupně jevilo, jako pěkná blbost, zvláště, když každou chvíli hrozilo, a jednou se tak dokonce stalo, a to přítelem mladé ženy, maniakovo vyzrazení. Nikdo přece neriskuje po takové zkušenosti opětovný návrat pod postel a pokračování v pronásledování oběti. A to nebylo všechno. Malá holka ze sousedního bytu od naproti, už nějakou dobu věděla o domovníkových tajných návštěvách v bytě pronásledované oběti a rozhodla se ho systematicky vydírat, ačkoliv, která nezletilá žába bude po vydíraném chtít erotické dvd jako satisfakci. Už i tady by každý jedinec zpozorněl a nepouštěl by se do žádných akcí a pud sebezáchovy by brzdil každou další snahu o opětovné narušení soukromí. Nehledě na to, že César je veskrze prezentován jako chytrý muž, dokonce troufající si vyhlédnutou ženu oslovit po esemeskách nebo dopisem. Nevadilo by to, kdyby se film netlačil do reálného vyznění a držel se raději hororových mantinelů, jak tomu bylo v nedávné Intimní pasti se zcela identickým námětem, ale pro mě jednoznačně markantním vyzněním. Nevím, který film od sebe víc opisoval, že se najednou sešly dva totožné náměty, ale vítězem je pro mě americký hororový thriller, než tahle poněkud ne jednoznačná španělská studie, která postrádala větší napětí a sevřenost. Vyzdvihl bych již zmíněného Luise Tosara, který film táhl kupředu nezvyklou silou a poutavým herectvím, i když si ho nejspíše neoblíbíte a také celkem solidní režii talentovaného Jaume Balaguerá, který mě osobně zklamal svým nekrvavým přístupem ( jedna krvavá scéna s prořízlou krční tepnou dobrý horor rozhodně nedělá) a již jednou použitým námětem. Horor jen v drobných náznacích, děs se nedostavil v pořádné míře a občasný neklid z konání hlavní postavy, co v příštích okamžicích zase provede své sympatické oběti, se mnou nijak nezacloumal, i když počáteční rozjezd filmu byl nadějný. Celkově slabota a ještě často navršená nelogickým chováním hlavní postavy. Návštěva kina se nedoporučuje. Jedině snad těm, kteří mají v oblibě španělštinu, která mně vzácně nevadila, anebo stalking, který podaný v takto chabé, a vršící jednu nelogičnost za druhou, až celkem připitomělé formě, na mě žádné následky nezanechal. Ti, co film chválí za propracovanost, by si na něj měli zajít ještě jednou a zděsili by se nebývalého počtu nelogičností více, než rádoby děsivého filmu. 40% () (menej) (viac)